Lenka Matoušková: Ereska mi dala nový pohled na život

„Na ten moment nikdy nezapomenu. Měla jsem za sebou náročný sportovní kurz se svými žáky. V noci mě vzbudil pocit žízně, a tak jsem si chtěla z kuchyňské skříně vzít sklenici na vodu. Ale ruka mě zradila. Byla téměř bez síly. Cítila jsem také tah těla směrem doprava, nerovnováhu a nejistotu v těle. Ráno jsem si ani nedokázala vyčistit zuby,“ popisuje svoje pocity. Jako první Lenku napadlo, že má skřípnutý nerv a je pouze vyčerpaná. Když však druhý den při výuce zadrhávala a nebyla schopna ani udělat zápis do třídní knihy, pochopila, že problém je daleko větší. 

Po třech měsících důkladných vyšetření a několika pobytech v nemocnici si vyslechla tvrdý rozsudek – roztroušená skleróza. „Zhroutil se mi svět. Bylo mi hodně těžko a smutno. Vůbec jsem nevěděla, co mě čeká,“ vzpomíná na dobu, kdy ji čekala jedna z největších životních zkoušek. Okamžitě musela opustit své milované povolání, rok strávila na neschopence a byla odkázaná na invalidní důchod. Kromě vlastní bolesti se musela vyrovnávat i s nepříjemnými reakcemi okolí. „Spousta lidí mě litovala a říkala, že je to strašná nemoc. Jiní se mi vyhýbali, protože nevěděli, jak zareagovat. Raději přešli na druhý chodník. Často to pramenilo z jejich neznalosti a obav, abych je tou nemocí také nenakazila,“ podotýká smutně.

Nevzdala se a nemoc jí přinesla nové možnosti

Zatímco mnozí blízcí se hroutili, v Lence se probudila duše sportovkyně a ukázala, že umí zabojovat. Naučila se s nemocí sžít, přijmout ji. Přiznává, že to nebylo hned. Ale postupně dokázala poslouchat svoje tělo a poznávat varovné signály. „Všechno pro mě bylo nové, musela jsem se naučit píchat si injekce, zvládat vedlejší účinky mnoha léků. Psychika na tom také nebyla nejlépe.“ Lenka se však nevzdávala a dokázala dálkově vystudovat vysokou školu. 

Přesto ji osud zavál úplně jinam. Poté, co mladí manželé shodou nepříjemných okolností přišli o velké peníze investované do stavby domu, Lenčin zdravotní stav se výrazně zhoršil. Důvod? Šok a stres z nepříjemné situace. „Nemoc se proto zase ozvala, zhoršila se mi jemná motorika prstů. Sestra mi tehdy dovezla ze zahraničí tři krabice polodrahokamů a pravých perel s tím, že jde o přírodní materiál, který by mi mohl pomoci v rehabilitaci.“ Lenka pak v rámci terapie začala vyrábět šperky. Zpočátku jen pro kamarádky, ale brzy měly její perly takový úspěch, že se jim začala věnovat profesionálně. Její brož má ve své sbírce i Madeleine Albright. Dnes mají s manželem, který je jí největší oporou, vlastní firmu na výrobu a prodej šperků z pravých perel. 

„Když dostáváš, musíš umět i dávat“

A protože se firmě daří a Lenka dobře ví, jaké to je, když se člověk dostane na samotné dno, ráda pomáhá potřebným. S manželem podporují charitativní organizace, věnují šperky do charitativních dražeb a těší je, že mohou být někomu prospěšní. „Řídíme se heslem ‚Když dostáváš, musíš umět i dávat‘. Vše musí být v rovnováze.“ Dnes, ve svých jednačtyřiceti letech, zná Lenka sama sebe, své limity, poslouchá své tělo a nepřepíná se. „Často mě brní ruce, trpím také na migrény, občas cítím slabost nohou, unavím se mnohem rychleji než zdravý člověk. Naučila jsem se ale nemít špatný pocit z toho, že si musím jít občas přes den lehnout, nic si nevyčítám. Když se nemoc naučíte přijmout a žít s ní ‚v souladu‘, máte téměř vyhráno. Léčbu máme v naší republice skvělou, stále se pracuje na vývoji nových léků, myslím si, že neuběhne mnoho let a moje nemoc se stane vyléčitelnou,“ říká s nadějí v hlase.

(jech)

Více o roztroušené skleróze se dozvíte na webu www.ereska-aktivne.cz. Poradnu lékaře naleznete ZDE.

Foto, zdroj: archiv Mgr. Lenky Matouškové