Náročný životní styl se podepsal na jeho zdraví
Panu Jaroslavu Neumanovi je 66 let, za sebou má dlouhou kariéru vedoucího pracovníka v řadě velkých firem, zejména z oblasti obchodu a zemědělství. Jak sám říká, vždy se jednalo o práci „od nevidím do nevidím“, s velkým množstvím podřízených, tudíž provázenou značnou zodpovědností a spojenou s každodenním stresem. Popsané okolnosti vedly k nepravidelné stravě, nedostatečnému odpočinku, což umocněno lety praktikování vyústilo při jedné lékařské kontrole v naměřený vysoký krevní tlak i vysokou koncentraci cholesterolu a nakonec i ke zjištění cukrovky.

Potřeba krevní transfuze mu otevřela oči – změna musí začít u něj
Dlouhá léta si pan Neuman neuvědomoval, že je chronicky nemocný – vyslechnout si diagnózy pro něj byl šok, protože až do 40 let hrál fotbal a hodně běhal. V období, kdy spojil funkci starosty s podnikáním však sportování zanechal. I kvůli tomu jeho hmotnost stále rostla a v roce 2003 dosáhla 128 kg. V té době se rozhodl, že se svým stavem musí něco udělat a začal jezdit na kole. „Ujel jsem dva kilometry a nemohl jsem popadnout dech. Po návštěvě praktika jsem byl okamžitě odeslán do oblastní nemocnice na hematologii. Tam mi sdělili, že mé množství červených krvinek je zralé na transfuzi,“ svěřuje se.
Nakonec panu Neumanovi předepsali jen železo, po kterém trpěl problémy s vyprazdňováním, proto ho brzy přestal užívat. Pochopil, že hlavní příčinou jeho zdravotních obtíží je obezita, a začal rapidně hubnout – změnil jídelníček, po malých dávkách začal jezdit na kole. Výsledky jeho snahy se dostavily za půl roku, počet jeho červených krvinek se upravil, protože zhubnutím ulevil svému přetíženému srdci. Tato zkušenost pro něj byla formativní. „Dokázal jsem si, že pro změnu k lepšímu musím udělat velmi mnoho, že to bude také hodně bolet celé tělo i mysl,“ vysvětluje.
Druhá změna přinesla další redukci hmotnosti, přesto se podepsala v osobním životě
Dílčí úspěch se ale brzy rozplynul. Pan Neuman totiž nastoupil na pozici vedoucího pobočky jedné velké nadnárodní firmy a vzorec z předchozích zaměstnání se opakoval. Podruhé se rozhodl už nic nepodcenit. Po zahájení léčby se stal disciplinovaným pacientem – kromě změny jídelníčku zařadil v zimním období i jízdu hodinu denně (27 km) na rotopedu. V teplejší části roku dojížděl čtyřikrát týdně na kole za svou matkou, o níž se staral. Jednalo se již o značně náročnou aktivitu (50–80 km), a tak nebylo divu, že během několika měsíců shodil 30 kg.
Jeho nasazení v práci si bohužel vybralo svou daň v osobním životě a vedlo k rozvodu s manželkou. Přesto se pan Neuman nevzdal, našel si partnerku, která ho v jeho snažení o zdravý život podporuje, a on ji na oplátku pomáhá v obchodě s květinami. Cítí se dobře po fyzické i psychické stránce.

Zdravý životní styl je každodenním bojem, ale vyplatí se ho nevzdat
Svůj jídelníček staví pan Neuman na vydatné snídani tvořené müsli s bílým jogurtem, medem a velkou porcí ovoce, k obědu zařazuje lehká masa doplněná velkým množstvím zeleniny bez klasických příloh (rýže, knedlíků) nebo jen s malým množstvím těch méně kalorických (kuskusu, brambor). K večeři si dopřává čerstvou zeleninu zalitou pouze několika kapkami rostlinného oleje s domácím sýrem. Jeho každodenní slabostí, kterou si „nedokáže odpustit“, je pivo (pouze desetistupňové), sladké nápoje nepije a kávu jen bez mléka a cukru.
Jako úhelné kameny zdravého životního stylu jmenuje pan Neuman psychickou pohodu, sportování, pitný režim. Za neméně důležité považuje umění odpočívat a v partnerství se věnovat jeden druhému. Nakonec přidává také vzkaz těm, kteří jsou možná ve stejné životní pozici jako on a potřebují dodat povzbuzení: „Všem chci sdělit, že je nesmírně důležité kromě léků pro své zdraví každý den cokoliv fyzicky dělat, a to s dostatečným nasazením. Nikdy nic nevzdávat,“ konstatuje na závěr.
(pok)
Komentář ošetřujícího lékaře:
Když v prosinci 2022 přišel do mé ordinace pan Neuman, bylo jasné, že je u něj v léčbě cukrovky všechno špatně. Nejen že zanedbával pohyb i dietu, a místo hubnutí naopak přibíral, ale nedocházel ani na pravidelné kontroly a neužíval předepsané léky. Kromě vyšetření koncentrace glykovaného hemoglobinu, ukazatele dlouhodobé kontroly cukrovky, který prokázal velmi špatně kompenzovanou cukrovku (99 mmol/mol), jsem mu přímo v ordinaci pomocí speciálního přístroje naměřil vysokou koncentraci albuminu v krvi (mikroalbuminurii, 120 mg/g) odrážející míru poškození ledvin cukrovkou (diabetickou nefropatii). Musel jsem s politováním konstatovat, že jeho nemoc už ledviny zasáhla. Navíc se v důsledku zanedbané cukrovky ocitl v riziku poškození sítnice očí (retinopatie) a tkání dolních končetin (diabetické nohy).
Naštěstí pochopil, že bude muset začít u sebe. Velmi výrazně zhubl (celkem 26 kg) a začal dodržovat léčbu (cukrovky i vysokého krevního tlaku – i ten totiž zhoršuje filtraci krve v ledvinách). Předepsal jsem mu moderní léky na cukrovku. Pokud je jejich podávání zahájeno do 2. stupně ledvinné nedostatečnosti (insuficience), oddalují potřebu náhrady funkce ledvin (hemodialýzy) o 10–15 let. V pozdějších fázích onemocnění lze tak výrazných výsledků dosáhnout jen s obtížemi, proto je třeba léčbu zahájit včas. Předpokladem je však zachytit poškození ledvin co nejdříve pomocí tzv. screeningu, který provádíme několikrát ročně při pravidelných kontrolách. Poškození ledvin se totiž neprojevuje tak, aby na sebe samo upozornilo.
S úspěšnou léčbou cukrovky u pana Neumana naštěstí koncentrace albuminu výrazně klesla a za 10 měsíců od zmíněné návštěvy byla už zcela normální (30 mg/g). Svědomité dodržování doporučení stran životního stylu a užívání moderní léčby totiž působí jako spojité nádoby, které dokážou pacientovu zdravotní situaci zásadně proměnit. Pokud se u diabetika dostane pod kontrolu cukrovka a přidružená onemocnění (v tomto případě vysoký krevní tlak), vede to postupně i k úpravě ledvinných funkcí. Na tyto diabetické komplikace musíme včas pomyslet a v případě záchytu prvních potíží s ledvinami jejich stav pravidelně sledovat, případně adekvátně zasáhnout.
Pan Neuman je diabetikem, které ho je třeba ke změně dostatečně motivovat, např. tím, že mu pravidelně sděluji zlepšené výsledky vyšetření. Je však třeba ocenit, že pro to, aby se udržel v dobré kondici, je na svůj věk schopen radikálních změn životního stylu. Doufám, že mu jeho nasazení vydrží co nejdéle.
MUDr. Igor Karen, praktický lékař a diabetolog působící v Benátkách nad Jizerou
