Nevolnosti ji potkaly až u třetího těhotenství. K úlevě přispěly až konzultace s lékařem a jeho doporučení

Průběh začátku svého třetího těhotenství označila Zuzana Beňáková za peklo. Neustávající nevolnosti jí braly energii, chuť k jídlu a někdy i radost z toho, co mělo být tím nejhezčím obdobím jejího života. Nevinná ranní nevolnost postupně přerostla v celodenní obtíže. „S nevolnostmi jsem usínala a ráno se s nimi i probouzela, občas mě dokonce budily v noci,“ říká a přiznává: „I když jsem se těšila na miminko, radost se mísila s obavami, že celé těhotenství takto nezvládnu.“

Změnu zaznamenala až po návštěvě lékaře

Nepříjemný tlak v žaludku a pocit na zvracení doprovázela u Zuzany obrovská únava. Stačila drobnost, například vůně kávy nebo otevření lednice, a nevolnosti se přihlásily o slovo. Navíc neustupovaly, ať Zuzana dělala, co dělala. Vyzkoušela všemožná doporučení na úpravu životosprávy. Rozdělila si jídlo na malé porce podávané několikrát denně, zařadila do jídelníčku zázvor, snažila se přijímat dostatek tekutin, dopřávat si hodně spánku. Některé tipy zkoušela i opakovaně, ale nic jí nepřineslo znatelnou úlevu. Právě naopak – s počtem vyzkoušených rad se cítila stále vyčerpanější.

Tehdy si Zuzana řekla, že když už není schopna normálně fungovat, svěří se svému lékaři. Naštěstí ji nevyzýval k vyzkoušení některého z režimových opatření, rovnou jí doporučil osvědčené řešení. Úlevu od nevolností díky němu pocítila již za několik dní a profituje z ní dosud, kdy je v 34. týdnu těhotenství.

Každý náznak návratu k běžnému životu slavila

Intenzita nevolností se snížila natolik, že Zuzana dokázala vstát z postele beze strachu, že první krok skončí „s hlavou v dlaních“, mohla si kromě čaje dát i malou snídani a vyjít ven.

Nákup potravin, který pro ni kvůli všudypřítomným pachům byl jako jízda na horské dráze, díky radám lékaře zvládla, aniž by z obchodu musela utéct. Každého kroku, který ji přiblížil zpátky k jejímu původnímu životu, si vážila, byť to bylo jen uvaření jednoduchých těstovin pro rodinu.

Ženy, netrapte se zbytečně, vzkazuje

Zuzana vzkazuje ženám v obdobné situaci, aby se nepřesvědčovaly, že nevolnosti k těhotenství prostě patří a musí je vydržet. „Pokud vás nevolnosti trápí víc, než je únosné, nečekejte a obraťte se na svého lékaře. Někdy i malá pomoc dokáže přinést obrovskou změnu – stejně jako přinesla mně,“ vybízí a vysvětluje: „Dokáže zlepšit kvalitu života a tím navodit i psychickou pohodu, která je pro maminku i miminko nesmírně důležitá.“

V závěru těhotenství se s úlevou ohlíží na obtížné začátky, které má již za sebou. Je vděčná, že mohla většinu těhotenství požít s radostí, energií, a hlavně beze strachu, že další den bude jako ten předchozí – plný bezmoci spojené s neustálými nevolnostmi.

(pok)