Když se tělo brání: Poznáte příznaky alergie a intolerance?
Alergie je přecitlivělost či také nadměrná reakce imunitního systému vůči složkám okolního prostředí. Tyto složky, které se nazývají alergeny, u zdravých lidí žádnou reakci nevyvolávají. Typicky jde například o pyl některých rostlin – ve skutečnosti není nebezpečný, ale tělo alergika ho vyhodnotí jako hrozbu.
Alergie může být způsobena prakticky čímkoliv, u nás nejčastěji rostlinami (pyly trav, stromů, bylin atd.), hmyzími jedy, zvířecími chlupy či slinami, roztoči domácího prachu, plísněmi, profesními alergeny (latex) nebo léky.
Alergie versus intolerance (nesnášenlivost)
Alergií se rozumí specifická reakce imunitního systému, ve které jsou zapojeny bílé krvinky, protilátky a další působky. Tím se liší od intolerancí, které nejsou způsobeny patologickou reakcí imunity. Intolerance bývají většinou zapříčiněny nedostatkem některého enzymu.
Typickým příkladem je laktózová intolerance - kvůli nedostatku enzymu laktáza nejsou schopni pacienti zpracovat a tedy ani vstřebat mléčný cukr: laktózu. Laktóza tak není ve střevě dostatečně štěpena a kvasí činností střevních bakterií, což vyvolává bolesti břicha, nadýmání, průjmy, vždy je ale postižen pouze trávicí trakt, tedy pacientovi se dobře dýchá, nemá vyrážku, otoky, zánět spojivek nebo rýmu ani další příznaky alergie. Důležitá je také závislost na množství vypitého mléka. Malé množství nevadí (do 100 ml za den), větší už ano. U alergií naopak k problémům stačí často i malé množství alergenu. Vidíme tedy rozdíly proti klasické alergii, přestože pacienti pojmy často a rádi zaměňují.
Příznaky alergie aneb jak zjistím, že mám alergii
Alergická reakce je variabilní jak v místě, které bývá postiženo, tak v síle reakce. Nejčastěji bývá zasaženo dýchací ústrojí, a to rýmou, otokem nosní sliznice, kýcháním, přidává se zarudnutí a svědění očí. Toto jsou příznaky, které známe pod pojmem alergická rýma. Horší je pak průduškové astma spojené s dlouhodobým suchým kašlem nebo dušností.
Na kůži se alergie projevuje svěděním, kopřivkou, ekzémem, otoky. V trávicím ústrojí jsou častými projevy brnění a svědění kolem úst, svědění jazyka a krku, následně též bolesti břicha, svalové křeče, zvracení a průjem. Je ovšem třeba říct, že zdaleka ne všechny dlouhodobé bolesti břicha jsou spojené s alergií na jídlo a metodou první volby musí být hlavně u dospělých pacientů gastro a kolonoskopie (zavedení hadičky do žaludku a střev), protože podstatně častěji převládají jiné diagnózy a alergie na jídlo by měla být vylučována až později na doporučení gastroenterologa.
Nejhorší je pak každá těžká akutní alergická reakce. Je potenciálně život ohrožující, protože může způsobit anafylaxi – multiorgánovou reakci, která začíná neklidem, úzkostí, kůže je bledá následkem poklesu krevního tlaku, může dojít až ke ztrátě vědomí (k mdlobám). Další příznaky zahrnují vyrážku, otok hrdla, problémy s polykáním, sípavý dech nebo dušení, svírání na hrudi, zvracení, průjem, křeče. Všechny příznaky nemusí být vyjádřeny naráz, je ale zřejmé, že pacient je v těžké nepohodě a něco vážného se děje. Anafylaxe může být smrtelná, pokud není neprodleně podána injekce s adrenalinem. Adrenalin je lékem první volby a měl by ho mít u sebe každý alergik, který již anafylaxi zažil, zároveň je nutné ho umět dobře použít a zaučit v tomto ohledu i své příbuzné. Po použití adrenalinového pera je pak vždy důležité kontaktovat lékaře.
Z uvedeného je zřejmé, že pacient často pozná, že trpí alergií. Samozřejmě je nutno zmínit, že ne každá dlouhodobá rýma je alergická (chronické infekce, nosní polypy …), ne každý chronický kašel je astma (může být způsoben například žaludečním refluxem nebo nálezem na plicích) a ne každá vyrážka je kopřivka nebo ekzém.
Pokud se ale problémy objevují se ve vazbě na sezónu či konkrétní situace (například setkání se psem), je třeba již zpozornět, stejně tak při zhoršujícím se stavu a dalších pochybnostech. U jídla je situace poněkud komplikovanější, protože obecně konzumujeme velké množství potravy v různých kombinacích, což nás může vést k mylným závěrům. Je proto vhodné si nějakou dobu svůj jídelníček mapovat a uvidíme určité opakující vzorce. Jednorázové bolesti břicha nebo průjmy totiž diagnózu alergie spíše vylučují.
První cesta při podezření na alergii by měla vést do ordinace praktického lékaře, který zhodnotí situaci a případně vás ke specializovanému alergickému vyšetření doporučí.
Chodit k alergologovi preventivně?
U kohokoliv se může vyvinout alergie, avšak pacienti, kteří mají v rodině alergika, jsou ve zvýšeném riziku. Člověk takto „predisponovaný“ nemusí reagovat na stejné alergeny jako jeho rodiče či sourozenci. Závisí to na tom, jakým konkrétním alergenům je tato osoba vystavena (například profesně a podobně) a na odpovědi imunitního systému. Uvádí se ovšem, že pokud jsou oba rodiče alergici, výskyt alergického onemocnění u dítěte je asi 80 %.
Známe pojem „atopický pochod“ - malý pacient začíná ekzémem a/nebo potravinovými alergiemi a postupně s věkem přechází v typické respirační alergie, tedy alergickou rýmu nebo astma. Přesto není nutné docházet na alergologii preventivně jen proto, že máme v rodině alergika. Mnohdy to zbytečně zatěžuje alergologické ambulance, a navíc se vystavujeme vyšetření, které nemusí být nutně příjemné - odběry krve a podobně. Správná cesta je tedy při příznacích vyhledat svého praktického lékaře, který nález zhodnotí a případně napíše žádanku na alergologii a pokud alergolog chorobu prokáže, po dohodě s lékařem dodržovat léčebná opatření a chodit na pravidelné kontroly.
Pokud se obáváte, že se u vás některé příznaky alergie objevují často, můžete se obrátit na lékaře v naší poradně, kteří vám pomohou zhodnotit, zda je lékařská pomoc skutečně potřeba.
