Nebojte se pohybu se stomií!

Pohyb svědčí tělu i hlavě

Pravidelný pohyb je činnost, která je zdraví prospěšná z mnoha důvodů. Patří mezi základní neléková opatření jak v léčbě, tak prevenci srdečně-cévních onemocnění (jako jsou infarkt, cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin, vysoký krevní tlak), cukrovky 2. typu, zvýšené hladiny cholesterolu a obezity. A nejen to. Pravidelný pohyb pomáhá udržet fyzickou kondici a pomáhá také v boji proti depresi. To může být velmi přínosné i pro pacienty se stomií. Na druhou stranu může nadměrná fyzická zátěž bez dostatečného prostoru k rekonvalescenci vést k oslabení imunitního systému. Proto i zde platí − všeho s mírou.

Jak a kolik cvičit?

Cvičit alespoň 150 minut týdně v pásmu střední intenzity (př. rekreační běh, plavání nebo jízda na kole) nebo 75 minut v pásmu vysoké intenzity (př. tenisová dvouhra, fotbalový zápas aj.) se doporučuje u tzv. aerobní aktivity, tedy takové, která vyžaduje zvýšený přísun kyslíku.

Naproti tomu anaerobní aktivita, jakou je například posilování, silová cvičení nebo cvičení na zlepšení rovnováhy v různých formách (kulturistika, jóga, pilates apod.), tolik kyslíku nevyžaduje.

Pro nás pro všechny platí, že čím více pohybu, tím lépe. Na druhou stranu pro člověka, který nebyl zvyklý se pravidelně pohybovat nebo nemůže provozovat pohybovou aktivitu ve zvýšené míře, je jakýkoliv pohyb prospěšný a rozhodně lepší než nečinnost. Cvičit bychom měli 4−5× týdně. Během dne můžeme cvičit jednorázově v kuse nebo si pohyb rozložit do několika bloků, ale každý blok by měl trvat alespoň 10 minut.

Se stomií se dá plavat i lyžovat

Stomie s sebou přináší řadu různých omezení a to platí i při sportu. Při pocení nebo nadměrném namáhání v místě stomie může dojít k uvolnění stomického sáčku a nepříjemnému úniku jeho obsahu. Nicméně v dnešní době už existuje řada pomůcek, které pomohou udržet sáček na místě a zabránit jeho uvolnění. Díky nim se dnes už stomici nemusejí bát ani plavání, lyžování či jiných zimních sportů. Tipy, jak zvládnout plavání se stomií, najdete třeba v tomto článku.

I pro stomiky je pak prospěšná chůze či jízda na kole. Chůzi je optimální zařazovat do běžného života kdekoliv, kde to jen jde. Místo výtahu vyjděte schody pěšky, všude, kam nepotřebujete jet autem nebo MHD, dojděte pěšky a procházku si udělejte i z cesty do práce či z práce.

Také cvičení, při kterých se zpevňuje zádové a břišní svalstvo, pomáhá zajistit stabilní a vzpřímený postoj. Pevná břišní stěna navíc chrání před vznikem nežádoucí kýly. Důležité je však cvičit správně a intenzitu cvičení zvyšovat postupně. Podrobnější informace o tom, jak a jak často cvičit, najdete třeba na webu zivotsestomii.cz. V sekci nazvané Praktické rady najdete tipy na rehabilitační cvičení, které připravili fyzioterapeuti a které vás provedou od období po operaci až do plné zátěže.

Na kulturistiku raději zapomeňte

V období zhruba 2−3 měsíce po operaci, kdy vám byla založena stomie, byste ještě neměli posilovat nebo cvičit s těžkými břemeny, aby nedošlo ke vzniku břišní kýly.

Také na aktivity, jako je kulturistika nebo kontaktní sporty (bojová umění, rugby, hokej, zápasení), byste měli se stomií raději zapomenout. Tato cvičení nejsou vhodná pro vysoké riziko narušení stomie. Pokud je chcete i přesto provozovat, raději se poraďte se svým lékařem. Ten vám může také doporučit některou z pomůcek na zpevnění břicha, jako je například kýlní pás. Vysoké riziko poranění stomie hrozí také při extrémních sportech, jako je akrobacie, různé skoky apod., a proto je lepší takové aktivity se stomií neprovozovat.

Další informace či inspiraci na pohybové aktivity se stomií najdete například na stránkách pacientské organizace České ILCO. 

(iro)

Zdroje:

Kol. autorů. Velký lékařský slovník. Dostupné na http://lekarske.slovniky.cz/pojem/stomie-stomie.

Kol. autorů. 2016 European Guidelines on Cardiovascular Disease Prevention in Clinical Practice: European Heart Journal 2016, 37 (29): 2315–81.

Svačina Š., Fried M., Býma S., Matoulek M. Obezita: doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství: Praha, 2018.

Kol. autorů. Doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze ČSH 2017. Dostupné na http://www.hypertension.cz/doporuceni-a-prakticke-postupy-csh-1404042002.html.

Karen I., Svačina Š. Diabetes mellitus: doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2020. Doporučené postupy pro praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP: Praha, 2020.

Češka R., Herber O., Vrablík M., Brát J. Dyslipidémie: doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2017. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, [2017]. Doporučené postupy pro praktické lékaře. ISBN 978-80-86998-89-3.

Raboch J., Červený R. Deprese. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství: Praha, 2018.

Walsh N. P., Gleeson M., Shephard R. J., Gleeson M., Woods J. A., Bishop N. C., Fleshner M., Green C., Pedersen B. K., Hoffman-Goetz L., Rogers C. J., Northoff H., Abbasi A., Simon P. Position statement. Part one: Immune function and exercise. Exerc Immunol Rev 2011; 17: 6–63.

https://www.ilco.cz/zivot-se-stomii/sport/

Rady a cvičení před a po operaci. Dostupné na https://www.zivotsestomii.cz/cs-cz/stomie/l/cz/prakticke-rady/rady-a-cviceni.

Ostomy: Adapting to life after colostomy, ileostomy or urostomy. Dostupné na https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/colon-cancer/in-depth/ostomy/art-20045825.