Neexistuje arytmie, kterou by v IKEM nedokázali léčit

Mohl byste na anatomii srdce vysvětlit, proč je důležité, aby se stahovalo v pravidelném rytmu, a kde všude může k poruchám rytmu docházet?

Lidské srdce je unikátní svalová pumpa, jejímž hlavním úkolem je čerpat krev podle potřeb organismu. Skládá se ze dvou oddělených síní a dvou oddělených komor. Krev přitéká ze žil do pravé síně a odtud je čerpána do pravé komory, která krev vypudí do plicnice, a teče dále až do kapilár, aby se nasytila kyslíkem a odevzdala kysličník uhličitý. Z plic teče okysličená krev plicními žílami do levé síně, která aktivně vstřikuje krev do levé komory. Tato komora čerpá krev do aorty a odtud do všech orgánů.

Činnost srdce je řízena elektricky. Elektrický impulz vzniká za normálních okolností v horní části pravé síně – v tzv. sinusovém uzlu – a odtud se šíří svalovinou síní a zajistí jejich současné stažení. Ze síní se vzruch šíří do komor jediným vedením a poté převodním systémem, takže komory se stahují také současně a koordinovaně. Při fyzické zátěži se srdeční akce urychluje, aby mohlo přečerpat více krve.

Poruchy tvorby nebo šíření elektrického vzruchu způsobují arytmie, jak souhrnně označujeme všechny poruchy srdečního rytmu. Dělíme je na dvě velké skupiny – bradykardie (při nichž je srdeční rytmus příliš pomalý nebo se vyskytují v srdeční činnosti pauzy) a tachykardie (při nichž je rytmus příliš rychlý a někdy i nepravidelný). Obě skupiny arytmií zhoršují výkon srdce a obvykle se projevují různými příznaky.

Jak se obvykle projevuje, když srdce tepe pomaleji nebo rychleji?

Pomalá srdeční činnost se projevuje jako únavnost, nevýkonnost, dušnost při zátěži nebo jako točení hlavy až omdlení. Rychlá činnost se může projevovat jako pocit bušení srdce nebo pocit nepravidelnosti, dále jako nevýkonnost, dušnost a krátkodobá ztráta vědomí. Nejzávažnějším projevem arytmií je oběhová zástava při fibrilaci komor, při níž bez pomoci postižený umírá.

Jak postupovat, když mám podezření na poruchu srdečního rytmu? S jakými příznaky bych se měl/a obrátit na svého praktického lékaře?

Záleží na závažnosti příznaků. Pokud jsou méně obtěžující, lze se obrátit nejprve na svého praktického lékaře nebo kardiologa. Pokud dojde k náhlé ztrátě vědomí, měl by být pacient vyšetřen v příjmovém oddělení nemocnice. Samozřejmě při oběhové zástavě záleží na tom, zda jsou přítomni svědci a zda se včas zahájí resuscitace.

Jaké skupiny obyvatel (zejména z hlediska věku) se poruchy srdečního rytmu týkají nejčastěji? Je třeba u nějaké skupiny lidí provádět preventivní vyšetření EKG?

Některé arytmie se mohou vyskytovat již u plodu nebo se s nimi člověk může narodit. Někdy se narodí dítě s abnormálním elektrickým spojením mezi síněmi a komorami, které se později může projevovat některými formami arytmií. Obecně ale platí, že arytmií přibývá s věkem, to platí především pro nejčastější arytmii – fibrilaci síní –, která se vyskytuje především ve věku nad 65 let, a s různými srdečními chorobami (například jizva po infarktu představuje zvýšené riziko vzniku komorových arytmií).

Preventivní vyšetření EKG by mělo být provedeno u těch, kteří se chtějí věnovat sportu, a je doporučováno i u pacientů starších 65 let věku. Chytré telefony nebo hodinky v současnosti dovolují upozornit na srdeční arytmii kohokoliv a jejich význam v odkrytí poruch srdečního rytmu bude jistě narůstat.

Jaké jsou nejčastější rizikové faktory pro rozvoj poruch srdečního rytmu a jak lze toto riziko ovlivnit například úpravou životního stylu?

U některých arytmií toho ovlivnit moc nemůžeme (například u zmíněné vrozené poruchy, kde je přítomen v srdci elektrický zkrat). Obecně však platí, že čím zdravější životní styl dotyčný vede, tím menší má pravděpodobnost rozvoje srdečního onemocnění (např. ischemické choroby srdeční) a tím i arytmií. Aktivní pohyb, hlídání si tělesné váhy, dieta s převahou rostlinných tuků, ovoce, zeleniny a bílého masa, vyloučení kouření a většího množství alkoholu jsou nejdůležitějšími opatřeními. Bohužel jen málokdo to pochopí a začne se těmito doporučeními řídit.

Stačí k určení diagnózy poruchy srdečního rytmu pouze „natočit EKG“? Jaká další vyšetření se dále běžně provádí?

Srdeční arytmie jsou důsledkem poruchy vzniku nebo vedení elektrického vzruchu v srdci. Proto jsou základní vyšetřovací metodou u arytmií elektrokardiografické metody, tzv. EKG, které zobrazují elektrickou aktivitu srdce. Standardní EKG záznam ukáže pouze arytmii, která je zrovna přítomna, a dokáže určit, odkud zhruba arytmie vychází. Další EKG metody zahrnují zátěžové EKG (kdy se pacientovi natáčí EKG záznam v průběhu tělesné zátěže nebo po podání léků, které zátěž napodobují). V případě, kdy chceme hodnotit EKG v průběhu jednoho nebo více dní, je možno zvolit tzv. holterovské vyšetření. U méně častých arytmií může pacient zachytit EKG křivku pouze v okamžiku potíží přiložením epizodního záznamníku na hrudník. Existují i aplikace do mobilního telefonu, které dokážou získat EKG po přiložení prstů na elektrody. Pokud je žádoucí monitorovat srdeční rytmus dlouhodobě, lze implantovat pod kůži malý záznamník, který trvale zaznamenává srdeční rytmus a v případě potíží nebo vzniku arytmie křivku natočí. Podobně lze monitorovat srdeční rytmus pomocí implantovaných přístrojů, např. kardiostimulátorů.

Srdeční elektrickou aktivitu můžeme natáčet i z nitra srdce po zavedení speciálních elektrodových katétrů – tehdy hovoříme o elektrofyziologickém vyšetření. Při něm se dá srdce z jednotlivých katétrů i stimulovat a slouží k přesnému ověření druhu arytmie a její povahy. Obvykle po vyšetření hned následuje léčba – katetrizační ablace arytmie (tj. odstranění příčiny zahřátím tkáně vysokofrekvenčním proudem). Mnoho arytmií takto dovedeme vyléčit a u jiných snížit jejich výskyt a zlepšit kvalitu života a zřejmě i prognózu pacientů, kteří jimi trpí.

Jednou z nejčastějších poruch srdečního rytmu je tzv. fibrilace síní, v čem spočívá?

Při fibrilaci síní začnou vznikat elektrické vzruchy mimo normální místo a tvoří se velmi rychle. Dochází tak k nastartování arytmie, při níž krouží elektrické vzruchy síněmi víceméně chaoticky a velmi rychle. Následkem toho přestanou síně čerpat krev a zvyšuje se riziko vzniku krevní sraženiny, která může doputovat do mozku a způsobit mozkovou příhodu. Současně se elektrické vzruchy převádějí nepravidelně na komory, a srdce tak bije nepravidelně a příliš rychle, což způsobuje další pokles jeho výkonu. V některých případech může tato arytmie způsobit zhoršení funkce srdce, která se upraví pouze po odstranění arytmie. Pacient nemusí mít závažné příznaky, ale většinou pozoruje horší výkonnost, zadýchává se při námaze nebo pociťuje nepravidelné a rychlé bušení srdce.

Jak je možné fibrilaci síní léčit, v jakém případě stačí pouze užívat léky a kdy u fibrilace síní přichází na řadu kardiochirurgie?

V první řadě je potřeba u pacienta s fibrilací síní rozhodnout o tom, zda má riziko vzniku krevní sraženiny v srdci a zda má být léčen léky proti srážení krve (warfarinem nebo novými protisrážlivými léky, tzv. NOACs). Současně by mělo proběhnout kardiologické vyšetření, protože fibrilace síní je velmi často prvním projevem srdečně-cévního onemocnění. Může být ale také jeho důsledkem, např. v případě srdečního selhání, chlopenní vady nebo plicní hypertenze.

Pokud fibrilace síní neustoupí sama, obvykle je indikováno její přerušení pomocí tzv. elektrické kardioverze (kdy se pacient krátce uspí a elektrickým výbojem se srdce vybije, aby mohl naskočit jeho normální rytmus). Poté se zahájí obvykle léčba pomocí léků, tzv. antiarytmik, které brání opakování arytmie. Léky ale fungují jen u části nemocných nebo pouze přechodně. V takových případech je indikována katetrizační ablace, která dokáže izolovat místa, ze kterých arytmie vzniká, nebo bránit jejímu šíření vytvořením určitých linií v srdečních síních. Někdy se musí výsledek ablace podpořit ještě podáváním antiarytmik. V případech dlouhotrvající arytmie lze zvolit i chirurgické řešení.

Co je nejžhavější novinkou v léčbě poruch srdečního rytmu?

Léčba srdečního rytmu se vyvíjí postupně a trvá řadu let, než se některé nové postupy ověří a dostanou do praxe. Naše pracoviště je zapojeno do testování nových technologií katetrizační ablace. V poslední době jsme opakovaně prováděli ablaci s novými katétry, které jsou účinnější a s nimiž ablace trvá podstatně kratší dobu. Nejzajímavější novinkou v léčbě je možnost ozáření části komorové svaloviny, která je zdrojem komorových tachykardií a nelze ji z různých důvodů ovlivnit katetrizační ablací (např. pacient je po předchozích operacích a srdce je zarostlé ve srůstech a nelze se dostat na jeho povrch bez velké operace nebo je důležitá část jizvy hluboko). Provádí se to podobně jako léčba nádorů, ale s pomocí robotického systému CyberKnife, který je u nás dostupný pouze v Ostravě. S tímto pracovištěm spolupracujeme podobně jako kardiocentrum v Třinci a dohromady máme s tímto postupem jedny z největších zkušeností na celém světě. Další novinkou jsou kardiostimulátory, které se implantují přímo do srdce z třísla.

Jak byste zhodnotil současný stav péče o pacienty s poruchami srdečního rytmu v IKEM? Jak rychle se dostanou novinky do léčebné praxe, a v čem IKEM drží dokonce prvenství?

IKEM patří v posledních 20 letech mezi přední evropská pracoviště, která se zabývají diagnostikou a léčbou srdečních arytmií. Neexistuje arytmie, kterou by nebylo možno v IKEM léčit. Jsme největším centrem pro léčbu komorových arytmií, zejména u nemocných s onemocněním srdce, u nás. Máme zkušenosti i s katetrizační ablací arytmií u pacientů, kteří mají implantovánu srdeční podporu. Podobně jsme na tom s katetrizační ablací fibrilace síní. Jsme prvním pracovištěm u nás, které se začalo zabývat katetrizační modifikací nervového zásobení srdce u nemocných, kteří mají pomalý rytmus nebo opakované ztráty vědomí v důsledku nerovnováhy nervového zásobení a jimž by musel být implantován kardiostimulátor. Katetrizační ablace tomu u vybraných z nich dokáže předejít. Podílíme se na zkoušení nových technologií a řadu z nich jsme poprvé testovali u nás. Účastnili jsme se důležitých mezinárodních studií, které se týkaly katetrizační ablace nebo strategie léčby nemocných s rizikem náhlé srdeční smrti, případně s pokročilým srdečním selháním.

(pok)