Orální alergický syndrom
Jak už sám název napovídá, alergický orální syndrom je stav, kdy se alergická reakce projeví změnami v ústní dutině, zejména pak na ústní sliznici. Často se projevuje svěděním úst, bodavou bolestí při polykání, otoky rtů, jazyka, patra a hltanu, a dokonce i svěděním uší a pocitem svírání v krku.
Jedním z častých projevů u alergiků je tzv. orální alergický syndrom. Jak už sám název napovídá, alergický orální syndrom je stav, kdy se alergická reakce projeví změnami v ústní dutině, zejména pak na ústní sliznici. Často se projevuje svěděním úst, bodavou bolestí při polykání, otoky rtů, jazyka, patra a hltanu, a dokonce i svěděním uší a pocitem svírání v krku. Typicky se projevuje u alergika, který má alergii na pyly břízy a přitom jedl některé z ovocných plodů čeledi růžovitých. Ta zahrnuje například jak jablka, tak i třešně, broskve atd.
#IMG#
Historické minimum
Jako jeden z prvních podal zprávu o orálním alergickém syndromu v roce 1987 Almot, který ve své studii prokázal, že určité potraviny u alergiků vyvolávají jak pozitivní kožní reakce, tak i dráždění ústní sliznice. Jako vyvolávající příčinu označil alergeny obsažené například v korýších, rybách nebo vejcích. Pacienty s pylovou alergií však ve své studii nezmínil. To udělal až o rok později Ortolani, který pozoroval příznaky tohoto syndromu u 262 pacientů alergických na pyl břízy po požití ovoce. V následujících několika letech se definice tohoto alergického syndromu ještě několikrát měnila, než byla v polovině devadesátých let dvacátého století ustanovena do dodnes platné podoby.
Jak syndrom funguje?
Alergeny, které tento syndrom způsobují, se velmi rychle rozpustí přímo v dutině ústní a tím vyvolají alergickou reakci. Navíc jsou velmi často odolné vůči působení žaludečních šťáv a trávicích enzymů, takže je jen velmi obtížné se s nimi vyrovnat.
Bříza hraje prim
V Evropě trpí více než 70 % alergiků na břízu či olši touto formou alergického syndromu, zejména pak po požití jablek, třešní nebo lískových oříšků. Podobnou reakci však může vyvolat i konzumace sójových produktů, a to od sójové omáčky až po sójové maso, mrkve nebo celeru. U těchto potravin navíc většinou alergikovi nepomůže ani uvaření. Bílkovinná struktura alergenů totiž zůstává stejná. Léčba je podobná jako u ostatních projevů alergické reakce.
(kam)
Zdroj: Allergol Int. 2009 Dec; 58 (4): 485–91. Epub 2009 Oct 25.
