Preventivní onkologické vyšetření zachraňuje životy. Víte, jak na to?
Imunitní systém každý den chrání náš organismus před škodlivými látkami. Potýká se i s těmi, které mohou způsobovat vznik nádorových onemocnění. Člověka, který se setkal s některým onkologickým onemocněním najdeme v každé širší rodině. Proto se téma prevence nádorových onemocnění týká každého z nás. Pojďme se podívat na jednotlivé body blíže.
Prevence
V ordinacích lékaři často slýchají: “Paní doktorko, jak je možné, že mám rakovinu, celý život jsem nekouřil, nepil, sportoval, jedl jsem zdravě a teď tohle”. Upřímně řečeno, ne vždy a všechno jsme schopni ovlivnit zdravým životním stylem, i když je to mnohdy nejvíc, co pro sebe můžeme udělat. Je nesporným faktem, že kouření, nadměrné pití alkoholu a nezdravé stravování přispívá ke vzniku zhoubných nádorů. Zjednodušeně - chemické látky v cigaretovém kouři, alkohol a některé složky v potravinách připravují půdu pro vznik a tvorbu zhoubných nádorů. Čím častěji je do těla přijímáme, tím více se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádoru. Další důležitou součástí prevence je docházet pravidelně k lékaři na preventivní prohlídky. Tím vzniku zhoubného nádoru bohužel zabránit nemůžeme. Je ale vyšší pravděpodobnost, že v případě nalezení bude nádor odhalen ve svém počátečním stadiu, kdy je onemocnění téměř vždy vyléčitelné.
Vyšetření
Zásadou č. 1 je - pokud se necítím dobře, mám nějaké potíže, nahmatal jsem si něco na těle, co tam nikdy nebylo, pozoruji pihu, která je teď nějaká divná - jít na vyšetření k lékaři. Ideální je zahájit proces vyšetřování u ošetřujícího praktického lékaře. Praktický lékař by měl mít o vašem zdravotním stavu co nejširší přehled - má dokumentaci z dob, kdy jste byli děti, takže dokáže dát vaše potíže do souvislostí. Pravděpodobně vás kompletně nevyšetří a nestanoví diagnózu, ale dokáže racionálně rozhodnou, jaké vyšetření má být provedeno.
Zásadou č. 2 je trpělivost. Je naprosto pochopitelné, že v případě, kdy je důvodné podezření na zhoubné onemocnění, nervozita stoupá. Chceme v co nejkratší době vědět co nejvíc informací, všechna vyšetření absolvovat okamžitě a na jednom místě. Bohužel toto není možné nikde na světě. Základní vyšetření se skládají z odběru krve, zobrazovacích metod (ultrazvuk břicha, mamograf, rentgenové vyšetření plic event. CT), z přímých vyšetřovacích metod (gastroskopie, kolonoskopie, bronchoskopie) Nejdůležitější pro stanovení diagnózy zhoubného onemocnění je odebrání vzorku tkáně nádoru. Tento vzorek putuje na patologii k dalšímu zpracování. Zpracování vzorku tkáně tak, aby se dostal pod mikroskop patologa k bližšímu prozkoumání, je poměrně náročný proces, který nelze jakkoliv urychlit. Proto se na výsledky čeká i několik týdnů. Výsledkem je určení, o jaký nádor se jedná a podle typu nádoru, kterých může být opravdu mnoho, se stanoví další léčebný plán.
Léčba
Existuje několik druhů onkologické léčby, které se různě kombinují a prolínají. To, jak budeme zhoubné onemocnění léčit, nám určí rozsah onemocnění (zobrazovací vyšetření). Jednodušeji – kde všude se nádor nachází a jak velký je. Druhou důležitou informaci nám dá již výše zmíněné vyšetření tkáně nádoru. Nad těmito výsledky zpravidla usedne onkolog, chirurg, patolog a radiolog a společně se domluví, jaký postup bude u konkrétního pacienta nejlepší. Pomineme–li možnosti chirurgické léčby (operaci nádoru), jsou v zásadě dvě možnosti – radioterapie (ozařování) a onkologická léčba systémová, ve formě kapaček (infuzí), tablet nebo injekcí. Tyto druhy léčby se ještě mohou různě kombinovat a dále prolínat např. i s chirurgickými výkony. Někdy se podává onkologická léčba před operací a jindy až po ní.
Toto téma je velmi složité a klinický onkolog se jím zabývá celý svůj profesní život. Pro pacienta, který přichází do ordinace pro svůj léčebný plán, by měly být zásadní informace o záměru léčby, její délce a nežádoucích účincích. Tyto informace se mohou lišit podle druhu nádoru, druhu léčby ale zároveň mohou být různá v určitých stadiích stejného onemocnění, dokonce i ve stejných stadiích stejného onemocnění, ale u jiného pacienta. Často slýcháme „Kamarádka měla stejný nádor jako já, ale dostávala jinou léčbu – jak je to možné?“ Je to možné právě z výše uvedených důvodů. Zhoubná onemocnění jsou velmi různorodá a jejich léčba se posuzuje individuálně. I když je pro pacienty s nádorovým onemocněním velmi důležitá psychická podpora a velmi tomu pomáhá kontakt s ostatními pacienty, je nutné si uvědomit, že každý má léčbu „šitou na míru“.
