Prevenci srdečního selhání nepodceňujte. Jinak vás dostihne

Čtyři skupiny pacientů z pohledu rizika srdečního selhání

Pro zdůraznění významu preventivních opatření definovaly americké odborné společnosti, které se léčbou této diagnózy zabývají, čtyři skupiny pacientů:

• Do první skupiny zařadily jedince, u kterých je přítomen nějaký rizikový faktor srdečního selhání, avšak srdeční struktury jsou u nich zatím normální. Týká se to například lidí s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou.
• Do druhé skupiny by patřili nemocní s poškozením srdce, například zvětšením srdeční komory, které se však dosud neprojevuje.
• Třetí skupina zahrnuje pacienty se symptomatickým srdečním selháním.
• A ve čtvrté jsou zastoupeni nemocní v pokročilém stadiu srdečního selhání.

První dvě skupiny zahrnují velký počet osob, u nichž včasná a důrazná léčba může výrazně snížit riziko rozvoje srdečního selhání. U ostatních dvou skupin lze zase jeho rozvoj zpomalit. Toliko o prevenci, předpokladem úspěšné léčby je ovšem rozpoznání onemocnění. Podle čeho ho poznáte?

Jak srdeční selhání rozpoznat?

Obtíže, které s sebou srdeční selhání přináší, mohou vznikat plíživě a nenápadně. Mnohdy dlouhodobě omezují každodenní aktivity nemocných a oni si to ani neuvědomují. Jeho nejběžnějším příznakem je dušnost, tedy subjektivně nepříjemně vnímaný pocit nedostatku dechu. Dále se při něm často vyskytuje únava a nevysvětlitelné otoky. Někteří pacienti s touto diagnózou trpí nevolností, zvracením, brzkým pocitem sytosti, nočním kašlem či častým nočním močením. Všechny tyto znaky by měly být důrazným varováním, že se u pacienta může selhání srdce vyvíjet. Nejdůležitější však je, aby každý pacient lékaře o všech svých potížích informoval, obzvláště když si je vědom svých rizikových faktorů.

Rizikové faktory srdečního selhání

Podle statistických údajů stoupá riziko se zvyšujícím se věkem a také je vyšší u mužů. Zdravotní stav však významně zhoršuje sedavý způsob života, nadměrná konzumace kávy a zvýšený příjem soli. Fyzická aktivita je v prevenci srdečního selhání opravdu významným faktorem. Cílenými výzkumy bylo potvrzeno, že zkrácení doby strávené vsedě a zvýšení fyzické aktivity je spojeno se snížením rizika rozvoje selhání srdce.

K riziku však přispívají také některá onemocnění – vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, syndrom spánkové apnoe, selhávání ledvin či nemoci srdečních cév.

Jak může každý pacient pomoci sám sobě?

Důležitým faktorem preventivních opatření před propuknutím nemoci i nedílnou součástí léčby je úprava životního stylu.

Strava

Ačkoliv se to může zdát nadsazené, správné stravovací návyky s vyváženým příjmem některých potravin prokazatelně snižují riziko vzniku srdečního selhání. Pokud budete například denně jíst celozrnné obiloviny k snídani, snížíte tak riziko srdečního selhání o 30 %. Pravidelná konzumace ryb pomůže snížit riziko o 20 až 30 % (podle toho, jak často si je dopřejete, o 30 % při konzumaci třikrát týdně či častěji). Do své stravy proto zařaďte ovoce a zeleninu, celozrnné produkty, libové maso, ryby, drůbež, ořechy, semínka a luštěniny. Naopak se vyhněte nadměrné konzumaci alkoholu a snižte příjem soli.

Cvičení

Jak již bylo řečeno, v prevenci i léčbě srdečního selhání je zdravé se hýbat. O tom, že dlouhodobá nečinnost lidskému tělu škodí, není pochyb. Kromě toho, že pravidelný pohyb pomáhá udržet správnou váhu či působí preventivně i proti jiným nemocem, sám o sobě vede k tomu, že se zmenšuje zbytnění levé komory srdeční. A to nezávisle na celkové hmotnosti člověka či hodnotách krevního tlaku.

Kouření

O škodlivosti kouření již bylo napsáno mnoho, ale je důležité si uvědomit, že v rozvoji srdečního selhání se jedná o velmi významný rizikový faktor, neboť jeho riziko zvyšuje o 45 až 88 %. A žádný bezpečný počet cigaret neexistuje!

Tělesná hmotnost

Zvýšená hmotnost hraje roli jak u mužů, tak u žen. Ještě vyšší riziko je spojeno s obezitou tzv. břišního typu, která je spojena s ukládáním tuku mezi vnitřními orgány a v oblasti pasu.

Režimová opatření

V každém případě je nutné, aby každý nemocný navštěvoval pravidelně svého lékaře a řídil se jeho doporučením ohledně životosprávy a podávání léků. Právě udržením některých nemocí (jako je cukrovka či nemoci srdečních cév) pod kontrolou je možné významně snížit riziko rozvoje srdečního selhání. V rámci toho, co může každý pro sebe udělat doma, je možné provádět pravidelné měření krevního tlaku či tělesné hmotnosti. Všechny změny či nové zdravotní potíže je třeba konzultovat s odborníky.

Srdeční selhání je vážný stav, který bychom neměli podceňovat v žádném jeho stadiu. Pokud patříte do rizikové skupiny, můžete dodržováním preventivních opatření účinně snížit nebezpečí jeho rozvoje i přispět k úspěšnější léčbě, pokud jím již trpíte.

(paf)

Zdroj:

https://www.thecardiologyadvisor.com/home/decision-support-in-medicine/cardiology/preventing-heart-failure/