Chronické srdeční selhání může dlouho probíhat téměř nepozorovatelně
Obecně řečeno chronické srdeční selhání je konečnou fází řady srdečních onemocnění a může dlouhou dobu probíhat zcela bez příznaků nebo pouze s minimálními pozorovatelnými známkami, jako jsou například otoky dolních končetin či pomalu se rozvíjející dušnost. Podle srdečního oddílu, který je poškozený, můžeme chronické srdeční selhání rozdělit právě na pravostranné a levostranné.
Co se týče pravostranného chronického srdečního selhání, bez léčby dochází k pomalu se rozvíjejícímu narušení odtoku neokysličené krve z těla a jejímu posouvání do plic. Krev se v těle hromadí a s ohledem na zemskou přitažlivost k jejímu městnání dochází hlavně v oblasti nohou nebo v dutině břišní. To se projeví hlavně otoky dolních končetin okolo kotníků a břicha. Velmi častou příčinou je znemožnění hladkého přítoku krve do plic způsobeného již vzniklou stagnací krve v plicích, které je dáno primárně nedostatečnou činností levého srdce. To nestíhá krev pumpovanou pravou komorou do plic dále přečerpávat do velkého oběhu. Proto dochází k městnání krve v plicích, a selhávání levého srdce se tak druhotně přenáší i na srdce pravé. Krev se tedy začíná městnat už před pravým srdcem, což se projevuje právě zmíněnými otoky dolních končetin a břicha. Dalšími příčinami tohoto typu pravostranného srdečního selhání může být poškození plicní tkáně při tzv. plicní fibróze, kdy se plicní tkáň postupně mění ve vazivo, či při tzv. chronické obstrukční plicní nemoci, která je běžným jevem u kuřáků.
Při chronickém levostranném selhání srdce se pomalu omezuje a zpomaluje funkce čerpání již okysličené krve do celého těla, a dochází tedy k městnání krve před tímto srdečním oddílem – v plicích. Při zvýšení objemu krve v plicích dochází k otoku plic, který se projevuje pomalu se rozvíjející dušností pozorovatelnou především při zátěži. Časem se dušnost a subjektivní pocit nedostatku kyslíku zvyšují. V rozvinutých zemích je nejčastější příčinou tohoto typu selhání tzv. ischemická choroba srdeční. Jedná se o stav, kdy srdce nedostává dostatek kyslíku a živin na to, aby odčerpalo veškerou krev, ale ještě nedochází k jeho odumírání jako u srdečního infarktu.
Je-li příčinou akutního levostranného srdečního selhání infarkt myokardu, může to i bolet
Vedle chronického a pomalu vznikajícího selhání existuje srdeční selhání akutní, kdy k poruše dochází náhle. Stejně jako výše zmíněné chronické selhání můžeme i akutní selhání rozdělit podle místa postižení na pravostranné a levostranné.
U akutního pravostranného srdečního selhání dochází nejčastěji ke vzniku překážky také v plicích, ale v tomto případě se překážka objeví náhle. Otoky většinou nejsou ihned pozorovatelné a akutní srdeční selhání se projeví hlavně sníženým krevním tlakem a zvýšenou tepovou frekvencí. Jeho nejčastější příčinou je jednoznačně plicní embolie, při které dochází k náhlému uzávěru plicní cévy krevní sraženinou.
Naopak nejčastější příčinou akutního levostranného srdečního selhání je infarkt srdečního svalu (myokardu). Infarkt je stav, kdy dochází k náhlému uzávěru věnčité tepny zásobující srdce kyslíkem a živinami, což zapříčiní odumírání části srdečního svalu. Na rozdíl od výše uvedených typů srdečních selhání je hlavním příznakem infarktu myokardu náhle vzniklá silná bolest na hrudi. Vedle často nesnesitelné bolesti se infarkt myokardu může projevovat náhle vzniklou dušností, opocením či zvracením.
Vliv chronického srdečního selhání na život pacientů může být pozvolný i náhlý
Při infarktu myokardu dochází k tzv. nekróze (odumírání) srdečního svalu zapříčiněné náhlým uzávěrem přívodu kyslíku. Vývoj nekrózy je rychlý a bolestivý. Ve srovnání s akutním infarktem myokardu u chronických srdečních selhání nedochází k okamžitému akutnímu poškození srdeční tkáně, a tudíž se nemusí projevovat bolestí v oblasti srdce, ale právě příznaky na místech zdánlivě nesouvisejících se srdcem, jako jsou například výše zmíněnými otoky dolních končetin či břicha, a dušností.
Udělejte si test a projděte si jednotlivé symptomy se svým lékařem - ZDE.
(vfi)
Zdroje a použitá literatura:
K dispozici u autora
