Ztukovatěná játra má sice každý čtvrtý Evropan, ale podceňování si nezaslouží...
Řada dotazujících se v naší poradně ptala na příčiny ztukovatění jater, které u nich bylo odhaleno náhodou při ultrazvuku břicha. Není to nic výjimečného, stejnou diagnózu si vyslechne každý čtvrtý Evropan. Výskyt ztukovatění „nealkoholického původu” souvisí s obezitou a cukrovkou druhého typu. V jeho rozvoji se však uplatňují genetické faktory i vlivy našeho životního stylu, zejména vysoký kalorický příjem, nevhodná strava a nízká fyzická aktivita. Odpovědí v případě absence rizikových faktorů nezdravého životního stylu na otázku proč je tedy dědičnost.
Po této nenadálé diagnóze často následuje ujištění vyšetřujícího lékaře, že vlastně „o nic nejde”. Skutečně? Ačkoliv proces ztukovatění představuje do jisté míry fyziologický stav, rozhodně bychom ho neměli podceňovat. V souběhu dalších okolností může vyústit do pokročilejších stadií jaterních onemocnění, v extrémním případě až do jaterní cirhózy. Závěry z ultrazvuku by měly být hodnoceny v kontextu ostatních nálezů a obtíží pacienta. V řadě situací proto tedy opravdu může lékař učinit závěr, že nález ztukovatění nic neznamená, nicméně je vhodné absolvovat laboratorní vyšetření.
Játra si nechte dovyšetřit u svého praktického lékaře
Některé dotazy se týkaly dalšího postupu při diagnóze ztukovatění. Při podezření na jaterní onemocnění bychom měli v první řadě vyhledat svého praktického lékaře. Ten může rozhodnout o provedení základního laboratorního vyšetření, jehož součástí by měly být jaterní testy a odběr panelu krevních tuků, neboť ztukovatění jater bývá spojeno s jejich zvýšenou hladinou.
V rámci pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře by se odběr hladin krevních tuků podle vyhlášky č. 70/2012 Sb. měl provádět při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku. Preventivní odběr jaterních testů není vyhláškou stanoven, v praxi jej však řada praktických lékařů provádí.
Bolest na pravé straně břicha či pod žebry většinou onemocnění jater nevěstí
Ztukovatěná játra většinou nevyvolávají žádné příznaky. Mnoho lidí se obrací na lékaře s obavou z jaterního onemocnění, protože pociťují bolesti v pravém podžebří, někdy popisují dokonce pocit nemožnosti se pro uvedenou bolest dodechnout. Přestože játra jsou uložena na pravé straně břicha, tyto příznaky s nemocemi jater obvykle nesouvisejí.
V řadě případů se jejich příčina zakládá ve svalově-kosterním aparátu, vychází z mezižeberních svalů či páteře a většinou je tato bolest proměnlivá podle polohy těla. Obdobná bolest může mít zdroj v dráždění pohrudnice, k němuž dochází například při infekcích dýchacích cest, kašli apod. Bolesti se mohou stupňovat při zakašlání či hlubokém nádechu, a dovolují tak nemocnému učinit pouze mělký nádech. Bolesti s vazbou na jídlo mohou souviset se žlučníkem.
Játra se dokážou regenerovat. Bez vaší pomoci to ale nezvládnou
Jaterní tkáň má schopnost regenerace. Léčba má proto význam v jakémkoliv stadiu jaterních onemocnění a odvíjí se od základní příčiny konkrétní nemoci či stavu. Obecně se však doporučují následující opatření:
- omezení příjmu alkoholu a nikotinu, případně některých léků s negativním účinkem na jaterní tkáň (např. léku užívaného v terapii horečky a bolestivých stavů),
- dietní opatření s omezením tučných jídel a s dostatkem kvalitních bílkovin,
- snížení tělesné váhy,
- dostatečná léčba přidružených onemocnění, zejména cukrovky a vysoké hladiny cholesterolu.
Regeneraci jaterní tkáně lze podpořit potravinovými doplňky (např. esenciálními fosfolipidy).
Zdroje a použitá literatura:
https://www.ces-hep.cz/file/602/nafld-dop-postup-chs.pdf
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-70