Svoboda očkování? Vysvětlíme, proč je to nesmysl

Kolektivní imunita se popisuje různými způsoby, například jako:

1. podíl imunních osob v populaci nebo konkrétním kolektivu,
2. určité procento očkovaných osob, které dostačuje k poklesu výskytu onemocnění nebo zastavení jeho přenosu.

Dala by se popsat i jako nepřímá ochrana. Riziko nákazy u jedinců náchylnějších ke konkrétnímu onemocnění se totiž snižuje s rostoucím počtem očkovaných osob v populaci. Kolektivní imunita sama o sobě ovšem stoprocentně nechrání před propuknutím určité nemoci ani se nerovná „klasické“ biologické imunitě.

Kolektivní imunita očkování nenahradí

Mohlo by se tedy zdát, že neočkované děti a dospělí jsou v určitém okamžiku chráněni právě prostřednictvím kolektivní imunity i bez vlastního očkování. Tyto osoby však:

1. zůstávají náchylné k onemocnění, pokud mu budou v budoucnu vystaveny,
2. zároveň snižují kolektivní imunitu tím, že samy očkované nejsou.

Vyhýbat se vakcinaci s poukazem na ochranu díky očkování ostatních je velmi krátkozraké. Příkladem může být situace, kdy neočkované dítě sice v dětském věku neonemocní chorobou, proti níž ho rodiče nenechali očkovat, ale nemoc u něj propukne v dospělém věku. V dospělosti mohou mít některá onemocnění výrazně těžší průběh nebo zanechat následky.

Kolektivní imunita je klíčová například pro děti, které nemohou být z nějakého zdravotního důvodu očkovány, u nichž vakcína selže nebo u kterých stav imunitního systému očkování nedovoluje. Pro takové děti je co nejsilnější kolektivní imunita velmi důležitá.

Cílené očkování snižuje rizika

Kolektivní imunitu podporuje nejen očkování podle zavedeného očkovacího kalendáře, ale také cílená vakcinace vybraných skupin. A vybranou skupinou nemusí být nutně ta nejohroženější. Důkazem této provázanosti je příklad z Japonska. Tam se po zavedení očkování dětí školního věku proti chřipce snížila nemocnost i úmrtnost seniorů v souvislosti s chřipkovými onemocněními.

Udržovat vysokou proočkovanost není snadné, zvlášť pokud výskyt daného onemocnění klesá. Proč?

• V takových situacích mají lidé tendenci vakcinaci podceňovat, zpochybňovat nebo se jí vyhýbat.
• Zřejmě si plně neuvědomují, že za poklesem stojí právě očkování, a tedy minimalizace počtu osob náchylných k dané nemoci.

Tento nízký počet je však potřeba dlouhodobě udržovat na co nejnižší úrovni právě očkováním. Jen tak je reálné udržet i nízkou nemocnost.

Očkováním, a tedy svým příspěvkem ke kolektivní imunitě člověk v důsledku opět chrání sebe a své blízké.

(pak)

Zdroj:
cid.oxfordjournals.org/content/52/7/911.ful