Ukládá se chřipka "na srdce"?
Podle starého rčení našich babiček se "chřipka může uložit do srdce". Jak je to s možností postižení srdce při chřipce doopravdy?
Srdeční sval, podobně jako ostatní svaly v těle, může být poškozen infekcí. Existuje řada virů, které mají k srdeční svalovině zvláštní náklonnost, i chřipkový virus dokáže onemocnění srdce čas od času vyvolat. Zánět srdeční svaloviny zvaný myokarditida je při chřipce sice relativně málo častou komplikací, o to je však nebezpečnější. Dlužno podotknout, že riziko vzniku myokarditidy výrazně stoupá u těch pacientů, kteří chřipku přecházejí a nevěnují její léčbě dostatek klidu.
Jak myokarditida probíhá a jak se projevuje?
Variace příznaků a tíže onemocnění je velice široká. Myokarditida může proběhnout ve velmi lehké podobě prakticky nepozorovaně, může ale také probíhat pod obrazem těžkého srdečního selhání. V nejzávažnějších případech končí i smrtí nebo trvalým poškozením srdce s nutností jeho následné transplantace.Na probíhající myokarditidu většinou pacienta upozorní velká únava, bolesti svalů, zrychlený pulz i bez fyzické námahy, mohou se přidat bolesti na hrudi, obtíže s dýcháním, kašel, otoky očních víček a nohou, nevolnost, nechuť k jídlu a poruchy srdečního rytmu, které pacient obvykle vnímá jako nepříjemné pocity na hrudníku. Rozvoj příznaků může být jak pozvolný, tak velice rychlý. Nejzákeřnější forma nemoci se dokonce může projevit náhlou srdeční zástavou bez předchozího varování.
Podle jakých vyšetření lékař pozná, že se jedná o onemocnění srdce? Na prvním místě je pochopitelně vždy klinické vyšetření pacienta očima a rukama lékaře.
Důležitý je v tomto případě poslech srdečních ozev fonendoskopem. Pomocná vyšetření pak mohou diagnózu myokarditidy definitivně potvrdit. Rozhodující jsou v tomto případě EKG a ultrazvukové zobrazení srdce (echokardiografie). Určitou pomocí mohou být krevní odběry, rentgenové vyšetření hrudníku a pochopitelně řada dalších laboratorních a zobrazovacích metod.
Jaká je léčba?
Myokarditida musí být léčena v počátečních stadiích vždy v nemocnici. Naprostou nezbytností je absolutní klid na lůžku, v tomto případě bez jakýchkoliv kompromisů. Pomocí léků se upravují poruchy srdečního rytmu nebo se jimi zlepšuje nedostatečný výkon srdce.I v případě chřipky existují již specifické protivirové léky, které by mohly v tomto případě sehrát podpůrnou roli. Po zvládnutí akutní fáze onemocnění musí být pacient dlouhodobě sledován v kardiologické poradně a jen velmi pozvolna se smí navracet k původní fyzické zátěži, na jakou byl zvyklý před nemocí.
Pokud léčba selže, nezbývá někdy jiné řešení než transplantace srdce. Proto je skutečně nezbytné věnovat se prevenci vzniku této komplikace chřipky. Očkování proti chřipce je vhodné minimálně u těch osob, které jsou oslabené a ke vzniku nemoci zvláště náchylné.
U vysoce rizikových pacientů může být v době chřipkové epidemie prospěšné i preventivní užívání protivirových léků, stejně jako léčba antivirotiky v případě propuknutí chřipky. Nejjednodušším a zároveň nejúčinnějším způsobem je však důsledný odpočinek v průběhu nemoci.
(omat)
Zdroje:
Behrman, Kliegman, Jenson: Nelson Textbook of Pediatrics, 17th edition;
Šamánek a kolektiv: Dětská kardiologie
