Autoimunitní onemocnění: Proč tělo napadá samo sebe?

Imunitní systém se brání proti škodlivým mikrobům, jenže někdy otočí útok proti vlastním tkáním. Autoimunitní onemocnění se vyskytují v populaci stále častěji. Výrazně více postihují ženy. Proč se to děje? A jde se bránit?

Přečtěte si nejdůležitější body článku:

• Mezi nejznámější autoimunitní choroby patří cukrovka I. typu, celiakie nebo roztroušená skleróza.
• Zpočátku nebývá jednoduché diagnostikovat tyto nemoci. Příznaky jako únava, bolesti kloubů nebo teploty mohou souviset s jinými chorobami než těmi autoimunitními.
• Prevencí je zdravý životní styl včetně péče o střevní mikrobiom. K včasnému odhalení pomohou pravidelné návštěvy praktického lékaře, který zná naši rodinnou anamnézu.

—

Jak poznat autoimunitní nemoc?

Příznaky typické pro jednotlivé choroby se projevují až později v jejich průběhu. Na úplném počátku nemoci ale nemusíme příznaky ihned rozpoznat. Diagnostikovat autoimunitní chorobu není někdy snadné, protože se může projevit jako řada jiných nemocí, které autoimunitní nejsou. Objevuje se např.

• únava,
• pocit nemoci,
• malátnost,
• bolesti kloubů,
• teploty.

Proč tělo napadá samo sebe

Zdravý imunitní systém chrání tělo proti choroboplodným zárodkům a jiným cizorodým látkám. Za normálních okolností náš imunitní systém rozeznává své vlastní tkáně, ale neútočí proti nim. U autoimunitních chorob se prolomí tato tolerance – vzniká tedy imunitní odpověď těla vůči vlastním tkáním a rozvíjí se zánět, který postiženou tkáň ničí.

Proč vznikají autoimunitní nemoci? To dosud přesně nevíme, nicméně v mnoha případech existuje vrozený sklon k rozvoji těchto chorob. Jen u málo případů spustí imunitní odpovědi vnější podněty (bakterie nebo viry). Proč se to děje? Protilátky nebo bílé krvinky napadají vlastní tkáně, protože jim její struktura připadá podobná jako struktura bakterie nebo viru.

Jeden orgán vs. celé tělo

Autoimunitní choroby rozdělujeme na orgánově specifické a systémové. Orgánově specifické choroby postihují pouze jeden orgán:

• diabetes mellitus 1.typu (slinivka břišní),
• Hashimotova tyreoiditida (štítná žláza),
• celiakie (tenké střevo),
• Crohnova choroba (tenké střevo),
• roztroušená skleroza (nervový systém),
• Addisonova choroba (nadledviny).

Systémové choroby postihují celé tělo, typicky jde o

• revmatoidní artritida (bolesti kloubů, jejich otoky, ztuhlost, začervenání okolo kloubu, únava, zvýšená teplota),
• systémový lupus erytematodes (blednutí a fialovění prstů v chladu, bolesti kloubů, motýlovitá vyrážka na obličeji, únava, teplota, dušnost, bolesti na hrudi, ztráta vlasů),
• sklerodermie (ztvrdnutí a ztluštění kůže, blednutí a fialovění prstů v chladu, postižení jícnu, postižení tenkého střeva),
• Sjögrenův syndrom (únava, suchost očí, úst, nosní sliznice, vaginy).

Nemám příznaky, jak zjistím autoimunitní nemoc?

Autoimunitní choroby postihují častěji osoby, v jejichž rodině se už taková nemoc objevila. Výrazně více se tato onemocnění týkají žen a celkově stoupá počet osob, které onemocněly některou z autoimunitních chorob. Bývá obvyklé, že se tyto nemoci sdružují, například nemocní s Addisonovou nemocí často trpí diabetem 1.typu apod.

Jak těmto nemocím předejít? Pouze zdravým životním stylem. To zahrnuje kromě stravy, pohybu a dostatku spánku také péči o střevní mikrobiom a preventivní prohlídky u praktického lékaře každé dva roky. Právě praktik vezme v úvahu případné potíže a konkrétní rodinnou anamnézu, která by mohla poukazovat na možné autoimunitní choroby. Pak případně může doporučit vyšetření včetně laboratoře.

Zeptat se také můžete v online poradně uLékaře.cz, kde vám lékaři pomohou se zorientovat. Na jejich doporučení vám naše sestřičky pomohou s objednáním ke specialistovi.

Tip uLékaře.cz: Doporučujeme článek Když imunita nespolupracuje: Jak se léčí obranyschopnost.