Budu zdravější, když uvidím sklenici poloplnou?
Jaký vliv má pozitivní přístup k životu na naše zdraví? Může optimismus skutečně snížit riziko depresí, úzkostí nebo dokonce kardiovaskulárních chorob? A pokud nejsme od přírody optimista, je možné se to naučit? Lidská mysl skutečně do velké míry ovlivňuje naše fyzické zdraví.
Nestíháte? Přečtěte si hlavní body článku
- Pozitivní přístup k životu souvisí s nižším rizikem rozvoje depresí, úzkostí a kardiovaskulárních chorob.
- Optimisticky smýšlejícím lidem se vyplavuje při stresu nižší množství kortizolu.
- Pesimismus lze odnaučit. Díky neuroplasticity mozku lze postupnými kroky vidět sklenici poloplnou. Pomůže např. deník vděčnosti.
- Nemůžeme 100% spoléhat na vliv pozitivního přístupu, k péči o zdraví patří i prevence.
Co se děje v těle při psychické (ne)pohodě?
Naše tělo vnímá stres jako cokoliv, co ho vyvádí z rovnováhy. Ať je jeho zdrojem hladová šelma nebo konflikt na pracovišti, procesy uvnitř našeho organismu jsou totožné. Lišit se mohou svou intenzitou a délkou trvání, nikoliv mechanismem, kterým fungují.
Každý na sobě známe pocity, které se dostaví v nějaké nepříjemné situaci: sucho v ústech, zpocené a studené ruce, bušení srdce, zrychlený dech nebo zčervenání v obličeji. Tyto projevy mobilizace nám mají co nejrychleji navodit podmínky pro útok či útěk.
- Trávení se zpomalí.
- Utlumují se rozmnožovací i imunitní funkce.
- Mění se hospodaření organismu s energií, tělo zadržuje vody.
- Mění se složení střevních mikroorganismů.
- Mění se spánkový rytmus aj.
Není proto překvapivé, že vleklý stres se podílí na
- vzniku vysokého krevního tlaku,
- změn ve fungování imunity,
- horším hojení,
- problémech se zažíváním,
- zhoršení nebo objevení alergických reakcí,
- problémech s otěhotněním,
- zhoršení paměti a schopnosti učení,
- snížení regulace emocí (můžeme častěji vybuchnout, pociťovat výkyvy nálad atd.),
- zvýšení rizika poruch nálad a deprese..
Záleží, jakým způsobem na zátěžové situace reagujeme, jaké využíváme strategie. Co je pro jednoho člověka nepohoda, může být pro druhého silný stres. Tak se naše pohoda či nepohoda propisuje do našeho fyzického zdraví.
Poloplná sklenice ke zdraví
Podle závěrů studií lze tvrdit, že optimismus, pozitivní náhled a pocit smyslu života se pojí s nižším rizikem rozvoje srdečně-cévních chorob. Stejně tak se ukazuje, že toto tzv. růstově nastavené myšlení (anglicky growth mindset) se pojí s nižšími riziky rozvoje deprese a úzkostných stavů. Lidé s tímto postojem lépe zvládají stres a zátěžové situace obecně. Ty pak mají méně negativních dopadů na jejich duševní a fyzické zdraví.
Důležitá zpráva je, že s negativním myšlením lze pracovat. Jde o částečně vrozené nastavení jednotlivce, ale optimismus je rovněž dovednost, kterou lze trénovat. Tuto teorii opakovaně potvrzuje neuroplasticita, tedy schopnost našeho mozku měnit se a přetvářek v závislosti na vnějších podnětech.
Pozitivní myšlení můžeme prakticky ovlivnit. Pouhé vedení tzv. deníku vděčnosti po dobu dvou měsíců snižuje stresovou reakci organismu na zátěž. Budeme-li si tedy po šedesát dnů každý den psát např. tři věci, ze kterých jsme měli radost a za které jsme vděčni, budeme o trochu šťastnější. To se pak pozitivně odrazí na našich fyzických procesech.
Tip uLékaře.cz: Vytiskněte si bingo pro životní pohodu a postupně odškrtávejte políčka, která se vám povedlo zažít.
Mám stres, co moje strava?
Nejspíš máme každý zkušenost, že v náročnějších životních etapách máme jiný příjem jídla. Náš organizmus se s tím ale umí vypořádat. Zajišťuje nám přežití a adaptaci na rozličné situace, takže počítá s tím, že ve stresovém období nemáme zrovna ideální skladbu jídelníčku. Je však potřeba, aby po takových zátěžových obdobích nastal klid a mohlo dojít k regeneraci a obnově rovnovážného stavu. Zjednodušeně – jakmile pomine stres (zkouškové, uzávěrka, stěhování apod.), potřebujeme opět respektovat principy zdravého stravování.
Jak mysl ovlivní tělo
Zmíněné pozitivní nastavení mysli (anglicky growth mindset) se pojí s vyšší odolností vůči stresu obecně. Kdo má pozitivní přístup k životu, využívá vhodnější strategie při překonávání překážek. Vyplavuje se mu nižší hladina kortizolu oproti člověku, který má negativistické nastavení.
Bylo by velmi zjednodušující uvažovat, že naše zdraví závisí pouze jako o výsledku dobré duševní pohody. Vliv duše je sice nesporný, nicméně mohou mít stejně zásadní vliv i jiné faktory. Je však rozdíl mezi pozitivním smýšlením a mávnutím ruky nad potížemi.
Tip uLékaře.cz: Nastavte si preventivní kalendář, abyste už nezapomněli termín další prohlídky.
