Celiakie

Celiakie, celiakální sprue, či glutenová enteropatie je chronický zánět střevní sliznice způsobený nesnášenlivostí lepku. Typicky se projevuje průjmem, zvracením a vyrážkou. Celiakie patří mezi tzv. autoimunitní onemocnění. Její podstatou je abnormální reakce imunitního systému nemocného jedince na lepek. V jeho střevě vznikají obranné látky namířené proti lepku. Současně poškozují stěnu trávicí trubice (tenkého střeva). Rozvíjí se zánět a strádající sliznice mění své vlastnosti.

Celiakie, celiakální sprue, či glutenová enteropatie je chronický zánět střevní sliznice způsobený nesnášenlivostí lepku. Typicky se projevuje průjmem, zvracením a vyrážkou.

Co jste možná netušili...

Lepek neboli gluten je bílkovina obsažená v zrnech pšenice, žita, ovsa a ječmene. Lepek ve vodě bobtná a odpovídá za pružnost a tažnost těsta. Tvoří strukturu výsledného výrobku. Kromě pečiva je lepek součástí všech potravin, při jejichž výrobě byla použita mouka ze jmenovaných obilnin.

První zmínky o onemocnění připomínajícím celiakii pocházejí již ze 3. století našeho letopočtu od Galéna. Za objevitele choroby se však obecně považuje až britský lékař Samuel Gee. Ten v roce 1888 popsal příznaky neléčené celiakie u dětí. Příčina tohoto „intestinálního infantilismu“ však zůstávala ještě dlouho neznámá. Souvislost mezi chronickým střevním zánětem a dietou se podařilo objevit až v polovině 20. století.

Jak vzniká...

Celiakie patří mezi tzv. autoimunitní onemocnění. Její podstatou je abnormální reakce imunitního systému nemocného jedince na lepek. V jeho střevě vznikají obranné látky namířené proti lepku. Současně poškozují stěnu trávicí trubice (tenkého střeva). Rozvíjí se zánět a strádající sliznice mění své vlastnosti. Dochází k poruše trávení některých cukrů a nedostatečnému vstřebávání bílkovin, tuků, minerálů a vitamínů.

Přesné příčiny celiakie nebyly dosud dokonale vysvětleny. Jednu z hlavních úloh při rozvoji nesnášenlivosti lepku hraje genetická porucha. Vlohy k rozvoji choroby jsou dědičné. Blízcí příbuzní nemocných s celiakií mají zvýšené riziko rozvoje stejného onemocnění.

Jak se projevuje...

Za příznaky onemocnění odpovídá porucha trávení postiženou střevní sliznicí. K typickým obtížím patří bolesti břicha, nadýmání, nechutenství a průjmy. Nemocný ubývá na váze. Časem se u něj rozvíjí chudokrevnost. Mohou se přidat i psychické a neurologické poruchy. Díky porušené výživě ochabuje svalstvo. Kůže je suchá a nehty se nadměrně lámou. Děti vykazují poruchu růstu. Pokročilá stádia onemocnění provázejí otoky dolních končetin.

K projevům celiakie patří v některých případech i kožní vyrážka. Má podobu silně svědivých puchýřů připomínajících opar. Nejčastěji postihuje lokty, kolena, trup, hýždě a vlasatou část hlavy.

Kvůli poruše trávení se mění i charakter vylučované stolice. Je objemná, výrazně zapáchá a obsahuje množství nestrávených zbytků. Nemocný je nucen častěji použít toaletu (3 až 4 krát za den).

Závažnost celiakie a jejích projevů závisí na rozsahu postižení sliznice. Existuje několik různých forem choroby - od plně rozvinutých až ke zcela bezpříznakovým. Podle některých odhadů připadá na jednoho pacienta s diagnostikovanou celiakií až 7 dalších, u kterých nebylo onemocnění díky nevýrazným obtížím rozpoznáno. Onemocnění se projevuje nejčastěji již v dětském věku. Může však na sebe upozornit i kdykoliv v dospělosti. Vyskytuje se na celém světě. V České republice se rozvíjí přibližně u jednoho člověka ze dvou set narozených.

Jak se potvrdí...

Projevy podobné celiakii může mít celá řada jiných onemocnění. K prvním krokům při vyšetření patří odběr anamnézy a základní klinické vyšetření. Lékař se ptá na charakter a okolnosti vzniku obtíží. Při vyšetření si potom všímá celkového stavu výživy.

Základem diagnostiky je mikroskopické vyšetření vzorku střevní sliznice získaného biopsií. Pro celiakii je typická atrofie sliznice se snížením nebo dokonce úplným vymizením klků. Vedle toho lze ve vzorcích prokázat i přítomnost zánětlivých buněk.

Laboratorní vyšetření krve může odhalit poruchu srážlivosti, chudokrevnost a změny v zastoupení bílkovin a minerálů. Speciální vyšetření se zaměřuje na průkaz protilátek (EMA – protilátky proti endomysiu, TTG – protilátky proti transglutamináze, DGP – protilátky proti deamidovaným gliadinovým peptidům). 

Jak se léčí...

Celiakie je vrozená porucha imunity a jako takovou ji nelze zcela vyléčit. Zavedená terapie pouze potlačuje její projevy. Hlavní zásadou léčby celiakie je vyhýbání se konzumaci potravin obsahujících lepek. Obilniny je třeba nahradit plodinami bez lepku. K základním složkám tzv. bezlepkové diety proto patří výrobky z kukuřice, sóji, rýže, pohanky a amarantu.

Prostřednictvím diety lze projevy celiakie úspěšně potlačit a předejít nebezpečným komplikacím. Po několika měsících bez lepku dochází k úplné obnově střevní sliznice. Každý další kontakt však hrozí zhoršením stavu. Přísnou dietu je proto třeba dodržovat po celý život.

U pacientů s kožními projevy onemocnění může lékař rozhodnout o zahájení medikamentózní terapie.

Co dál...

Vyhlídky nemocných celiakií závisí na rozsahu změn na střevní sliznici a včasnosti stanovení diagnózy. Nepoznaná a neléčená choroba je závažná a může ohrozit pacientův život. V nejtěžších případech může celiakie dospět až do stadia, kdy již nemocný není schopen přijímat potravu. Rozvíjí se podvýživa a dehydratace. Hrozí selhání životních funkcí.

Glutenová enteropatie může přinést i celou řadu dalších komplikací. K nejzávažnějším patří zhoubné nádory. Nemocní s těžkými formami onemocnění mají zvýšené riziko nádorů zažívacího ústrojí, plic, močového traktu a dalších.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Přesné příčiny rozvoje celiakie nejsou známé. Zatím neexistuje účinný způsob jak jí zcela předejít. Hlavním a jediným způsobem prevence obtíží a komplikací je celoživotní dodržování bezlepkové diety. V takovém případě má celiakie velmi dobrou prognózu.

Díky dědičnosti poruchy se celiakie může vyskytnout i u ostatních členů rodiny nemocného. Nejbližší příbuzní by měli podstoupit vyšetření protilátek. V případě potřeby následuje střevní biopsie. Z nových poznatků vyplývá, že rozvoji imunitní poruchy u novorozenců může předcházet dostatečně dlouhá doba kojení.

S žádostí o konzultace a informace o bezlepkové dietě je možné se obrátit na lékaře nebo dietního specialistu.