Co se děje ve vašem mozku aneb Vše o nervové soustavě
Mozek je nadřazené centrum našeho dění. Sbíhají se do něho veškeré informace jak z vnějšího prostředí, tak i z našeho těla. Tyto informace dále třídí, analyzuje a tvoří odpovědi.
Základní stavební složkou lidského mozku je nervová buňka neboli neuron, který je složen z buněčného těla a výběžků dostředivých neboli dendritů, po kterých se šíří elektrický impuls směrem k tělu buňky, a odstředivých, neboli axonů, vedoucích opačně, tzn. do periferie mozku.
Mozek je tvořen cca 3 miliardami neuronů, váží zhruba 1300 g a je uložen v kostěné schránce – lbi. Je obklopen mozkomíšním mokem, obalen 3 mozkovými plenami, které ho chrání před vnějším porušením.
Počet neuronů je při narození konečný. Dochází sice k dalšímu vývoji struktur a funkce neuronů, ale v průběhu dalšího života se počet neuronů postupně zmenšuje.
Mozek obsahuje bílou hmotu, která je tvořena axony a jejich myelinovými obaly. Má na řezu bílou barvu a funkčně slouží k přenosu informací. V mozku je také šedá hmota tvořena těly neuronů. Šedá hmota tvoří tzn. kůru na povrchu mozku a podkorová centra – např. Bazální ganglia (uplatňují se při vytváření a řízení pohybu, podílejí se také na kognitivních funkcích a funkcích limbického systému), Thalamus (přenáší smyslové a motorické signály do kůry a podílí se na regulaci vědomí, spánku a bdělosti) a další.
Nervový systém savců a ptáků patří k nejrozvinutějším typům nervové soustavy.
Původní trubicový systém zůstává zachován v oblasti míchy. Hlavní oddíly mozku se postupně vyvíjejí ze 3 primárních mozkových váčků s důrazem na vývoj mozkové kůry, která je centrem vyšší nervové činnosti. Do jakých oddílů se tedy mozek vyvíjí?
Koncový mozek (telencephalon)
Skládá se ze dvou spojených hemisfér. Na povrchu hemisfér se nachází šedá hmota mozková zbrázděná rýhami (sulci) a závity (gyri cerebri), které zvětšují její povrch.
Ve vzájemném vztahu obou hemisfér nejde o vztah nadřízenosti či podřízenosti, ale o vzájemnou spolupráci.
Levá hemisféra obsahuje centra pro motorickou a senzitivní složku řeči, řídí pohyby pravé poloviny těla, umožňuje logické funkce (matematické a logické myšlení).
V pravé hemisféře převládají emoční procesy (globální, holistické, umožňující vnímání složitých zrakových a sluchových podnětů, zvláště těch s emotiční složkou).
Na povrchu každé hemisféry rozlišujeme pět laloků: čelní (frontální), temenní (parietální), týlní (okcipitální), spánkový (temporální) a ostrovní (insula).
Jako korová centra jsou označovány okrsky mozkové kůry, které zabezpečují řízení funkcí.
Příklad fungování si ukážeme na motorickém korovém centrum. To je uloženo v čelním laloku. Od pyramidových buněk tohoto centra vycházejí axony, které po překřížení v prodloužené míše probíhají do míchy hřbetní, kde se přepojují na 2. neuron, který ovládá vědomé, vůlí ovládané pohyby. Díky tomu můžeme například vzít do ruky sklenici vody. Pro nás je to pohyb, nad kterým ani nepřemýšlíme, a přitom je za ním tolik práce neuronů.
Podobně je to i s dalšími korovými centry. Vnímání podnětů, včetně lokalizace bolesti je lokalizováno v temenním laloku. Centrum zraku je uloženo v týlním laloku a sluchu ve spánkovém laloku. Centrum řeči je uloženo v dominantní hemisféře, což bývá většinou levá.
Podkorová centra koncového mozku jsou tvořena bazálními ganglii, která ovlivňují svalové napětí, poloautomatizované a automatizované pohyby. Při jejich poškození dochází např. k Parkinsonově chorobě.
Mezimozek (diencephalon)
Je tvořen párovými vejčitými útvary (thalamus a hypothalamus). Mezi oběma thalamy se nachází třetí komora mozková a jejich funkcí je filtrace informací, které se dostanou do mozkové kůry, a proto je označován jako „brána vědomí“.
Hypothalamus je pak zapojen do řízení endokrinní soustavy a má důležitou úlohu při řízení autonomních (vegetativních) funkcí - např. termoregulaci, příjem potravy, oběh krve nebo pohlavní funkce. Autonomní (vegetativní) nervový systém řídí činnost hladkého svalstva, nervově spojuje stěny orgánů, žlázy a srdeční svalovinu. Autonomní nervy dělíme do dvou skupin: na sympatikus a parasympatikus. Většina orgánů je nervově spojována vlákny oběma z nich.
Sympatikus vede k aktivizaci organismu doprovázené zvýšením srdeční frekvence, roztažení věnčitých tepen srdce a průdušek a utlumením činností trávicího systému. Můžeme si ho představit jako „rytíře jdoucího do boje”.
Parasympatikus podporuje činnost trávicího systému, zpomaluje srdeční frekvenci, zužuje průdušky, aktivuje činnost žláz. Můžeme si ho představit jako “člověka trávicího po vydatném obědě“.
Střední mozek (mesencephalon)
Je spojený horními stopkami s mozečkem. Nachází se zde čtverohrbolí, kde končí část vláken zrakového a sluchového nervu.
Varolův most (pons Varoli)
Je spojený středními stopkami s mozečkem. Nachází se zde jádra retikulární formace, která ovlivňuje stav bdělosti a spánku mozkové kůry.
Prodloužená mícha (medulla oblongata)
Je pokračováním hřbetní míchy a spolu s Varolovým mostem a středním mozkem je součástí mozkového kmene, kde se nachází IV. komora mozková.
V prodloužené míše dochází ke křížení motorických pyramidových drah, proto při poškození pravé poloviny mozku dochází k poškození pohyblivosti levé poloviny těla a naopak.
Prodloužená mícha je centrem vegetativních funkcí (dýchání, trávicí soustavy apod.).
Mozeček (cerebellum)
Je uložený v zadní jámě lebeční. Je tvořen dvěma hemisférami, které jsou spojené uprostřed červem mozečkovým (vermis cerebelli). Na povrchu se nachází šedá mozečková kůra rozbrázděná lístkovitými závity.
Funkčně členíme mozeček na tři části:
1) vestibulární mozeček, vývojově nejstarší, který se účastní řízení rovnováhy
2) spinální mozeček, který slouží k analýze propriocepce (schopnost nervového systému zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla pohybem a svalovou činností), informací ze svalů, šlach a kostí
3) cerebrální mozeček, vývojově nejmladší, spojený s dalšími centry CNS, který se účastní korekce pohybu.
Mozek má každý den mnoho práce a v podstatě nikdy nespí, proudí do něj spousta informací, někdy až moc, a mozek z toho může být přetížen. Je proto dobré naučit se ho nepřetěžovat a poskytnout mu čas na zotavení a pečovat o něj. Pokud potřebujete poradit s péči o mozek nebo si nejste jisti, že správně plní veškeré funkce, které má, naši lékaři vám rádi pomohou.
