Jak se předchází rakovině střev při IBD? Samotná prohlídka nestačí

Jasná návaznost vyšetření

V rámci programu zaměřeného na včasný záchyt kolorektálního karcinomu mohou občané jednou za čas bezplatně absolvovat test na skryté krvácení ve stolici u svého praktického lékaře, případně gynekologa. Pokud test vyjde pozitivní (ukáže na přítomnost krve ve stolici), dalším krokem je kolonoskopie. Jde o mnohem přesnější vyšetření, které potvrdí či vyvrátí existenci nádoru nebo jeho „předstupně“. Kolonoskopii může jedinec starší 55 let absolvovat i okamžitě, namísto testu na skryté krvácení. Při negativním výsledku ji stačí opakovat až za 10 let. Frekvence, se kterou by měl být prováděn test, je daleko vyšší: od 50 let věku jednou za rok, od 55 let jednou za 2 roky.

Vyšší riziko – jiný přístup

Tento program včasného záchytu má ovšem jednu podmínku: vztahuje se pouze na ty, kteří nepatří do takzvaných vysokorizikových skupin pro karcinom kolorekta. To jsou lidé s některými vrozenými chorobami (např. Gardnerovým syndromem, Lynchovým syndrom), s historií kolorektálního karcinomu v rodině nebo u sebe sama a také ti s nespecifickými střevními záněty. Na tyto pacienty se ale nezapomíná – naopak, existují pro ně speciální, intenzivnější kontrolní programy.

Pod drobnohledem s IBD

Podívejme se konkrétně na to, jak jsou sledováni lidé trpící střevními záněty.

• Do programu vstupuje pacient s Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou nejdříve po 8 až 10 letech trvání nemoci.
• V některých méně závažných případech se začíná i později – například při levostranné kolitidě bez dalších komplikací stačí program zahájit po 15 až 20 letech.
• Kontrola spočívá v pravidelném kolonoskopickém vyšetřování s odběrem několika vzorků (biopsií).
• Střevo tak projde „dvojí prohlídkou“ – očima gastroenterologa skrze kolonoskopickou sondu a očima patologa pod mikroskopem.
• Frekvence kolonoskopií závisí na závažnosti a na délce trvání nemoci. Obecně se doporučuje ve druhém desetiletí jejího trvání provádět prohlídky po třech letech, ve třetím desetiletí po dvou letech a poté každoročně. U mírných forem je možné kontrolovat střevo méně často, naopak při přítomnosti přidružených faktorů, které zvyšují riziko karcinomu (například primární sklerozující cholangitidě), by měly být kolonoskopie prováděny častěji.

S léčbou riziko klesá

„Agresivní“ přístup k prevenci je skutečně třeba, protože střevní záněty riziko vzniku kolorektálního karcinomu znatelně zvyšují. Útěchou pacientům však může být kromě zmíněného programu i fakt, že nejpoužívanější léčiva při nespecifických střevních zánětech, aminosalicyláty (mesalazin), toto nebezpečí naopak výrazně snižuje. Při pravidelném a dlouhodobém užívání se může jednat o pokles rizika až o 84 %.

(luko)

Zdroje:
www.kolorektum.cz
www.kolorektum.cz
http://wp.interna-cz.eu
www.internimedicina.cz