Když imunita nespolupracuje: Jak se léčí obranyschopnost

Na podzim se často mluví o posilování obranyschopnosti, která během období chřipek a viróz dostává zabrat. Jenže někdy se tělo brání příliš. Jak se projevuje a léčí, když se tělo nedokáže ubránit vnějším vlivům? A nebo když obrací svou sílu vůči vlastním orgánům?

Jak funguje imunitní systém

Imunitní systém nás chrání tím, že rozeznává a likviduje bakterie, viry a plísně. Zároveň ale také kontroluje, aby naše vlastní buňky byly v pořádku. Imunita tedy ničí všechny potenciálně škodlivé buňky, např. „rakovinové“ nebo staré a už nepotřebné, a chrání tím naše vlastní orgány.

U poruch imunity rozlišujeme

• nedostatečnou funkci imunitního systému,
• zvýšenou reaktivitu imunitního systému, tedy alergie či autoimunitní onemocnění.

Obě mají jedno společné – často je způsobují civilizační vlivy a životní styl (nebo se na nich alespoň významně podílí). Roli hraje příliš mnoho stresu, zvýšený výskyt chemie v okolí, znečištěné nebo naopak příliš sterilní životní prostředí, nevhodné změny ve stravování apod.

Co je snížení imunity?

Při snížení imunity (odborně imunodeficience) jsme více náchylní k infekcí, případně i vzniku nádorových chorob. Snížená imunita může být vrozená, tedy ji způsobuje genetická porucha, daleko častěji ji spíš lidé získají. Objevuje se např. při cukrovce, při onkologické chorobě a její léčbě, při ztrátách bílkovin močí nebo střevy, u popálenin, po operacích nebo při léčbě medikací, která imunitu snižuje. Specifická situace nastává u nakažených virem HIV, kdy vir útočí na pacientovi bílé krvinky a likviduje je. Postupně tak klesá jejich počet, což vyvolává problémy s obranyschopností. 

Jak se snížená imunita projevuje?

Záleží, která část imunitního systému je postižena. U poruch tzn. nespecifické imunity se pacienti často potýkají s povrchovými kožními infekcemi a horečkami, hnisavé infekce jsou i u poruch komplementu (komplement je skupina krevních bílkovin, které se podílejí na některých imunitních reakcích - ničení bakterií, označování cizích částic, které jsou pak likvidované jinou složkou imunity atd.).

 Při postižení lymfocytů se objevují časté plísňové, parazitární a virové infekce. U protilátkové snížené imunity mívají lidé časté záněty středouší, vedlejších nosních dutin, zápaly plic atd. 

Jak se léčí snížená imunita?

Nejprve se řeší příčina, proč je imunita snížená. Může být zasaženo více částí imunity, takže se poruchy prolínají a je těžší je diagnostikovat. Při vrozené poruše imunity se doplňují látky, které tělo netvoří.

U někoho může být vrozená snížená imunita velmi vážným stavem a je potřeba nákladné léčebné postupy, např. transplantace kostní dřeně. U snížené imunity, která se projevuje jako následek jiné choroby, se řeší především nemoc samotná – pomůže například správná léčba diabetu nebo léčba vylučování bílkovin močí.

Co je zvýšená imunita?

Pokud tělo reaguje nepřiměřeně na vnější vlivy, mluvíme o alergii. Pokud jde o vnitřní struktury, na které reaguje, jedná se o autoimunitní onemocnění.

1.Autoimunitní onemocnění

Tyto choroby se u člověka rozvinout, když tělo odpovídá přecitlivěle vůči vlastním tkáním, např. štítné žláze, kloubům, nervové tkáni atd. V těle se tak rozvine zánět, který postiženou tkáň ničí.
Autoimunity se často vyskytují v rodině, existuje tedy určitá vrozená dispozice. Infekce nebo stres můžou pak autoimunitní onemocnění vyvolat. Autoimunity se výrazně častěji projevují u žen, např. autoimunitní tyreopatie (tedy choroba štítné žlázy).

Pokud je postižených více orgánů, mluvíme o systémových autoimunitních chorobách. Typicky jde o revmatoidní artritidu nebo systémový lupus. Léčba autoimunitních chorob náleží do rukou příslušných specialistů, např. neurolog u roztroušené sklerózy nebo revmatolog u revmatoidní artritidy.

2.Alergie

Když je náš imunitní systém přecitlivělý na složky okolního prostředí, mluvíme o alergii. Typicky jde například o pyl některých rostlin, hmyzí jed, zvířecí chlupy a sliny, roztoče nebo plísně. Nebezpečnou formou alergické reakce je anafylaktický šok – reakce těla je natolik silná, až ohrožuje život. Je třeba okamžitě podat injekčně adrenalin.

Léčbu alergických chorob řeší alergolog. Používá symptomatickou terapii ke zmírnění příznaků. Například při alergické rýmě se doporučují antihistaminika a topické steroidy. 

Pokud nejde alergen omezit, používá se k léčbě alergenová imunoterapie nebo alergenová vakcinace. Pravidelně se podává alergen v injekcích a postupně se zvyšující dávky tak, aby si tělo na daný alergen „zvyklo“.