Když imunitní systém útočí do vlastních řad
Každé zdravé tělo reaguje na jakoukoli invazi či poškozenou tkáň rozvojem zánětu. Cíl této akce je jednoduchý: ohraničení napadené tkáně, zničení nepřítele, nasazení specifických zbraní a nakonec obnova poničené oblasti. Někdy si však naše imunita postaví hlavu…
Každé zdravé tělo reaguje na jakoukoli invazi či poškozenou tkáň rozvojem zánětu. Cíl této akce je jednoduchý: ohraničení napadené tkáně, zničení nepřítele, nasazení specifických zbraní a nakonec obnova poničené oblasti. Někdy si však naše imunita postaví hlavu…
Boj zblízka
Tělo disponuje armádou bílých krvinek, jejichž úkolem je mnohem více než jen pomáhat a chránit. Lidské tělo je systém, který je chráněn „nespecifickými zbraněmi“. Kdykoli se objeví nějaký vnější nepřítel, okamžitě se „střílí“. Kromě toho máme také zbraně specifické, které umožňují i lokalizaci a pronásledování. Těmi nepřáteli mohou být nejen bakterie a viry, ale jakékoli látky zvenčí, ať už mikroskopické, nebo i větší, třeba tříska.
Onemocnění zvaná autoimunitní
Naneštěstí se někdy stane, že tento jinak vysoce účinný imunitní systém selže. Podobně jako když se generál rozhodne vyhlásit válku bez udání důvodu. V takovém případě náš imunitní systém začne střílet do vlastních řad. Spustí se tak zánětlivá odpověď vedoucí k poškození tkání, které jsou jinak zdravé. Všechna takováto onemocnění se označují jako autoimunitní – tedy že tělo reaguje na vlastní tkáně, jako by byly cizí či poškozené. Do této zvláštní skupiny nemocí patří též revmatoidní artritida.
Viník zánětlivého procesu
Jakmile se kdekoli v těle objeví zánět, začnou bílé krvinky produkovat do krve látky vedoucí k jeho rozvoji. Tyto podivuhodné chemikálie spustí celou řadu mechanismů, v případě revmatoidní artritidy například toto:
- v místě zánětu zrychlí průtok krve, což vede ke zteplání a zarudnutí kloubu;
- bílé krvinky mohou také za únik tekutiny do tkání způsobující otok;
- tento proces může též stimulovat kolem probíhající nervy a způsobit tak pocity bolesti;
- v případě kloubů vede zvyšující se počet buněk a zánětlivých látek k dráždění a otoku;
- postupně se opotřebovávají chrupavky na povrchu styčných ploch a spolu s tím se omezuje pohyblivost kloubu.
Tak působí autoimunitní proces na klouby.
Zaměření léčby revmatoidní artritidy
- Vyhnout se činnostem, které zhoršují bolest nebo tyto činnosti jinak upravit.
- Ulevit potížím užitím léčiv proti zánětům a bolesti.
- Skrze fyzioterapii udržet pohyblivost v kloubu a svalovou sílu.
- Díky zvláštním pomůckám snížit zatíženost kloubů.
- Zpomalování zánětlivého procesu.
(dak)
Zdroj: arthritis.webmd.com
