Léčba nevolnosti při chemoterapii není snadná. Možností je naštěstí dostatek

Proč vzniká nevolnost

Nevolnost neboli nauzea signalizuje, podobně jako třeba bolest, že s tělem není něco v pořádku. Jenže co konkrétně je špatně, to už se nedozvíte. Nauzea bývá spojena s pocity na zvracení. Zvracení totiž umožňuje organismu zbavit se látek, které jsou nebezpečné a mohly být spolknuty.

Jakým typem zvracení trpíte?

Mnoho chemických látek využívaných k léčbě rakoviny (chemoterapii) vyvolává různě silné pocity nevolnosti a také zvracení. Je to daň za použití těžkých zbraní v boji s mocným protivníkem. V souvislosti s podáním chemoterapeutik se popisují tři základní typy zvracení:

1. Akutní nevolnost a zvracení. Vzniká zpravidla do 24 hodin po započetí léčby. Léčiva používaná v chemoterapii různých typů rakoviny se liší účinkem i mírou schopnosti vyvolat nauzeu a zvracení. Při řešení těchto komplikací je velký důraz kladen na prevenci. Ta má totiž vyšší úspěšnost než léčba už vzniklých potíží. Pokud se totiž při prvním cyklu léčby objeví nauzea a zvracení, má tendenci se opakovat i v pozdějších cyklech.
2. Oddálené zvracení. Tento typ se obvykle vyskytuje při léčbě cisplatinou. Nevolnost přichází zpravidla 2.–5. den po podání chemoterapeutika. Paleta léčiv používaných proti nevolnosti se částečně liší od léků na akutní nevolnost.
3. Psychogenní (anticipační) zvracení. Souvisí s nesprávně nastavenou prevencí nevolnosti při prvním cyklu chemoterapie. Zpravidla vzniká před samotným zahájením dalšího cyklu terapie.

Zvracení a nevolnost můžou nastat taky z důvodů, které přímo nesouvisí s probíhající léčbou.

Léčba nauzey chce trpělivost

Do vzniku nevolnosti je zapojeno více mozkových center a oblastí, které reagují na různé podněty. Tyto oblasti mezi sebou komunikují prostřednictvím určitých chemických látek, tzv. neurotransmiterů. Léky proti nevolnosti ovlivňují aktivitu těchto center a komunikaci mezi nimi. Cílem je zabránit vzniku nevolnosti.

Jednotlivé skupiny léčiv působí na různé mechanismy vzniku nauzey. Proto i jejich účinnost může být u jednotlivců odlišná. Tyto léky se často podávají v kombinacích, aby byl výsledek co nejlepší.

Při léčbě nevolnosti je kromě medikamentů potřeba také vhodná komunikace mezi zdravotníky a pacientem. Psychický stav nemocného totiž hraje v procesu vzniku nevolnosti důležitou roli.

Na závěr jedno doporučení: nezoufejte, když léčba nevolnosti zpočátku nepřináší kýžené výsledky. Nalezení vhodné kombinace léčiv může chvíli trvat, ale ze široké palety možností se nakonec podaří vybrat ty správné přípravky, které vám uleví.

(mpr)

Zdroje:
ZÁSADY PREVENCE A LÉČBY NEVOLNOSTI A ZVRACENÍ PO PROTINÁDOROVÉ LÉČBĚ, 2017. Modrá kniha České onkologické společnosti. Brno: Masarykův onkologický ústav. ISBN 978-80-86793-42-9.
www.remedia.cz/Clanky/Farmakoterapie/Soucasne-moznosti-lecby-nevolnosti-a-zvraceni/6-L-dt.magarticle.aspx