Léčiví parazité. Mohou červi zmírnit příznaky alergií?
Ve vyspělých zemích se dnes můžeme pyšnit vysokým hygienickým standardem. Luxus typu propracovaného kanalizačního a vodovodního systému, umožňujícího splachování toalet a pouštění pitné vody otočením kohoutku, je automatickou součástí našich životů… Proč tedy trpíme čím dál častěji civilizačními chorobami jako Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, revmatoidní artritida aj., zatímco lidé v Africe, kde jsou jednoduché latríny a v našich očích všudypřítomná špína, ani nevědí, co alergie a další zánětlivá onemocnění jsou? Odpověď na tuto otázku se může skrývat ve výskytu střevních parazitických červů.
„Čistý“ Sever vs. „zamořený“ Jih. Kdo je na tom líp?
Vyznačíme-li na mapě světa výskyt výše zmíněných civilizačních onemocnění a výskyt střevních parazitických červů, zjistíme, že se tyto dvě oblasti nepřekrývají, ale naopak rozdělují svět na severní a jižní část. Co všechno se odehrálo v našich tělech poté, co jsme se zbavili parazitických červů neboli helmintů? Nepřeháníme to s hygienou příliš? Není náš odpor k těmto zřejmě ne tak strašlivým parazitům spíše kontraproduktivní? Pro mnohé to může znít jako scénář ke sci-fi filmu, ale co zkusit léčit naše alergie a záněty zpětným „nasazením" těchto červů do těla?
Příliš sterilní prostředí může být na škodu
Již před 40 lety vyšla studie zamýšlející se nad pozitivními účinky helmintů (parazitických červů) v terapii alergií. Od té doby byly vysloveny nejméně tři hypotézy poukazující v základu na stejný jev. Původní hygienická hypotéza (pozdní 80. léta) a od ní se odrážející další dvě teorie zjednodušeně říkají, že ztráta mikrobů a helmintů v našich tělech vede k nárůstu výskytu chronických zánětlivých onemocnění, jelikož tyto organismy, o které jsme přišli, jsou nesmírně důležité pro rozvoj a řízení imunitního systému lidí. U člověka, u něhož má imunitní systém narušenou rovnováhu mezi zánětlivou a protizánětlivou imunitní odpovědí, je vyšší pravděpodobnost vzniku alergií a autoimunitních zánětlivých onemocnění. Mezi ně řadíme například zánětlivá onemocnění střev – Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, roztroušenou sklerózu či revmatoidní artritidu. Tato imunitně zprostředkovaná zánětlivá onemocnění není možné v současné době cíleně léčit. Jediné, co terapie umožňuje, je celkově potlačit akutní zánět v těle a udržovat jej v klidové fázi. Nejčastěji používanými imunitu potlačujícími léky jsou cytostatika a glukokortikoidy.
Další možností je více cílená biologická léčba, kdy se pomocí protilátek potlačuje zánětlivý cytokin (signální protein imunitního systému) TNF-alfa. Nevýhodou je celkové potlačení funkcí imunitního systému. U léčených pacientů tak vzrůstá výskyt virových, bakteriálních a houbových onemocnění, a proto se pátrá po jiné léčbě. Tak co třeba střevní parazitičtí červi, kteří v našich tělech vyvolávají protizánětlivou imunitní odpověď, jež, jak už sám název říká, redukuje nežádoucí zánět?
Terapie helminty aneb Vraťme si do těla to, čeho jsme se dobrovolně zbavili
K dnešnímu dni se k terapii zánětlivých onemocnění vyzkoušely na lidech 4 druhy parazitických červů, které je možné objednat a léčit se jimi. Jedná se o vajíčka lidského a prasečího tenkohlavce (Trichuris trichiura, Trichuris suis), měchovce (Necator americanus), vyskytujícího se v tenkém střevě člověka, a larvální stadia (cysticerkoidy) hlodavčí tasemnice Hymenolepis diminuta. Obecně lze říci, že jako kandidáti na léčbu autoimunitních zánětlivých onemocnění by se měli ucházet organismy, které se nebudou dále šířit ve vnějším okolí, které nebudou nepředvídatelně migrovat v jiných částech těla, než na něž je cíleno, a také jejichž produkce a příprava bude splňovat jistá finanční kritéria, aby se cena léčby nevyšplhala na nesmyslné částky.
Vajíčka tenkohlavce prasečího místo léků proti Crohnově chorobě?
Na webových stránkách http://www.bterfoundation.org/helminthic-therapy/ se můžete blíže seznámit s možnostmi komerčně dostupných červů určených pro zmírnění projevů individuálních zánětlivých onemocnění a dalšími detaily. Přestože výsledky laboratorních i klinických experimentů jsou slibné, jedná se o diskutabilní téma spojené s etikou člověka a nikde na světě není tento přístup léčby zaveden jako standardní.
Úřad pro kontrolu léčiv ve Spojených státech amerických (FDA) prohlásil léčbu lidskými parazitickými červy za nezákonnou, což vede k masivnímu cestování Američanů do Mexika na místní kliniky, kde je tento druh léčby legislativou schválen. Na sociálních sítích existují rozsáhlé skupiny lidí (Facebook 5700 členů, Yahoo 2000 členů) trpících chronickými autoimunitními záněty, které popisují osobní zkušenosti z terapie helminty (https://www.facebook.com/groups/htsupport/; https://groups.yahoo.com/neo/groups/helminthictherapy/info). FDA schválil pro klinické testování pouze nehumánní druh Trichuris suis, parazitující běžně u prasat. Vajíčka tohoto parazita (obr. 2), jež se pacientům podávají ústně, jsou celkem snadno komerčně dostupná a nabízí je např. německá společnost Ovamed či thajská společnost Tanawisa. Výsledky klinického testování udávají, že 80 % pacientů se po jisté době aplikování dostalo do stavu remise (přechodného vymizení příznaků nemoci).
To, jaká budoucnost nás při léčbě zánětlivých onemocněních střev, celiakie, roztroušené sklerózy, astmatu či revmatoidní artritidy čeká, je ve hvězdách, ale řízený návrat původních organismů do našeho těla je více než pravděpodobný. Jen si za něj budeme muset tentokrát pěkně připlatit.
(leš)
Zdroje:
Sobotkova K. et al. 2019, Helminth therapy – from the parasite perspective.
Helmby H. 2015, Human helminth therapy to treat inflammatory disorders – where do we stand?
Smallwood et al. 2017, Helminth immunomodulation in autoimmune disease.
