Co patří mezi nejčastější příčiny vzniku křečových žil a koho nejčastěji postihují? Je pravdou, že dříve či později skoro všechny?
Křečové žíly (varixy) dolních končetin jsou nejčastějším projevem chronických žilních onemocnění – v různé míře postihují až 50 procent populace, častěji ženy. Většina naštěstí trpí pouze mírně rozšířenými žilkami. Ve 20 až 30 procentech jsou přítomny výrazné křečové žíly, doprovázené kožními změnami, otoky a také případně bércovými vředy žilního původu.
Jakou roli ve vzniku křečových žil hraje dědičnost nebo další vlivy?
Dědičnost je hodně významným faktorem. Roli hraje abnormální stavba žilní stěny, vliv mohou ale mít i dědičné odchylky v krevní srážlivosti, které mohou způsobit žilní trombózu. Významné jsou i další neovlivnitelné faktory – věk a ženské pohlaví, kde jde zejména o hormonální a oběhové vlivy během těhotenství. Matky, které rodily vícekrát, mají křečové žíly častěji.
Na vzniku varixů se podílí také nedostatečná fyzická aktivita a s ní často spojená obezita, sedavé zaměstnání nebo zaměstnání ve stoji, dále stavy spojené se zvýšením nitrobřišního tlaku nebo nemoci charakteristické vyšším tlakem v plicnici. Křečové žíly také vznikají kvůli omezenému odvádění krve z končetiny po proběhlé trombóze hlubokých žil, pokud nedošlo k plnému obnovení průchodnosti žil.
Jaké jsou první příznaky křečových žil a které obtíže mohou pacienta nejvíce omezovat v běžném životě?
Křečové žíly mohou být po většinu života bez příznaků, ale u části nemocných se naopak projeví plejáda obtíží – od nepříjemné zvýšené kožní citlivosti a bolestivosti na dotyk po tlak až bolest v končetině. Tyto obtíže, stejně jako otoky, které se zpočátku objevují jen kolem kotníků, jsou nejvýraznější v druhé polovině dne nebo po zátěži a odpočinkem vleže mizí. V některých situacích je ale otok přítomen trvale. Běžný život velmi omezuje přítomnost bércového vředu, často bolestivého.
Proč by se křečové žíly měly řešit? Co se stane, když je někdo bude dlouhodobě přehlížet?
U části zcela bezpříznakových nemocných, jen s jemným pavoučkovým rozšířením žilek, jde skutečně pouze o kosmetický problém. Ale u většiny nemocných, zejména s křečovými žilami většího rozměru postihujícími hlavní kmenové žíly, by se nemělo dopustit ustálení stavu nebo narůstání problému. Kožní změny bývají totiž nevratné. Problematické je také riziko krvácení z křečových žil nebo vznik trombózy v křečových žílách s rizikem přestupu do žil hlubokých a s možností vzniku embolizace do plicnice.
Proč se potíže s křečovými žílami zhoršují v létě? A v jakých dalších situacích se křečové žíly zhoršují?
Příčinou větších obtíží a také výraznějších otoků v létě je jisté „roztažení žil“ v horku.
Zhoršení stavu lze očekávat také po prodělané hluboké trombóze, do jisté míry lze říci, že neprospívají i zmíněná těhotenství, stejně tak narůstající hmotnost a nedostatek aktivity, případně trvalá práce ve stoji.
Co může každý udělat, aby těmto zdravotním problémům předcházel?
Protože si nemůžeme vybrat své předky a své geny, můžeme varixům předcházet pouze udržením přiměřené hmotnosti a dostatečným pohybem. Samozřejmostí je i prevence vzniku hluboké žilní trombózy v rizikových situacích.
Jaká režimová opatření je třeba volit ve chvíli, kdy se obtíže spojené s křečovými žilami objeví nebo zhorší?
Režimová opatření jsou základem. Patří mezi ně co možná nejčastější vyzdvižení končetin, a to i během dne, a dostatečná fyzická aktivita – zde stačí chůze.
Ve chvíli, kdy jsou přítomny obtíže, je namístě kromě režimových opatření nasadit i účinnou farmakoterapii. Jedná se o tablety obsahující účinnou látku flavonoid diosmin, z nichž některé jsou volně prodejné. Kompresivní léčba, tedy dočasné stlačení výrazných křečových žil, je také přínosem. Tzv. konzervativně by měl být každý pacient léčen ve všech stadiích choroby.
Jaké existují nekonzervativní metody léčby?
U části nemocných se včas rozhodujeme pro radikální, chirurgickou léčbu. Možností zůstává klasické odstranění křečových žil, zejména povrchových podkožních žil a bočních větví. Některé formy lze ošetřit skleroterapií, tedy chemickým odstraněním křečových žil. Existuje i velké množství výkonů na žilách prováděných tzv. „zevnitř“, katétry, v rámci ambulantních chirurgických výkonů. Každopádně vždy je nutno počítat s tím, že se potíže v určité míře mohou vrátit, jde o celoživotní onemocnění. Ale například při nejtěžších formách nemoci, jakými jsou vleklé bércové vředy, je namístě vždy pátrat po příčině nehojení, žíly ultrasonograficky vyšetřit a následně je eliminovat některou z uvedených metod.
(mal)
