Kolik měříte v pase? Obezita znamená víc než těsné kalhoty
„No a co, tak mám nějaká kila navíc, komu to vadí…“ Jenže právě obezita komplikuje zdraví jednotlivců a zatěžuje zdravotnictví víc, než si na první pohled myslíme. A jde o problém seriózní – podle Státního zdravotnického ústavu je obézních 25 % Češek a 22 % Čechů. U populace středního věku trpí obezitou dokonce víc než 50 procent lidí.
Obezita zkrátka neznamená jen pár kilo navíc, kvůli kterým nezapneme kalhoty. Světová zdravotnická organizace bere obezitu jako globální epidemii a jeden z největších zdravotních problémů současnosti. Oficiálně jde o „chronické onemocnění, charakterizované zvýšenými zásobami tělesného tuku.“
BMI a další metody
A jak jednoduše zjistíme, zda trpíme my či blízký obezitou? V praxi se vypočítává takzvaným indexem tělesné hmotnosti (zkratka BMI). BMI se zjišťuje jako podíl tělesné hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny tělesné výšky v metrech.
Např. člověk vážící 60 kg a měřící 170 cm bude mít BMI v hodnotě 20,76. Výpočet je 60 děleno 1,7 krát 1,7. Pokud by při stejné výšce vážil 85 kg, má BMI 29,41, které hraniční mezi nadváhou a obezitou 1. stupně (výpočet 86 děleno 1,7 krát 1,7).
Kolik měříte v pase?
BMI je pouze orientační hodnota pro normálně stavěného Evropana. Pokud vypočítáme BMI kulturistovi bez špetky tuku, zato s hromadou těžkých svalů, vyjde i jemu tabulková obezita. Proto tento index bereme v medicíně s rezervou a výsledek se vyhodnocuje v širších souvislostech; např. se měří obsah tělesného tuku speciálními přístroji a nebo se jednoduše měří obvod pasu. Tato míra velmi dobře vypovídá právě o obsahu břišního tuku (viscerální nebo taky abdominální obezita).
Normální hodnota obvodu pasu u žen se bere do 80 centimetrů, zdravotní riziko stoupá při hodnotě 88 centimetrů a vyšší. U mužů je normou obvod pasu do 94 centimetrů. Zvýšené zdravotní riziko ukazuje hodnota pasu, která přesahuje 102 centimetry.
Tuk kolem břicha a jeho rizika
Tuk uložený zejména v oblasti břicha, takzvaný viscerální tuk, jde ruku v ruce s mnohými onemocněními. Jedná se o
- onemocnění srdce a cév (např. srdeční infarkty, mozkové příhody, selhávání srdce, vysoký krevní tlak),
- respirační onemocnění (např. astma, spánková apnoe…),
- onemocnění trávicího systému (nealkoholické tukové postižení jater, refluxní onemocnění, onemocnění žlučníku),
- poruchy metabolismu cholesterolů, kyseliny močové (dna)
- postižení kloubů (artróza),
- četná nádorová onemocnění
- a další…
Paradox obezity
Kila navíc kupodivu skrývají jednu výhodu, o které se příliš neví: takzvaný „paradox obezity“. Starší, těžce nemocní pacienti s mírnou nadváhou mají lepší index přežití, než-li ti s normální či nižší hmotností. Jak je to možné? Léčba těžkého chronického onemocnění totiž vyžaduje velké množství energie. Lidé s mírnou nadváhou mají tedy větší energetické zásoby, tedy mají vyšší šanci na vyléčení.
To nicméně není důvodem, proč si celý život držet tukové zásoby. Ty naopak mohou přispět právě k těžkému onemocnění.
Z obezity na normální váhu
Pravidelný pohyb a správná výživa – tyto základní kameny mají největší vliv na tělesné složení. Zní to jako klišé, nad kterým leckdo pokývá hlavou, ale ke změně a prevenci vážných následků ho nepřesvědčí. Velké části populace by však opravdu pomohly tyto dvě obyčejné věci, tedy střídat kondiční a silové aktivity a stravovat se vyváženě a pestře. A k tomu ještě nelze zapomenout na abstinenci od různých drog.
Když alkohol láká kila navíc
Řada lidí ani netuší, že alkohol obsahuje nějakou energii. Alkohol je přitom energeticky velmi bohatý a u sladkých variant ty jsou doslova energetickou bombou.
Navíc při konzumaci alkoholu často máme chuť na další potraviny, mnohdy velmi energeticky bohaté, např. chipsy, slané oříšky apod. Tím kalorický příjem strmě narůstá, což jednou za čas nevadí, když vedeme jinak zdravý životní styl. Při častém opakování takových dní pak začnou kila plíživě přibývat.
Pokud tedy víme, že budeme např. večer popíjet u televize, je vhodné dát si menší oběd nebo večeři. Tím udržíme celkový denní příjem energie v normě. Následující dny bychom měli opět vrátit k výživnějších jídlům a tělesné aktivitě, aby se tělo zregenerovalo a nedrželo si nadbytečné tukové zásoby.
