Nejčastější otázky onkologicky léčených pacientů

Komunikace na prvním místě

Nedostatek času – jeden z velkých neduhů českého zdravotnictví. Závažnou diagnózu je v podmínkách časového presu někdy velmi těžké šetrně sdělit. Citlivý a empatický přístup je však zcela zásadní pro to, aby pacient sdělení porozuměl a přijal ho. Ačkoli je vyřčená diagnóza nádorového onemocnění ve většině případů jen posledním nevyhnutelným článkem zdlouhavého vyšetřovacího procesu, vždy je to pro pacienta šok. Nejčastější první reakcí je otázka – jak se to mohlo stát? Nebo – jaká je prognóza? Žádná odpověď ze strany lékaře není v tuto chvíli ta správná.

Na relevantní otázky je potřeba čas a důležité je dát pacientovi možnost se ptát. Po sdělení takto závažné diagnózy se často doporučuje v klidu se nad vším zamyslet a sepsat si otázky do další schůzky s lékařem. Nejhorším scénářem je mlčky sedící pacient. Zájem o nemoc a snaha se informovat bývá první známkou, že nemocný svou diagnózu začíná přijímat.

Možné otázky pacientů na onkology 

Není možné sepsat univerzální seznam otázek, každá nemoc a každý pacient jsou unikátní. V následujících několika bodech jen zkoušíme shrnout ty nejčastěji pokládané dotazy ze strany pacientů.

• Který typ rakoviny mám a co dělá s mým tělem? Jaká je u tohoto typu prognóza?
• Jaké jsou léčebné možnosti? Co je cílem terapie – úplné uzdravení nebo jen zmírnění příznaků? Jak dlouho bude léčba trvat? Můžu se na ni nějak připravit?
• Má léčba nežádoucí účinky? Jak se projevují a lze proti nim bojovat?
• Hradí léčbu pojišťovna?
• Může nemoc nebo léčba způsobit mou neplodnost, pokud ano, existují možnosti, jak se ještě dočkat vlastních dětí? A co partnerský život?
• Ovlivní nemoc a terapie moje běžné denní fungování a práci? Případně jak?
• Jak mi může pomoci má rodina?
• Je tento druh rakoviny dědičný? Jaké riziko mají moje děti?
• Existují nějaké podpůrné pacientské organizace či nadace?
• Mohu se zapojit do klinické studie?
• Co když se rakovina vrátí? Jak často se to stává? Poznám to?

Žádná otázka není hloupá

Komunikace je základní potřebou nás všech. Otázek v souvislosti s nádorovým onemocněním je mnoho a náš výčet jistě ani zdaleka neobsahuje všechny. Nezřídka se stává, že se nemocný neptá, protože má pocit, že lékaře svými dotazy obtěžuje nebo zdržuje. Platí zde jedna jediná zásada – jde o vaše tělo, vaši léčbu a vaši budoucnost. Komunikovat znamená aktivně se zajímat, chtít vědět o svých možnostech a umět se na základě získaných informací sám rozhodnout. Berme to jako jistou známku zodpovědnosti za sebe samé.

Neexistují předem dané fráze, kterými má lékař odpovídat. Slova musí volit s jistou dávkou empatie, sdělování závažné nemoci bývá těžké i pro lékaře samotného. Vztah lékaře a pacienta má být založen na důvěře. Nebojte se zeptat, když něčemu nerozumíte a nebojte se informací o své nemoci. Pamatujte, že žádná otázka není hloupá.

(herm)

Zdroje:
https://www.cancer.net/navigating-cancer-care/diagnosing-cancer/questions-ask-your-health-care-team