Je podle vás veřejnost v oblasti srdečně-cévních onemocnění dostatečně vzdělaná?
Populace již ví, co znamená zdravý životní styl, ale většina to nerespektuje. Lépe jsou na tom osoby s vyšším vzděláním a pacienti s již prodělaným srdečně-cévním onemocněním. Co se týká preventivních prohlídek a ovlivnění rizikových faktorů, tam je ještě velká rezerva, a to i ze strany praktických lékařů. Obecně horší povědomí je o metabolických rizikových faktorech (tedy vysokém cholesterolu nebo cukrovce) než o vysokém krevním tlaku.
Vědět ještě neznamená dodržovat. Navíc doba přeje mýtům a dezinformacím. Setkáváte se s nimi v kardiologii?
Ano, máte pravdu. Vědět, že na srdečně-cévní onemocnění zemře polovina populace, ale že existuje účinná prevence, je teprve první krok. Je třeba pochopit, proč je nezbytné udělat změny v životním stylu nebo užívat léky zabraňující vzniku či opakování srdečně-cévní příhody. Mýtů i dezinformací bohužel přibývá a vlivem sociálních sítí se rychle šíří. Nejvíce napadána je právě léčba cholesterolu. Vědecká medicína přitom vychází z výsledků studií, které byly prováděny na velkých populacích. Ukázalo se, že nejdůležitějším rizikovým faktorem pro aterosklerotická onemocnění (infarkt a cévní mozkovou příhodu) je cholesterol. „Medicínu založenou na důkazech“ by současně měli respektovat všichni lékaři a neřídit se dojmy nebo konspirativními teoriemi.
Jste předsedkyní Českého institutu metabolického syndromu. Jak souvisí metabolický syndrom s cholesterolem?
Mezi rizikové faktory charakterizující tento syndrom patří speciální typ nadváhy či obezity, kdy se tuková tkáň hromadí do břicha a do břišních orgánů – hlavně do jater. To se projeví vyšším obvodem pasu: u mužů nad 94 cm a u žen nad 80 cm. Dalším faktorem je vyšší klidový krevní tlak (již od hodnot 130/85 mm Hg), mírně vyšší hladina tukových částic zvaných triglyceridy, nižší hladina HDL („hodného“) cholesterolu, eventuálně vyšší hladina cukru v krvi. Jsou-li přítomné alespoň 3 z těchto 5 faktorů, jedinec má metabolický syndrom. Tito lidé se mohou cítit zdravě, ale mají 3× vyšší riziko srdečně-cévních onemocnění a 5× vyšší riziko cukrovky! Je důležité včas začít ovlivňovat rizikové faktory a snížit rizika těchto onemocnění. Jakmile se vyvine cukrovka, riziko srdečně-cévních příhod stoupá a vedle kornatění tepen (aterosklerózy) dochází k poškozování drobných cév a následnému poškození ledvin, očního pozadí, srdce a mozku. Hlavním cílem je tedy zhubnutí a dosažení cílové hodnoty LDL („zlého“) cholesterolu.
Kdo je tedy typickým adeptem na infarkt myokardu?
Pacient s metabolickým syndromem či cukrovkou, kterého jsme nyní popsali, nebo kuřák s vysokou hladinou cholesterolu a vysokým krevním tlakem. Třetím prototypem by mohl být mladý člověk s extrémně vysokou hladinou cholesterolu – kvůli takzvané familiární hypercholesterolémii.
Na čem je založena moderní léčba infarktu?
U pacienta je provedeno vyšetření srdečních tepen (tzv. koronarografie) a v místě jejich zúžení se provede roztažení, případně se zavede takzvaný stent (jde o vyztužení části tepny kovovou síťkou), aby došlo k obnovení průtoku krve. Dále se zahajuje léčba snižující srážlivost krve, a pokud pacient neužíval žádné léky na cholesterol, okamžitě dostává nejvyšší dávku statinů, které tlumí syntézu cholesterolu v jaterních buňkách. Jsou velmi účinné a bezpečné a jsou první volbou u pacientů po infarktu myokardu. Dokážou snížit LDL cholesterol až o 50 %. Pokud pacient netoleruje nejvyšší dávku statinu, kombinuje se nižší dávka statinu s dalším lékem, který blokuje vstřebávání cholesterolu ze střeva zpět do krve. Pokud ani toto nestačí, jsou indikované takzvané inhibitory PCSK9. To jsou nejnovější a nejúčinnější léky na cholesterol a sníží LDL cholesterol v průměru o dalších 60 %. Jeho snížení vede k významnému poklesu výskytu infarktu a cévních mozkových příhod a úmrtnosti na ně a k významnému prodloužení života. Ve studiích, v nichž byly pokročilými metodami zkoumány sklerotické pláty v tepnách, bylo zjištěno, že pokud se výrazně sníží koncentrace LDL cholesterolu, dochází ke zmenšování aterosklerotických plátů na stěnách tepen, tedy k ústupu aterosklerózy!
V případě cholesterolu se často hovoří o „agresivním snižování“. Co si pod tím představit?
Ukazuje se, že čím nižší je cholesterol, čím dříve se sníží nebo čím déle je pacient léčen těmito léky, tím lépe je na tom z hlediska rizika aterosklerotických onemocnění.
Jak zabránit další srdeční příhodě?
Pacient po infarktu je v nejvyšším riziku, že může dostat další příhodu, a proto by měl změnit nevhodné životní návyky: přestat kouřit, změnit stravování a pravidelně se pohybovat. Důležitá je i kompenzace stresu. Je třeba léčit rizikové faktory a dosahovat stanovených cílových hodnot LDL cholesterolu. Prodělá-li pacient dvě srdečně-cévní příhody v posledních dvou letech, je v tzv. extrémním riziku. V tomto případě je cílová hodnota LDL cholesterolu ještě nižší a opravdu jí dosáhneme jen intenzivní léčbou pomocí léků. Dále je třeba užívat léky, které ovlivňují krevní tlak a krevní srážlivost.
Přibývá také pacientů se srdečním selháním. Jak situaci zlepšit?
Výskyt chronického srdečního selhání v populaci se opravdu zvyšuje. Jednak se dožíváme vyššího věku, ale přibývají také obezita a cukrovka, které zvyšují jeho riziko. K jeho vyššímu záchytu přispívají rovněž lepší diagnostické metody. Na druhé straně nelze vyloučit škodlivé vlivy životního prostředí. Jeho nejčastější příčinou je však kornatění tepen, infarkt a jiné formy ischemické choroby srdeční a také vysoký krevní tlak. Proto je tak důležitá prevence a správná léčba těchto onemocnění.
Jak výskyt srdečně-cévních onemocnění ovlivnila pandemie covidu-19?
Zatím nevíme, kolik těchto onemocnění vzniklo jako důsledek infekce novým koronavirem. Je známo, že covid-19 zvýšil výskyt plicních embolií, protože koronavirus spouští zánětlivé a srážlivé procesy v cévách. Kromě plicních embolií může vyvolat přímo zánět v srdečním svalu (tzv. myokarditidu), což vede k dysfunkci levé komory srdeční a srdečnímu selhání. Uvažuje se také, že u pacientů s ischemickou chorobou srdeční může stresová situace v průběhu onemocnění covid-19 vyvolat infarkt. Spíše však docházelo k tomu, že pacienti s bolestí na hrudi v době pandemie nenavštívili lékaře a infarkt nebo jinou příhodu přechodili. V průběhu celostátních opatření se též výrazně omezily preventivní prohlídky. Podílela se na tom jak neochota pacientů navštívit zdravotnické zařízení, tak vytíženost zdravotníků.
(ask)
