Vyhlídky nemocného se srdečním selháním jsou mnohdy horší než u zhoubných nádorů
Čím si myslíte, že to je, že se o srdečním selhání skoro nemluví?
Má to více důvodů. Naše populace stárne a případů srdečního selhání, které je typické pro vyšší věk, tak v poslední době přibývá. Kromě toho o srdečním infarktu (infarktu myokardu) vždy bylo a stále je potřeba hodně hovořit – důležitá je jeho prevence a také to, aby pacient s infarktem přišel včas do nemocnice. Pokud někdo trpí srdečním selháním, trápí ho dušnost nebo otoky, a tak se dříve nebo později k lékaři dostane.
Dá se říci, jaké z obou onemocnění je častější? A horší pro samotného nemocného?
Obě nemoci jsou asi stejně časté a překrývají se. Srdeční selhání může být komplikací infarktu, tedy závažného postižení srdečních tepen, nebo může vzniknout u někoho, kdo má normální tepny srdce a má pouze nemocnou srdeční svalovinu. Vyhlídky nemocného se srdečním selháním na dlouhodobé přežití nejsou příliš dobré, říká se, že jsou horší než u zhoubných nádorů. Nyní, když máme moderní léky, je třeba srdeční selhání diagnostikovat a léčit včas, tím se mohou pacientovy vyhlídky, takzvaná prognóza, výrazně zlepšit.
Prevence srdečního selhání u cukrovkářů spočívá ve správné léčbě cukrovky
Liší se nějak srdeční selhání u lidí s cukrovkou a bez ní? Ať už co do výskytu, příznaků, nebo třeba léčby?
Obě nemoci – jak srdeční infarkt, po kterém může srdeční selhání následovat, tak srdeční selhání samotné – jsou častou komplikací cukrovky. Cukrovka je velmi závažný rizikový faktor pro postižení srdečních cév, asi dvakrát významnější než třeba kouření nebo vysoký cholesterol! Zároveň existuje i postižení srdečního svalu typické pro cukrovkáře. V jejich srdci se ukládají látky, které zhoršují jeho činnost, a vliv má i množství tuku kolem srdce, které u nich bývá vysoké. Srdce cukrovkáře má také trochu jiný metabolismus než srdce necukrovkáře. Říkáme tomu diabetická kardiomyopatie.
Proč je důležité, aby bylo srdeční selhání podchyceno včas? Jak ho na sobě poznáme?
Jednak máme na srdeční selhání dnes účinné léky, a je tedy zbytečné, aby pacient trpěl, jednak se srdeční selhání často vrací a akutní srdeční selhání se opakuje či přechází do chronického. Podávání vhodných léků, dnes dokonce i ze skupiny tzv. antidiabetik, tedy léků určených primárně na cukrovku, brání návratu srdečního selhání. Projevem srdečního selhání je především dušnost neboli pocit nedostatku dechu. Dušnost je zpočátku námahová, později klidová a typická je také dušnost noční. Dalším významným příznakem jsou otoky.
Dá se nějak odhadnout, komu srdeční selhání hrozí? Jak lze jeho rozvoji předejít?
Srdeční selhání hrozí zejména cukrovkářům s delším trváním nemoci, dále nemocným s vysokým krevním tlakem, který vede k přetížení srdce, a lidem s aterosklerózou – „přiucpáním“ srdečních tepen cholesterolovými pláty. Z toho vyplývá i jeho účinná prevence, která spočívá zejména ve správné léčbě cukrovky, krevního tlaku a vysokého cholesterolu. K tomu patří kromě léků i zdravá životospráva. Zajímavá je i souvislost srdečního selhání s obezitou. Onemocnění je u obézních častější, ale zároveň platí tzv. paradox obezity – Když dva lidé dostanou srdeční selhání a jeden je tlustý a druhý hubený, pak prognóza toho obézního je překvapivě lepší.
(luko)
