- Krvetvorba. Tento proces je chemoterapií utlumen prakticky vždy. Nedostatek červených krvinek se projeví únavností, zadýcháváním, bledostí, někdy i bolestmi hlavy nebo hučením v uších. Absence bílých krvinek může mít za následek zhoršenou obranyschopnost, proto je při onkologické léčbě tak důležité vystříhat se všech možných zdrojů infekce. Nedostatek krevních destiček vede ke zhoršené srážlivosti, v moči nebo ve stolici se tak může objevit krev. U žen bývá silnější menstruace.
- Srdce. Některé látky používané při chemoterapii mohou poškozovat srdce a vyvolávat například poruchy rytmu.
- Mozek. Účinky na mozek jsou mezi zkušenými pacienty známé také jako „mlha“. Opravdu se může stát, že se v době léčby nemocný špatně soustředí nebo si obtížněji vybavuje zapamatované údaje.
- Periferní nervy. I ty mohou trpět. Nejčastěji se jedná o bolest, mravenčení, slabost nebo necitlivost rukou či nohou. Někdy se objeví i potíže s rovnováhou a koordinací pohybů.
- Zažívání. Zánět sliznice ústní dutiny, potažený jazyk nebo citlivost úst jsou běžné. Velká část pacientů se potýká i s nevolností a zvracením, další s průjmy nebo zácpou. Všechny tyto příznaky jsou předmětem intenzivního zájmu lékařů a obvykle se dají dobře zvládat.
- Vlasy. Jde o nejviditelnější dopad chemoterapie, často se ovšem kromě vlasů ztrácí i ochlupení celého těla. Kůže může být podrážděná a citlivá na slunce. Někdy dochází ke zbarvení a zpomalení růstu nehtů.
- Milování. U obou pohlaví narušuje léčba poměrně výrazně sexuální funkce a může docházet k dočasné nebo trvalé sterilitě.
- Vylučování. Chemoterapie znamená zátěž pro ledviny a může se objevit i podráždění močového měchýře a močové trubice, změny barvy moči a další příznaky.
- Kosti. U některých pacientů dochází při chemoterapii i k řídnutí kostí.
(pez)
