Jak „vycvičit“ imunitu u dětí?
Dítě není malý dospělý – to platí, i co se týče schopnosti dětského organismu odolávat nájezdům všemožných cizorodých látek vnějšího prostředí. Pro jeho budoucí zdravý život je ale nezbytně nutné, aby bylo setkáním s nimi vystavováno. Získává tím důležité stavební kameny imunity v podobě protilátek, které na cestě dětstvím potřebuje postupně nasbírat. Jejich množství u ročního dítěte je totiž poloviční v porovnání s množstvím protilátek u dospělého člověka. Dospělou zásobu protilátek si dítě vytvoří až kolem 10. roku věku.
Imunitní systém dítěte se od imunity dospělého liší hlavně v tom, že není plně funkční. Po narození je dítě chráněno mateřskými protilátkami, které se do jeho těla dostaly v období posledních týdnů těhotenství matky prostřednictvím placenty. S těmi si vystačí v několika prvních měsících svého života (jejich největší propad nastává mezi 4. a 6. měsícem, kdy dojdou mateřské zásoby a vlastních má zatím pomálu) a zároveň si pozvolna začíná vytvářet své vlastní protilátky proti jednotlivým cizorodým látkám poté, kdy s nimi přijde do úzkého kontaktu. Jejich množství se postupem času zvyšuje.
Jelikož je vyzrávání imunitního systému delší proces, jsou děti mnohem náchylnější k infekcím. Jsou častěji nemocné, zejména pokud vyrůstají v sourozenecké smečce nebo když se dostanou do kolektivu více dětí – významným „trenažérem“ imunity je v tomto ohledu školkové prostředí, kdy se dítě začne potkávat s infekcemi od ostatních dětí. „Rozhodně ale není třeba se bát. To, že je dítko více nemocné, hned neznamená, že má poruchu imunitního systému,“ uvádí pediatrička MUDr. Tereza Filová, jedna z lékařek naší online poradny, a konstatuje, že:
- U mladších dětí (ve věku 1–5 let) je normálních 6–8 epizod respiračních infekcí s lehčím průběhem ročně, většinou v zimních a podzimních měsících.
- U starších dětí (ve věku 6–12 let) jsou normou 2–4 epizody respiračních infekcí za rok.
Nemocnost dítěte: Čeho je moc, toho je příliš
Imunita má dvě složky, vrozenou (nespecifickou) a získanou (specifickou). Obecná obranyschopnost organismu souvisí s tím, jakou má dítě výživu, jak ho otužujeme a v jakém prostředí se pohybuje – zda nejde o znečištěné prostředí, kuřáctví v rodině atd. To vše ovlivňuje nespecifickou imunitu. „Pokud dítě žije v hodně znečištěném prostředí, jeho primární obrana je poškozená a to usnadňuje virům a bakteriím pronikání do organismu. Celkové oslabení, například když dítě prochladne a není otužilé, vede k dalšímu průniku infektů. Pak může dojít ke zjištění, že je u něj snížená specifická imunita, ať už protivirová, nebo protilátková,“ vysvětluje MUDr. Filová.
Jestliže je dítě nemocné příliš často, přichází na řadu otázka, zda se nejedná o některou z poruch imunity. Vodítkem k takovým úvahám může být 10 varovných příznaků tzv. primárních imunodeficiencí (vrozených poruch imunity):
- 8 a více infekcí středního ucha za rok,
- 2 a více závažných infekcí vedlejších nosních dutin za rok,
- 2 a více měsíců antibiotické léčby s malým účinkem,
- 2 a více zápalů plic za rok,
- neprospívání kojence (nepřibývání na váze, zástava růstu),
- opakované hluboké kožní nebo orgánové abscesy,
- přetrvávající plísňová infekce úst nebo kůže u starších jednoho roku věku,
- potřeba nitrožilní antibiotické léčby k vyléčení infekce,
- 2 a více hluboce lokalizovaných infekcí,
- rodinná anamnéza primární imunodeficience.
Máte otázky týkající se nemocnosti u dětí? Můžete se zeptat specialistů v naší online poradně.
Trénujte dětskou imunitu pohybem i otužováním
Dětem – stejně jako dospělým – báječně prospívá denní pobyt na čerstvém vzduchu, a to za každého počasí. Minimální dávku přitom představuje hodina venku. „Podpoří se prokrvení sliznic dýchacích cest, očí a uší, což významně znepřístupňuje škodlivým zárodkům cestu, kterou mohou do těla vniknout. Kromě toho je prokázán vzájemný vztah mezi nemocemi a vitaminem D, který jak známo čerpáme ze slunce,“ dodává MUDr. Filová.
Co se týče vitaminu D, jeho popularita významně vzrostla v souvislosti s pandemií nového koronaviru. Už dávno se však ví, že „déčko“ je pro naše zdraví zcela zásadní – mimo jiné ovlivňuje růst, zvyšuje odolnost organismu proti infekcím a má důležitou roli v prevenci chronických onemocnění. Pravidelně se podává miminkům do 1 roku věku, ve druhém roce života se dětem dává v zimních měsících. V dalších letech už to obvykle není třeba, pokud se dítě běžně pohybuje venku a má pestrou stravu. Rozhodně ale není chyba v zimním období podávat malým dětem jednu až dvě kapky vitaminu D, větší děti jej pak mohou dostávat v tabletách. MUDr. Tereza Filová k tomu dodává: „Pozor je třeba dát na předávkování a myslet na to, že vitamin D je rozpustný v tucích, tudíž by se měl zapít například mlékem, kápnout do polévky nebo na chleba s máslem. Dítě nic nepozná a vitamin se vstřebá, jak má.“
Důležitý pro zdravou imunitu je také dostatek pohybu – alespoň jednou denně se řádně zapotit a zadýchat. Imunitnímu systému tím nedovolíme zlenivět. Ani bez spánku v dostatečném množství a kvalitě imunita dobře fungovat nebude. Čím menší jsou děti, tím více spánku potřebují – batolata až 13 hodin spánku denně, předškoláci 10 hodin. Pestrá a pravidelná strava a veselá mysl jsou dalšími prospěšnými ingrediencemi, z kterých se zdravá imunita „vaří“.
Skvělým „trenérem“ imunitního systému je saunování a otužování. Se saunováním děti mohou začít od batolecího věku (ve skandinávských zemích se saunují už kojenci od půl roku věku) při umírněnější teplotě a po krátký čas, tj. ne déle než pět minut. Následovat má ochlazení, jinak saunování nedává smysl, a pak teprve řádné dočerpání tekutin. Podle slov MUDr. Filové si většina dětí saunování brzy oblíbí a dožaduje se ho pravidelně, což má pro jejich zdraví velký význam. Otužilejšími se děti stanou už jen tím, že je nebudete příliš navlékat do mnoha vrstev. Efekt je totiž opačný – nadmíru oblečené dítě se venku zpotí, následně prochladne a na nemoc je zaděláno.
Čtěte také:
Staráte se dobře o svou imunitu?
Přípravky na podporu imunity u dětí ano, ale opatrně
Preventivně lze imunitu u dětí – obzvlášť v zimních měsících – podpořit několika možnými způsoby. Bylinné přípravky je vhodné začít dítěti podávat minimálně měsíc před nástupem do školky/školy, případně před začátkem podzimu/zimy. Je jich celá řada, stačí se poradit s dětským lékařem či v lékárně, případně v naší online lékařské poradně, kde je k dispozici tým zkušených pediatrů.
MUDr. Tereza Filová dále doporučuje pravidelně užívat probiotika a prebiotika, vitamin C, selen a zinek, houbu Shitake, echinaceu a omega 3 a 6 mastné kyseliny. Zároveň lékařka varuje: „Vzhledem k tomu, že většina přípravků na podporu imunity je volně prodejných, je třeba dávat pozor na to, abyste je bezhlavě nekombinovali. Mohlo by to mít mnoho nežádoucích účinků. A je nutné je používat dlouhodobě, proto je dobré držet se jednoho.“
Článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Terezou Filovou, která si vede vlastní blog.
Zdroje:
