Jste ve stresu? Varovné signály, že je čas zvolnit

Stres a úzkost obvykle doprovázejí nepříjemné fyzické projevy jako tlak na hrudníku nebo nedostatek vzduchu. Rychleji dýcháme, svaly jsou v napětí, objevují se negativní myšlenky, co se nám vlastně děje.

Stres nás potkává denně v různých situacích a ovlivňuje všechny sféry našeho života… a velice často ale právě negativně. Můžeme ho vnímat jako reakci těla na nepříjemné podněty, které se projevují fyzicky i psychicky.

Krátkodobý vs. dlouhodobý stres

Krátkodobý stres může být v podstatě i prospěšný. Upozorňuje nás na něco, co není tělu příjemné, je to přirozená obranná reakce, do jisté míry může být i motivující. Funguje jako motor, např. abychom dokončili důležitý projekt v termínu, dává nám tah na branku.

Problémem ale často bývá dlouhodobý stres, který má závažný vliv na fyzické i psychické zdraví. Dlouhodobý stres tělo vyčerpává po všech stránkách, protože tělo je neustále nastavené k akci a není schopné odpočinku. Tělo začíná vysílat signály, že něco není v pořádku… a pokud příznaky budeme ignorovat, nastane problém v těle nebo mysli.

Nejčastější stresory

Vnímání stresu je velice individuální: co na jednoho působí jako stresor, druhý tak vnímat nemusí. Nicméně v dnešní době vedou mezi stresory práce, peníze a nedostatek času s tím spojený. 

Zkusme si projít následující věty. Čím vícekrát odpovíme ANO, tím více na nás působí dlouhodobý stres.

• Cítím přílišný, nekončící spěch a tlak na výkon.
• Objem práce a termíny jsou nezvladatelné.
• Kladou se na mě vysoké nároky.
• Kladu si na sebe vysoké nároky já sám/sama.
• Nesnesu pocit nedokončených úkolů či povinností.
• Chybí mi vidina smyslu a motivace.
• Nic nestíhám, mám špatný time management.
• Vztahy v rodině či na pracovišti nejsou dobré.
• Nedokážu odmítnout a odhadnout své síly.

Fyzické projevy stresu

• Stres se také projevuje na našem těle, poznáváte se v některé z těchto vět?
• Špatně spím (nemůžu usnout/budím se několikrát za noc).
• Cítím se pořád unavený/á.
• Nedokážu se soustředit.
• Při odpočinku mám výčitky svědomí.
• Snadno se naštvu. NEBO Všechno je mi jedno.

Zpozornět bychom měli, pokud máme tendenci se stahovat ze svého sociálního okolí a přestáváme dělat to, co nám dříve dělalo radost. Spolu s fyzickými příznaky se ze situace stává začarovaný kruh, ze kterého je těžké najít cestu ven. Mnoho povinností, únava a vyčerpání, demotivace, znechucení a úzkostné stavy mohou vést k vyhoření a fyzickým i psychickým onemocněním. Své zdraví přitom máme ve svých rukou.

Jak začít pracovat se stresem

Pomoct nám může tužka a papír nebo zkušený terapeut/kouč/poradce, který nás provede citlivě a účinně z bludného kruhu. Důležité je zodpovědět si otázky:

• Co mě vlastně stresuje, co je příčina?
• Opravdu tomu musím připisovat takový význam, jaký tomu připisuju?
• Nejsem na sebe až moc přísný/á?
• Je možnost přehodnotit svůj harmonogram, najít si více volného času a věnovat se aspoň chvíli sám/sama sobě?

Co je příčina stresu?

V případě dlouhodobého stresu bychom měli v první řadě odstranit jeho příčinu. Může to být drobnost a nebo vcelku zásadní krok

• pocit nenaplněnosti v práci,
• nespokojenost ve vztahu,
• nedostatek času na odpočinek,
• vysoké nároky na sebe, přijímání až přílišné zodpovědnosti,
• problémy s prožíváním emocí,
• neadekvátně nastavené osobní hranice,
• pocit méněcennosti a mnoho dalších.

Dále bychom se měli zamyslet, zda dané stresory můžeme ovlivnit nebo ne. Soustřeďme se na ty, které můžeme aktivně vlastní snahou ovlivnit. Pomáhá se také podívat na věci z jiného úhlu pohledu, ze strany nezaujatého pozorovatele. Dokážeme si z nadhledu říct, co se vlastně děje a co můžeme udělat pro zlepšení situace?

Každý týden načisto

U zvládání stresu funguje dobrý time management, umět říct NE a také revidovat, jak jsme si vedli v předchozím období. Doporučuji začít s harmonogramem týdne a projít si vždy na jeho konci otázky a odpovědi:

• Čeho mám v tomto týdnu až příliš?
• Kdy jsem byl/a naposledy spokojený/á? 
• Co by mi udělalo trochu líp?
• Co mi v týdnu chybí?
• Mám o tom s kým mluvit? Můžu jakkoli stres ventilovat?

Stres z nicnedělání?

Stres může negativně ovlivnit i člověka, který nemá přeplněný diář. Pokud má člověk mnoho volného času, i to může vést k negativním pocitům. Člověk začne být více citlivý, přemýšlí hlouběji nad sebou i všem, co se v životě děje či neděje. Nenalézá smysluplnost, dochází k pocitům nudy, což vede k dalším negativním pocitům. Problémem je, když člověk neumí volný čas vyplnit. Potom je to o práci s cíli a harmonogramem. I zde je na místě pomoc terapeuta nebo poradce, který pomůže najít správný směr v životě.

Závěrem

Není ostuda ani projev slabosti přiznat, že někdy je toho na nás už příliš. Uvědomte si vlastní sebepojetí a trénujte jej. Na co jsem hrdý? Za co jsem na sebe pyšný? Jak se vidím já sám? Kde jsou mé silné stránky? Sebepoznání a vědomí vlastních hranic nás dokáže provést spokojeným životem ve zdraví.