Osteoporóza - tichý zloděj kostí

Osteoporóza je metabolické postižení kostí, které bývá většinou pomalé a "tiché" – dlouho bez zjevných příznaků na těle. Projeví se většinou až zlomeninou. Někdy se osteoporóze pro její plíživost dokonce přezdívá „tichý zloděj kostí“. Nemoc se častěji vyskytuje u žen ve vyšším věku. Její název vychází ze dvou řeckých slov (osteo – kost, poros – otvor).

Mikroskopický obraz osteoporotické ("prořídlé") kosti se dá připodobnit jeskynnímu systému s rozsáhlejšími dutinami a méně stabilními vnitřními opěrnými strukturami, které si můžeme představit jako krápníky). Se slábnoucími "krápníky" a zvětšujícími se dutinami se zvyšuje riziko vzniku zlomenin.

Osteoporózou trpí přibližně 75 milionů lidí v celé Evropě, USA a Japonsku.

#IMG#

Co zapříčiňuje úbytek kostní hmoty?

Vyšší riziko osteoporózy (a zároveň zlomeniny) mají častěji ženy, a to zejména v menopauze. Celkově ženy spíše menší, hubené, světlovlasé, kuřačky, konzumentky alkoholu nebo ženy žijící sedavým způsobem života. Stejně tak vyšší riziko mají i ženy, které pocházejí z rodin, kde se osteoporóza vyskytovala (rodinná zátěž), a také ty, kterým musely být odstraněny vaječníky (zvláště před 40. rokem věku – tzv. předčasná menopauza). Ani mužům se osteoporóza nevyhýbá – objevuje se spolu s poklesem pohlavních hormonů (andropauza).

Pro osteoporózu je typický významný úbytek kostní hmoty, který může mít dvě základní příčiny:

• jedná se buď o nadměrné odbourávání kosti,
• nebo o její nedostatečnou novotvorbu.

Nedostatek pohlavních hormonů

Tento faktor má vliv na ženy i na muže. Až třetina žen po přechodu (cca mezi 50 a 60 lety) trpí osteoporózou. K rychlému úbytku kostní hmoty vede hlavně snížená tvorba ženského hormonu estrogenu po přechodu, který (mimo jiných funkcí v těle) pomáhá udržet vápník v kostech. Důležité je vědět, že nedostatek pohlavních hormonů také zvyšuje citlivost kosti vůči všem nepříznivým vlivům, které jsou uvedeny dále.

Nedostatečné zásobení těla vápníkem a vitaminem D

Při nedostatečném dodávání vápníku do těla jej začne organismus odčerpávat z kostí. Příčinou může být nejen nedostatek vápníku v potravě, ale i porucha jeho vstřebávání ve střevě (způsobená nedostatkem vitaminu D, střevním či jaterním onemocněním). Tyto vlivy se projevují zejména u starších lidí, kteří jedí málo mléčných výrobků a nevycházejí na slunce.

Nedostatek tělesného pohybu

Cvičení a pohyb kosti zpevňují a významně podporují novou tvorbu kostní hmoty. Pohyb by tedy měl být pevnou součástí léčby osteoporózy.

Kouření, káva a alkohol

Na zrychlení úbytku kostní hmoty má vliv především kouření, nadměrné pití černé kávy a alkoholu. Podobný vliv však má i řada toxických látek v životním prostředí (olovo a kadmium).

Nemoci

Úbytek kostní hmoty je zrychlený při onemocnění žláz s vnitřní sekrecí (štítné žlázy nebo příštítných tělísek), zažívacího ústrojí (stavy po operaci žaludku, chronická onemocnění jater a střev), u některých nemocí ledvin, pojiva i při chronických zánětlivých onemocněních.

Léky

Kostní hmotu oslabuje dlouhodobá léčba vysokými dávkami glukokortikoidů (léky na tlumení zánětlivých procesů v těle), antiepileptiky (léky na udržení epilepsie v klidové fázi) a také některými antacidy (užívají se k léčbě vředové choroby žaludku a dvanáctníku).

Komu hrozí osteoporóza?

Na vzniku a rozvoji osteoporózy se podílejí faktory, které ovlivnit nemůžeme. Stejně tak zde sehrávají svou roli i faktory, které ovlivnit lze. Skupina rizik není vzhledem k neustále probíhajícím výzkumům ještě uzavřena. Ale základní vlivy byly již uveřejněny Světovou zdravotnickou organizací.

Zvýšení riziko osteoporózy mají lidé, u nichž přichází v úvahu následující:

• zlomenina stehenní kosti v oblasti krčku u některého z rodičů;
• zlomenina kosti před 50. rokem života; tato zlomenina musí vzniknout na podkladě
• křehkosti kostí, tedy s minimální působící silou;
• ženské pohlaví, předčasná menopauza (tzv. přechod);
• poruchy menstruačního cyklu u žen;
• snížená hladina mužského pohlavního hormonu (testosteronu) u mužů;
• vyšší věk;
• BMI menší než dvacet (BMI = body mass index, tedy tělesná hmotnost dělená druhou mocninou výšky v metrech);
• kouření cigaret; nadměrné a časté pití alkoholu, to znamená více než 14 g ethanolu/den; takové množství představuje 2,5 l piva denně, 2 a více sklenek vína denně, více než jeden "malý panák" denně;
• užívání léků potlačujících záchvaty (antikonvulziva, antiepileptika);
• užívání kortikoidů (například prednison);
• revmatické poškození kloubů (revmatoidní artritida);
• cukrovka (diabetes mellitus);
• snížený přísun vitaminů C a K, nízká hladina vitaminu D;
• jiná závažná onemocnění (například střevní zánětlivá onemocnění – ulcerózní kolitis či Crohnova nemoc, dále onemocnění svalových skupin);
• některé studie uvádějí jako velmi zásadní rizikový faktor nedostatečnou pohybovou aktivitu.

Uvedené rizikové faktory se vzájemně kombinují a násobí, z tohoto důvodu nelze jednoznačně přesně stanovit, který z nich je stoprocentně nejhorší a který s sebou přináší nejmenší riziko.