Perinomenopauza aneb na co se připravit?

Přechodem si projdou všechny zdravé ženy*, tedy polovina populace, a odhaduje se, že v roce 2030 jich bude vstupovat do menopauzy zhruba miliarda. Typická žena stráví v období klimaktéria kolem 40 % svého života, proto je potřeba vědět, k jakým změnám dochází v ženském těle a čím se nenechat zaskočit.

Přečtěte si hlavní body článku:

• Přechod neboli klimakterium se skládá ze tří fází – období před poslední menstruací v životě, poslední menstruace a období poté.
• Čím později u ženy menopauza nastane, tím lépe pro její celkové zdraví.
• Mnoho nepříjemných projevů přechodu lze zmínit zdravým životním stylem.

Co je vlastně perimenopauza?

Perimenopauza je období průměrně 4 let před menopauzou. Průměrně přichází kolem 47. roku života, objevit se ale může podstatně dřív. Vyznačuje se klesající plodností, značnými výkyvy v produkci estrogenů a progesteronu, nekonzistentním menstruačním cyklem a přidruženými potížemi.

Menopauzou se označuje termín poslední menstruace v životě ženy. Stanovuje se zpětně poté, co během posledních 12 měsíců žena žádnou menstruaci neměla. Menopauzou končí reprodukční období ženy a přirozenou cestou už nemůže otěhotnět. Spontánně nastává průměrně v 51-52 letech (běžné je rozpětí 45-55 let, některé ženy s ní však projdou i mnohem dříve). Čím později u ženy menopauza nastane, tím lépe pro její celkové zdraví. Vlivem chybějící ochrany estrogenů totiž zrychluje buněčné stárnutí a zvyšuje se riziko mnoha zdravotních potíží.

Postmenopauza je celé zbývající období po poslední menstruaci do konce života. Může se během něj objevit nejvíc nepříjemných obtíží, které mohou přetrvávat prvních 5-10 let po menopauze. Po jejich odeznění žena často rozkvete a prožije tzv. druhé jaro.

Klimakterium neboli přechod zahrnuje všechny tři fáze – tedy perimenopauzu, menopauzu a postmenopauzu.

Co má vliv na věk příchodu klimaktéria?

• genetika – Přechod bude pravděpodobně v podobném věku jako ženy v rodové linii.
• nástup první menstruace – Čím dříve žena měla první měsíčky, tím dříve je pravděpodobná menopauza.
• délka cyklu – Kratší pravidelný cyklus má souvislost s dřívějším příchodem menopauzy.
• kouření,
• obezita
• některé lékařské zákroky např. odstranění vaječníků, chemoterapie…

Co se děje v ženském těle?

Stárnoucí vaječníky a vajíčka produkují méně hormonů a méně pružně reagují na požadavky z mozku. Pouto mezi mozkem a vaječníky, které dříve bylo tak pevné, se rozpadá. Mozku chybí estrogen a nutí unavené vaječníky k většímu snažení, ale ty jako by měly zacpané uši.

Hladina estrogenů a progesteronu kolísá a výkyvy způsobují ženám v perimenopauze nejeden diskomfort. Mohou zaznamenat potíže se spánkem, první návaly horka, srdeční palpitace.

Mozek strádá a vzniklý hormonální chaos špatně zvládá. Odrazí se to na ženině horším soustředění a pocitech mozkové mlhy i potížích s pamětí. Nemusíte se však hned bát, když máte problémy si pamatovat, kam jste dala klíče. Existuje jednoduchá pomůcka: dokud si jen nemůžete vzpomenout, kde jsou klíče, je to v pořádku. Pomoc vyhledejte v případě, že si nebudete moci vybavit, k čemu klíče slouží.

Pokles estrogenu se v činnosti mozku dále projeví dalšími příznaky:

• častější změny nálad,
• podrážděnost,
• depresivní či úzkostné stavy,
• pokles libida,
• subjektivní pokles prožívaného štěstí a spokojenosti.

V období klimaktéria se kromě výše zmíněných obtíží může u ženy projevit

• tinnitus,
• vaginální suchost či bolestivost při sexu,
• změny metabolismu spojené s tloustnutím v oblasti břicha a inzulínovou rezistencí,
• zvýšení hladiny cholesterolu a triglyceridů obecně,
• ztráta svalové hmoty,
• artritida,
• syndrom zmrzlého ramene,
• pálení v ústech nebo svědění uší,
• astma,
• řídnutí vlasů a lámavost nehtů či naopak nechtěné ochlupení,
• záněty močového měchýře, inkontinence,
• stěhující se bolesti kloubů a svalů po těle,
• vertigo,
• zvýšená tvorba vrásek aj.

Zvyšují se i vážnější zdravotní rizika, a to zejména v oblasti kardiovaskulárních onemocnění (infarkt), osteroporózy, autoimunitních onemocnění (např. lupus) a neurodegenerativních onemocnění (např. Alzheimer). Tyto změny mohou mít významný dopad na celkovou kvalitu života ženy.

Tip uLékaře.cz: Veďte si záznamy v deníku obtíží a pozorujte svou situaci, např. jak často se příznaky objevují, co je zhoršuje…. Budete mít před návštěvou praktického lékaře či gynekologa připravené souvislosti klíčové pro další postup.

Hormony ano, nebo ne?

Hormonální substituční léčba (HST) se v současnosti považuje za bezpečnou a přínosnou pro ženy pro ženy, které neprodělaly rakovinu prsu. Chrání ženy před důsledky prudkého poklesu estrogenů, čím jim prodlužuje jejich zdraví. Nabízí se mnoha formách (sprej, gel, vaginální kroužek, náplast, injekce či orálně v tabletách) a je na expertíze lékaře, aby podle subjektivních potíží zvolil správnou formu i složení hormonů.

Kdo nemůže nebo nechce využít hormony, může po konzultaci s gynekologem sáhnout po alternativních způsobech. Patří mezi ně nejrůznější bylinné suplementy, zvýšený příjem vitamínu D, hořčíku, vápníku, omega-3-mastných kyselin aj.

Tip uLékaře.cz: Zaměřte se na kvalitní, protizánětlivou stravu. Tělo potřebuje dostatek bílkovin (též rostlinné jako tofu, tempeh, edamame, fazole, cizrna…), dostatek vlákniny a tmavé listnaté zeleniny. Pomáhá také drcené lněné semínko. Také k lepšímu fyzickému i psychickému stavu přispívá posilování svalů přerušovaný půst, dostatečný spánek a omezení toxinů např. alkoholu, kouření, nevhodné kosmetiky…

Jak mluvit o perimenopauze?

Porozumí-li rodina a pracovní kolektiv, čím žena prochází, může jí poskytnout oporu a rovněž se méně stresovat případným ženiným chováním (typicky neadekvátní reakce na otázku, neustálé větrání, únava, nesoustředěnost apod.)

Z pozice zaměstnavatele ženám může ulevit například

• flexibilnější pracovní doba,
• individuální regulace teploty v kanceláři,
• možnost uložení náhradního oblečení ve skříni,
• zařazování kratších přestávek,
• kvalitní čerstvá strava ve firemní restauraci,
• příspěvek na vhodné suplementy,
• volba uklízecích prostředků v kanceláři bez chemie,
• nabídka filtrované vody bez plastů aj.

Závěrem

Konec reprodukční fáze života ženy je jen další normální, přirozenou vlnou, po níž přijde jiná. Zda přechod žena prožije spokojeně jako tzv. druhé jaro, záleží z velké části na ní samotné. Nebojme se porto z komunikace témata klimaktéria udělat normál.

*ženami jsou pro potřeby tohoto článku myšleny osoby, které se narodily s funkčními ženskými reprodukčními orgány