Podvěsek mozkový se dá „vytrénovat“
Růstový hormon ovlivňuje metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin. Má přímý vliv na růst svalové hmoty. V době, kdy člověk cvičí, se vyplavuje do krve více růstového hormonu.
Studie u fotbalistů
Avšak jestli je u sportovců větší produkce růstového hormonu i v době, kdy zrovna nesportují, v tom se vědci nemohou shodnout.
Mladí fotbalisté jednoho fotbalového klubu byli proto v nedávno provedené studii vyzváni, aby trénovali po dobu jedné sezony s o málo menší než maximální zátěží. Vzorky krve ke stanovení koncentrace růstového hormonu jim byly odebírány celkem třikrát. Poprvé před začátkem sezony (v říjnu), pak v polovině sezony (v lednu) a na jejím konci (v květnu).
Výsledky vědce překvapily: koncentrace růstového hormonu se při cvičení sice zvyšovaly, ale vždy měření od měření méně než dříve. Navíc koncentrace hormonů, které se v těle uvolňují v reakci na produkci růstového hormonu, se vůbec neměnily. Právě tyto hormony (například hormon IGF-I) ale teprve zprostředkovávají účinek růstového hormonu. Pokud se tedy nezvýší i koncentrace těchto hormonů, je účinek růstového hormonu malý.
A příčiny? Je možné, že výsledek souvisí s našimi tělesnými omezeními. Množství svalové hmoty jednoduše nejde zvětšovat donekonečna. Je také možné, že si tělo poradí se zvýšenými nároky jinak: začne uvolňovat více svého zásobního glykogenu a jiných látek, a tím docílí podobného účinku, jako kdyby vyplavovalo růstový hormon.
(hul)
Zdroj: Mejri S, et al. Effect of training on GH and IGF-1 responses to a submaximal exercise in football players. Springer Link 2005;Sep.