„To přece nebolí“. Jak se léčí bolest?

Stalo se vám někdy, že lékař nebo okolí nebralo vážně, že cítíte bolest? Nebo jste možná sami někoho nařkli, že bolest jen simuluje? Po přečtení tohoto článku už nebudete. Léčba bolesti je samostatný lékařský obor a pomáhá řadě lidem s odstraněním či zvládnutím chronické bolesti. Proč nebrat chronickou bolest jako součást života a obrátit se na specialisty?

Přečtěte si nejdůležitější body článku

• Řada léků proti bolesti je dostupná v lékárnách, měli bychom se poradit vždy s lékárníkem či lékařem, zda je konkrétní léčivo vhodné při naší diagnóze.
• Pokud člověka něco bolí, jde o jeho subjektivní a nezvratitelný pocit.
• Chronická bolest může přispět v rozvoji deprese a destrukci osobnosti, proto je potřeba ji opravdu řešit.
• Existují specializované ambulance, centra k léčbě bolesti, kde mohou pomoct.

Ibuprofen na vše?

Dříve nebylo běžné, že by si lidé léky ordinovali sami bez konzultace s lékařem. Když měli zdravotní problém, o způsobu jejich léčby rozhodoval rodinný léakř, posléze obvodní, nyní praktik. Doba se však mění. Zlepšuje se informovat a některé léky se uvolňují do volného prodeje včetně běžných analgetik (Paralen, Ibuprofen). Proto si dnes mohou lidé rozhodovat sami, zda konkrétní léky užití v začátcích svých zdravotních obtíží.

Jedna skupina lidí využívá tyto možnosti přiměřeně. Druhá se snaží léčbu chemickými preparáty oddalovat co nejdéle. A třetí skupina volí zvýšenou spotřebou analgetik – tím bohužel někdy ohrožuje sebe na zdraví nebo i na životě. Nežádoucí účinky i volně dostupných léků mohou být při nadměrné spotřebě nezanedbatelné, např. hrozí poškození jater.

Tip uLékaře.cz: Nejste si jistí, zda lék užít s vaší stávající medikací? Zeptejte se svého lékárníka, praktického lékaře a nebo rovnou online našich lékařů. Rádi vám poradíme.

Je to bolest, nebo není?

Člověk cítí bolest, když dojde k poranění nebo poškození tělesných tkání (klouby, kůže…) nebo když není poškození viditelné (přetížení, namožení…). Bolest je jako stopa k diagnóze případné nemoci a znepříjemňuje či dokonce znemožňuje běžné fungování. Někdy se však stane, že bolest pociťujeme bez objektivní příčiny – tedy jsme zdraví podle výsledků vyšetření lékařem, jenže nás sužuje bolest.

Světová zdravotnická organizace definuje bolest jako komplexní tělesnou, ale také emocionální zkušenost. Pro nás je důležité si uvědomit, že bolest působí na člověka jako stresor a že bolest je vždy subjektivní – tedy pociťuje ji každý, kdo říká, že ji pociťuje. K tomu bychom se měli postavit bez jakékoliv ironie nebo znevažování, kterému trpící může někdy čelit. Věta „Prosím tě, to přece nebolí.“ rozhodně není na místě ani u dětí, ani u dospělých.

Proč mě to pořád bolí?

Jako lékaři rozdělujeme bolesti několika způsoby, ale běžný člověk pozná základní rozdíl podle doby trvání – tedy zda jde o symptom, nebo syndrom. Symptom neboli akutní bolest označuje bolest jako příznak úrazu, operace apod. Trvat může až 6 měsíců a zpravidla odchází, když odstraníme příčinu. K léčbě se používají všechny typy analgetik.

Naproti tomu syndrom čili chronická bolest trvá déle než půl roku. Může vzniknout z původně akutní bolesti, pokud se neúspěšně nebo nedostatečně léčila. Také může přetrvávat, i když se příčina vyřešila. Nejčastěji doprovází onkologická onemocnění či poruchy pohybového aparátu, jakými jsou revmatologické choroby nebo poúrazové stavy.

Chronická bolest se negativně projevuje na tělesné, psychické i sociální úrovni. Může se ovlivnit naše vztahy, koníčky, pracovní výkon (a tím následně ekonomickou jistotu) nebo zajištění základních životních potřeb. Přispívá také k rozvoji deprese a destrukci osobnosti. Proto je nutné chronickou bolest opravdu řešit a nepřijímat ji jako součást života. Nebude možná stačit jen jeden lékař, k řešení chronické bolesti přistupují odborníci z více lékařských disciplín.

Jak se léčí bolest?

Léčba bolesti závisí na jejím typu a příčině. Akutní bolest se léčí hlavně odstraněním toho, co ji způsobuje (například při zánětech, kolikách, infarktu myokardu, popáleninách, pooperačních stavech nebo při porodu). K tomu se používají analgetika podle potřeby pacienta, psychologické zklidnění a metody bez užití léků (např. relaxace).

U chronické bolesti je zásadní důkladné vyšetření a komplexní přístup k léčbě. Především je důležité pacientovi jeho bolest věřit. Lékař se zaměřuje na podrobný popis obtíží, délku jejich trvání a dosavadní léčbu. Hodnotí se také intenzita bolesti, k čemuž slouží vizuální analogová škála nebo speciální dotazníky. Pacient si může vést deník, kam zaznamenává průběh bolesti během dne. Podle těchto informací se stanovuje léčebný plán, který mu pomůže zajistit klidný spánek a snížit/odstranit bolest v klidu i při pohybu.

Podpůrná terapie aneb co ještě pomůže?

Cílem léčby není vždy úplné odstranění bolesti, ale její zmírnění na přijatelnou úroveň. Léčený by měl vždy rozumět účelu léčby i možným nežádoucím účinkům léků. Lékaři sledují účinnost léčby a upravují dávkování podle potřeby. K léčbě se používá také adjuvantní neboli podpůrná terapie.

• Antidepresiva (například Amitriptylin nebo SSRI) pomáhají při psychických potížích, ale také tlumí bolest. Jsou užitečné hlavně při bolestech nervového původu, například při postižení nervů cukrovkou, pásovým oparem nebo chronických bolestech zad.
• Neuroleptika (jako Tisercin nebo Haloperidol) pomáhají při nevolnosti, strachu a úzkosti.
• Benzodiazepiny se podávají při nespavosti, svalovém napětí nebo křečích.
• Další podpůrné látky zahrnují alkohol, regulátory metabolismu vápníku a hormony (například kortikoidy, které se využívají u nádorových onemocnění mozku, jater nebo při kostních metastázách).
• Jiné alternativní metody mohou také pomoct (např. akupunktura, relaxace nebo odvádění pozornosti).

Kdy na specializované pracoviště?

Existuje řada center, které se věnují specificky léčbě bolesti. Praktický nebo jiný lékař tam mohou trpícího člověka odeslat s doporučením. Rozhoduje o tom

• chronický bolestivý stav (přetrvá měsíce),
• hrozba, že se ze symptomu stane syndrom (prevence přechodu do chronického stadia),
• antalgický zákrok (blokády nervů pletení, nervových ganglií),
• bolestivé chování pacienta (vedlejší projevy utrpení jako kulhání, grimasy, pláč, vztek)
• atypické bolestivé stavy (fantomové bolesti, thalamická bolest nereagující na analgetika),
• bolestivý stav má více příčin (je zde potřeba pozornost více specialistů),
• onkologické diagnózy (lidé procházející invazivní léčbou, nereagující na běžné léky proti bolesti).

Podle výsledků jsem zdravý/zdravá, co teď?

Zdraví neznamená jen to, že se nám vyhýbají obloukem nemoci nebo vady. Zdraví bereme jako stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody. Člověk tedy může trpět i bez zjevné diagnózy. Proto je důležité, aby lékař hodnotil váš zdravotní stav v širším kontextu. Jaké jsou vaše každodenní návyky? A váš celkový zdravotní stav?

Systém zdravotní péče má pomáhat řešit potíže systematicky a racionálně. Pokud tedy pociťujeme bolesti, začněme prohlídkou praktickým lékařem. Ten případně doporučí specializovaná pracoviště, kde se může bolesti přijít na kloub. Následovat může dál úleva v různých podobách. Pomoct může rehabilitační a lázeňská péče, podpora sociálního a důchodového systému (například v podobě invalidního důchodu). Bolest zkrátka není normální součástí života. Řešme ji s odborníky a nechme si pomoct, abychom mohli užívat kvalitního života.

Tip uLékaře.cz: Zeptejte se lékařů v poradně online na sebe nebo blízkého, kterého sužují bolesti. Naši odborníci vás případně nasměrují do ordinací, kde konečně pomůžou.