Vánoce jsou svátky klidu. Záchranka si ho ale příliš neužije

Navzdory tomu, že vánoční čas by měl evokovat zastavení se a oproštění od každodenních starostí za radostné atmosféry společného času s nejbližšími, nemají všichni štěstí, že jej mohou takto strávit. Členové Zdravotnické záchranné služby (ZZS) totiž slouží i na Vánoce. A právě tehdy mívají i poměrně rušno.

Vánoce chtějí lidé prožít v klidu, záchranku volají až po nich

Zavolání záchranné služby je sice řešením akutní zdravotní situace, záchranáři ale překvapivě často nevyjíždějí kvůli problémům vzniklým na svátky přímo během nich. „Ačkoliv se tedy nedá říci, že by Vánoce byly obdobím, kdy počet zásahů obecně dramaticky roste, je třeba zmínit, že prakticky každý rok se na několik dní nahromadí vyšší počet zásahů mezi Vánocemi a Novým rokem,“ uvádí Bc. Aleš Malý, tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje. Proč? „Lidé často nechávají řešení zdravotního stavu až po klidném prožití Vánoc,“ dodává.

Nejčastěji se jezdí k dušnosti, na Vánoce vedou žlučníkáři

Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje vyjíždí celoročně k celé řadě zásahů. „Téměř by se dalo říci, že co si dokážete představit, to je možné,“ směje se Malý. Obecně se nejčastěji jedná o zásahy u pacientů s dušností různého stupně, bolestí na hrudi, neurologickými obtížemi a potom samozřejmě kvůli dopravním nehodám, úrazům a akutním stavům u dětí. „Paleta zásahů je tak široká, že se nedá s určitostí říci, zda k některým z těchto zásahů vyrážíme během Vánoc častěji,“ vysvětluje a vzápětí upřesňuje: „Jeden stav bych však přeci jen zmínil, a to jsou případy žlučníkářů, kteří během vánočních svátků nevydrží a ze své diety sleví a nějakou tu dobrůtku si dají.“ Následky pak mohou být až tak závažné, že volají záchrannou službu.

O Vánocích přibývá psychických obtíží, lidé si více uvědomují svou životní situaci

Další oblastí obtíží, kvůli kterým záchranáři na Vánoce často vyjíždí, jsou psychické problémy, které končí nebo mohou končit sebevraždou. Prožívání Vánoc je těžké zejména pro ty, kteří jsou sami. Ale nejen pro ně. „Vánoce jsou typické shonem, který lidé každoročně nutí zrychlovat a nenechat si čas na své blízké či rodinné příslušníky,“ potvrzuje Malý. „Také je to období, kdy se více než jindy zrcadlí sociální a osobní život a lidé často bilancují, vznikají pak psychické problémy, ke kterým jsme často také voláni,“ vysvětluje.

Beznaděj a bolest je pro záchranáře bohužel na denním pořádku i o Vánocích

Posádky Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje mají v průměru 4–5 zásahů za 12 hodin. Se stavy beznaděje a bolesti jsou v kontaktu téměř každý zásah. „U některých zásahů jako bychom dokonce cítili přítomnost smrti, kterou si ostatní lidé ani neuvědomují,“ říká Malý. Sám pracuje u ZZS jedenáct let a do paměti se mu vryl jeden zásah, který se udál před několika lety přesně 24. prosince, kdy se člen rodiny vracel ke svým blízkým oslavit s nimi sváteční čas. „Protijedoucí vozidlo mu však nedalo přednost, a i když jsme se snažili ze všech sil, zachránit se nám ho nepodařilo,“ vzpomíná. „Z takových zásahů je vám pak hodně špatně, a to nejen na Vánoce,“ svěřuje se.

Ohleduplnost jako nejlepší dárek

Přání členů ZZS jsou tedy oproti ostatním poněkud skromná. S jejich obsahem souvisí i základní rada, která podle Aleše Malého může zabránit řadě nepříjemných zdravotních incidentů, které mohou v některých případech skončit velmi tragicky. „Nejvíce bychom si přáli, aby na sebe lidé byli ohleduplní, měli na sebe navzájem čas, povídali si, pomáhali si a nespěchali,“ říká a dodává: „Potom by se i nestávalo tolik nehod s fatálními konci.“

(kahá)

Zdroj: Rozhovor s Bc. Alešem Malým, tiskovým mluvčím Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje