Zachránit srdce jde i bez operace – koronární intervencí

Vizitka moderní medicíny – to je perkutánní koronární intervence. Tato metoda léčí ischemickou chorobu srdeční. Dokáže obnovit krevní průtok v tepnách zásobujících srdeční sval, a to bez chirurgického zákroku.

Perkutánní koronární intervence (PCI) vznikla proto, aby léčila ischemickou chorobu srdeční. Nemoc nastupuje tehdy, když se na podkladě aterosklerózy (kornatění tepen) sníží průtok ve věnčitých tepnách srdce natolik, že srdeční sval začne strádat. Může nastat infarkt myokardu, tj. odumření části srdečního svalu. To je obvykle provázeno velkou bolestí, poruchou funkce srdce či odchylkami srdečního rytmu. Možná je i řada dalších komplikací, nezřídka fatálních. Pokud nemocný přežije, vzniká na srdci vazivová jizva čili nefunkční okrsek.

Najít a rozšířit 

Cílem léčby je předcházet dalšímu poškození, ideálně obnovit průtok tepnami a snížit metabolické nároky srdečního svalu. Často je nutná i úprava srdečního rytmu (např. kardiostimulátorem) a jiné zásahy. Jednou z metod, jak obnovit krevní průtok, je právě perkutánní koronární intervence.

• PCI navazuje na provedení koronarografie, tedy zobrazení věnčitých tepen.
• Lékař připraví vstup do některé velké tepny (např. stehenní) a zavede do ní tenkou plastovou cévku, která projde až do tepen srdce.
• Sem vstřikuje kontrastní látku a pomocí speciálního rentgenového přístroje najde místo (případně místa) zúžení.
• Poté může stejnou cestou zavést balónkový katetr, roztáhnout zúženou tepnu a zavést stent (tunýlek, který rozšíření mechanicky drží).
• Výsledkem je průchodná tepna, díky které dostává srdeční sval dostatek kyslíku a živin pro další činnost.

Po provedení perkutánní koronární intervence je nutností protidestičková léčba (jde o krevní destičky). To proto, aby nedošlo ke srážení krve na stentu a opětovnému ucpání tepny. Pokud pacientův zdravotní stav aplikaci protidestičkové léčby vylučuje, PCI nemůže být provedena.

Kdo je vhodným kandidátem   

K léčbě perkutánní koronární intervencí se přistupuje u pacientů s proběhlým infarktem myokardu a s některými druhy anginy pectoris. Druhým možným řešením je pak kardiochirurgická operace. Při ní se otevře hrudní koš a průtok v srdečních tepnách se obnoví pomocí bypassu (přemostění) z tepenného štěpu. Volba mezi těmito výkony je velmi složitá a záleží na řadě kritérií. Konečné rozhodnutí vždy spadá do kompetence špičkových odborníků.

Nároky na pacienta

Perkutánní koronární intervence není nějakým dramatickým zážitkem. Bývá velmi dobře snášená. Celková anestezie není nutná, lokální znecitlivění místa vstupu do tepny je samozřejmostí. Pacient může dostat léky na zklidnění, aby se cítil lépe a nebál se. Jako každý výkon i tento může mít své akutní komplikace. Ovšem ty velmi těžké se počítají na jednotlivá procenta. Z dlouhodobého hlediska je problémem především obnovení zúžení (obvykle 3–6 měsíců po výkonu), které nastává u 4–20 % stentů.

(pez)

Zdroj:
https://patient.info