Zásady pro atopiky všech věkových skupin

Na atopii je třeba myslet ještě před narozením

Již v těhotenství může docházet k negativním vlivům, které zvyšují pravděpodobnost vzniku alergického onemocnění. Prokázaný je především škodlivý vliv tabákového kouře. Kouření těhotných žen způsobuje zhoršení dechových funkcí novorozenců a kojenců, u těchto dětí se také zvyšuje výskyt „sípavých“ zánětů průdušek. Nadbytečná vlhkost v domácnosti vede k množení roztočů a plísní, znečištění ovzduší přispívá u malých dětí ke snížení imunity a zvyšuje se také agresivita některých alergenů.

Všem maminkám je známo, že kojení je pro jejich miminko to nejlepší. Plné kojení je vhodné minimálně do 4. měsíce věku. Mezi 4. a 6. měsícem ovšem nastává tzv. imunologické okno; kdy je optimální a jedinečná doba pro setkání se s tzv. potravinovými antigeny. V tomto unikátním období se zvyšuje šance na přijetí cizorodé látky bez alergické reakce organismu. Je tedy vhodné již v dětském věku postupně do stravy zařadit malé množství nejčastějších alergenů, např. kravské mléko, vejce, ryby, ořechy, arašídy, sóju, pšenici a korýše. 

Ideální je také od malička podporovat u dětí zdravý životní styl – hlídat dostatek pohybu, předcházet u nich obezitě, zajistit jim pobyt v čistém, ale nikoliv dezinfikovaném prostředí atd.

Když už vznikne alergie…

Pokud se již alergické onemocnění vyvine, zásadou je co nejvíce se příčinnému alergenu vyhýbat. Snadněji to zvládneme v domácím prostředí, hůře venku. Mezi obecná pravidla „bezalergenového“ prostředí patří:

• pravidelně větrat, často vytírat podlahy a stírat povrchy vlhkým hadříkem,
• odstranit v maximální míře „lapače prachu“ – koberce, čalounění, závěsy a záclony, předložky atd.,
• pravidelně prát lůžkoviny na 60 stupňů Celsia,
• nechovat domácí zvířata,
• nekouřit,
• předcházet onemocněním dýchacích cest, které zhoršují projevy alergické rýmy a astmatu,
• léčit přidružené choroby, pokud jsou přítomny (např. žaludeční reflux u astmatu).

Tyto zásady platí obecně. Dalo by se tedy namítat, že pokud nejsem alergický např. na srst zvířat, ale na pyl, mohu s klidem chovat domácí zvířata. Je ovšem třeba si uvědomit, že alergie se rády „šíří“, pokud tedy mám dispozici ke vzniku alergických chorob, budu zprvu alergický na pyly, ale postupně při dlouhodobém styku s domácím zvířetem se velmi pravděpodobně vyvine i alergie na srst tohoto zvířete a na roztoče.

Důležité je také vhodné pracovní zařazení alergika – pylová alergička by neměla pracovat jako květinářka a podobně.

Atopický ekzém si zaslouží speciální péči

Specifickou kapitolou je péče o kůži ekzematika. Je nutné říct, že ekzém se málokdy dá zcela „vyléčit“, spíše se budou střídat období zlepšení a zhoršení stavu kůže. Obecně pomáhá:

• Vyhýbat se podnětům, které kůži dráždí – mýdlům, šamponům, pracím prostředkům, častému namáčení kůže, horké vodě, vlně a většímu zpocení.
• Hydratovat pokožku – koupel nebo lépe sprcha by měly trvat jen několik minut, poté je nutné kůži promazat. Pravidelné promazávání umožní ochranu vrchní vrstvy kůže a tím brání zhoršení ekzému.
• Je důležité, aby se ekzematik příliš neškrábal, neboť tím porušuje vrchní vrstvu pokožky, čímž situaci zhoršuje. Navíc při tom hrozí zavlečení infekce do ranek. Jako prevence škrábání slouží tzv. antihistaminikum, lék proti alergii, v tabletě nebo kapkách.

Mezi preventivní zásahy často patří i užívání některých léků, které brání zhoršování stavu a možnému postupu alergické choroby.

Vždy je nutné poslouchat pokyny lékaře alergologa, protože ten zná váš zdravotní stav v tomto ohledu nejlépe, a tak u vás může preventivní opatření nastavit individuálně.

(jane)

Zdroje:

Petrů V. Vývoj alergie v průběhu života, prognóza a prevence. In: Špičák V., Panzner P. Alergologie, Galén: Praha, 2004, 151–155.

https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2015/03/03.pdf