Ze života klíštěte
Klíště, které nás ohrožuje v českých lesích, se chová podobně jako lovec na číhané. Neběhá po okolí a nehledá aktivně svou oběť, nýbrž sedí na stéblu trávy nebo v podrostu a číhá na náhodného kolemjdoucího. „Na číhané“ sedí klíště téměř bez pohnutí s nataženýma předníma nohama, kterýma se dokáže bleskurychle přichytit na kůži neopatrného hostitele.
Klíště potřebuje hlavně vodu
Během doby, kdy klíště čeká na svou oběť, potřebuje především dostatečnou vzdušnou vlhkost. Proto se klíšťatům nedaří na příliš suchých a prosluněných stanovištích, ale mnohem častěji na nás číhají ve vysokém podrostu nebo vlhké trávě. Množství vody, které klíště spotřebuje, samozřejmě není velké. Kapka ranní rosy je pro něj dostatečným zdrojem vlhkosti tak dlouho, dokud se zcela neodpaří. Přestože klíště potřebuje k životu vodu, nevyhledává přímý kontakt s ní a nepije vodu tak, jak jsme zvyklí si představovat. Stačí mu dostatečná vzdušná vlhkost vzniklá odpařováním.
#IMG#Klíště nás pozná po čichu
Zařízení, které umožňuje klíštěti rozeznávat pachy, se nazývá Hallerův orgán. Díky němu může klíště rozeznat až 50 různých pachů. Hallerův orgán je uložen na předních nohách klíštěte a skládá se z několika různých receptorů. Klíště s ním dokáže spolehlivě rozeznat blížící se oběť, především podle zápachu kyseliny máselné a amoniaku v potu a podle zvýšeného obsahu oxidu uhličitého, který člověk nebo zvíře vydechuje. Klíště své blížící se hostitele rozeznává také podle vibrací, zvýšené teploty nebo stínu. Jakmile ve vzduchu ucítí známý pach, reaguje okamžitě. Přední pár nohou s háčky natáhne vpřed, připraveno pevně se přisát.
Pokud jednou klíště ucítí svou oběť, nemůže být vybíravé. Pokud nezareaguje dost rychle, hostitel přejde kolem a klíště je odsouzeno k hladovění. Aby klíšťata nevyhynula, produkují velké množství potomků, ze kterých jen zlomek přežívá a dále se množí.
Ochrání nás repelenty a dlouhé kalhoty
Z výše řečeného vyplývá, že číhajícím klíšťatům můžeme unikat v zásadě dvěma způsoby. Za prvé se můžeme pokusit překrýt svůj pach pachem repelentu, který klíště zaručeně odpudí. Druhou možností je vybavit se na pobyt v lese dlouhými nohavicemi a dlouhými rukávy, aby klíště na své cestě po povrchu nedokázalo nalézt chráněné a dobře prokrvené mítečko, kde by se mohlo přisát. Pokud včas takové místo nenajde, zahyne s největší pravděpodobností právě na nedostatek vzdušné vlhkosti.
(vek)
Zdroj:www.zecken.de
