Znáte spouštěče srdečního selhání? Nepatří mezi ně jen vysoký tlak

Příčiny srdečního selhání se v průběhu let mění

Ještě v druhé polovině 20. století bylo jedním z významných spouštěčů srdečního selhání poškození srdečních chlopní jako následek revmatické horečky. Ta vzniká v důsledku nedostatečně zaléčených streptokokových onemocnění, jako je na příklad angína. Díky antibiotické léčbě se dnes s komplikacemi revmatické horečky setkáváme méně často a s pokrokem kardiochirurgických zákroků je i léčba chlopenních vad na zcela jiné úrovni. I v současné době však revmatická horečka postihuje milióny lidí na celém světě. Základem její prevence je řádná léčba streptokokových infekcí antibiotiky. 

Vysoký krevní tlak – spouštěč srdečního selhání až ve čtvrtině případů

Vysoký krevní tlak patří mezi hlavní příčiny srdečního selhání po celá desetiletí. Pokud je totiž nedostatečně léčený, vede ke změnám tloušťky a struktury srdeční svaloviny, což je spojeno s nesprávnou funkcí srdce. Důsledkem tohoto stavu je jeho selhání. Přestože možnosti terapie vysokého krevního tlaku se v průběhu let značně rozšířily, nadále je vysoký krevní tlak považován za příčinu srdečního selhání až v jedné čtvrtině případů. V současné době sice máme k dispozici velkou škálu léků na vysoký krevní tlak, základem však zůstává jeho včasné zachycení a nasazení léčby. 

Infarkt mnohdy nezabíjí. Srdeční selhání v jeho důsledku ano

Zatímco dříve byl infarkt velkým strašákem, protože bezprostředně zabíjel, díky dnešním pokrokům v medicíně se ho daří mnoha pacientům úspěšně přežít, ale poté se můžou potkat se srdečním selháním. Riziko rozvoje srdečního selhání po prodělaném infarktu se zvyšuje s věkem. Jedná se přitom o častou komplikaci, která se může vyvinout v časném i pozdním stadiu po infarktu, stav může odeznít nebo se stát chronickým.

Jedna z větších studií provedených ve Velké Británii hodnotila vztah srdečního selhání a infarktu u téměř 900 lidí rozdělených do třech věkových kategorií (pod 65 let, 65–75 let a nad 75 let). Bylo zjištěno, že v případech přetrvávajícího srdečního selhání zemřelo do šesti let od infarktu v první věkové kategorii 41 % lidí, ve druhé 70 % a ve třetí 76 % lidí. U 25–50 % osob se přitom srdeční selhání vyvinulo až po propuštění z nemocnice po prodělaném infarktu. Celkově studie ukázala, že se selhání srdce rozvine před úmrtím minimálně u 70 % sledovaných lidí, a to různě dlouho po prodělaném infarktu.

Největší riziko vzniku selhání srdce a nejhorší prognóza jsou přitom jasně spojeny s vyššími věkovými kategoriemi. Kromě samotného stárnutí je příčinou i fakt, že vyšší věk je zpravidla spojen s větším množstvím nemocí jiných orgánových systémů, například ledvin či plic. V rámci prevence poškození srdce je proto třeba pečlivě léčit všechna přítomná onemocnění.  

V posledních letech přibyl nový spouštěč srdečního selhání: podle dostupných dat mají lidé po prodělání nákazy novým koronavirem až o 70 % vyšší riziko rozvoje srdečního selhání, a to i rok po infekci. Srdeční onemocnění jsou považována za možnou součást tzv. postcovidového syndromu neboli dlouhého covidu. 

Srdce je obrazem našeho životního stylu a přístupu ke zdravotní péči

Srdeční onemocnění jsou často důsledkem nemocí, které jsou spojeny s naším životním stylem. Mezi další rizikové faktory nemocí srdce patří obezita, cukrovka a vysoká hladina cholesterolu. Velmi významnou roli v rozvoji srdečního selhání hraje věk. Stárnutí s sebou přináší změny na srdci, které mají na jeho funkci nepříznivý vliv. Správným přístupem však můžeme tyto změny oddálit. 

Co je tedy základem prevence srdečního selhání?

Dodržujte zdravý životní styl

• Udržujte optimální tělesnou hmotnost,
• jezte vyváženou stravu, omezte příjem soli a tučných jídel,
• mějte dostatek pohybu, 
• vyhýbejte se kouření,
• omezte příjem alkoholu.

Lékaře vyhledejte včas

V případě jakéhokoliv podezření na srdeční selhání vyhledejte lékařské vyšetření včas. Prognóza tohoto onemocnění totiž závisí na době odhalení nemoci. Jaké příznaky by vás měly přivést k lékaři?

• Dušnost,
• otoky končetin
• nezvyklá únava, slabost,
• pocit nepravidelného tepu, bušení srdce.

Dodržujte léčbu akutních i chronických onemocnění

Důležitým faktorem prevence srdečních onemocnění je dostatečná léčba uvedených rizikových faktorů, zejména vysokého krevního tlaku, cholesterolu a cukrovky. Tyto nemoci totiž nebolí, a proto mnoho lidí pravidelné užívání doporučených léků podceňuje. V případě akutních virových či bakteriálních onemocnění je rovněž nutné dodržet lékařem doporučenou délku léčby a klidový režim, abyste předešli riziku přestupu infekce na srdce. 

Absolvujte každé dva roky preventivní prohlídku u svého praktického lékaře

Preventivní prohlídku bychom měli u svého praktického lékaře absolvovat každé dva roky. Její součástí je vždy i kontrola krevního tlaku a po dosažení 40. roku každé čtyři roky natočení EKG záznamu. Objednat se na prevenci přitom musíte sami, lékaři ani zdravotní pojišťovny žádná pozvání nerozesílají. 

(tich)

Použitá literatura:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3981977/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7586256/

https://www.uptodate.com/contents/heart-failure-beyond-the-basics

https://www.nzip.cz/clanek/961-srdecni-selhani-priciny-a-formy

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2001/02/02.pdf

https://www.prolekare.cz/casopisy/vnitrni-lekarstvi/2018-9/patofyziologie-priciny-a-epidemiologie-chronickeho-srdecniho-selhani-63999

https://www.vfn.cz/wp-content/uploads/2021/03/TZ_Temer_300_tisic_lidi_v_Cesku_trpi_srdecnim_selhanim.pdf

https://lekarske.slovniky.cz/pojem/revmaticka-horecka

https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/revmaticka-horecka-nemoc-na-ustupu-319056

https://www.florence.cz/zpravodajstvi/covid-19/kvuli-covidu-pribyva-nemoci-srdce/