Cévy

V lidském těle se nachází tři základní druhy cév. Tepny, žíly a mízní cévy. Všechny vypadají jako gumové potrubí s mnoha větvemi a různým průsvitem. Tepny jsou na pohled růžové a na omak pružně gumové, žíly jsou namodralé a měkčí než tepny. Mízní cévy jsou nažloutlé.

Lidské cévy připomínají velmi rozvětvené, různě průsvitné potrubí.

Říká se...

„Obživlé potrubí.“

V minulosti

Starověcí anatomové spojovali tepny a žíly s různými orgány. Například játra s žilou, do srdce naopak přitékala krev tepnou. Ve středověku chápali vědci systém tepen a žil jako dva samostatné krevní oběhy. Tuto teorii vyvrátil na konci 15. století italský lékař Jacopo Berengario da Carpi. Všiml si, že s každou tepnou souvisí žíla. V 16. století se snažili anatomové zodpovědět otázku, jak se krev dostane ze žil do tepen. To objasnil ve druhé polovině 17. století William Harvey, objevitel krevního oběhu.

#IMG#

Jak to viděl Jessenius

V lidském těle se nachází tři základní druhy cév. Tepny, žíly a mízní cévy. Všechny vypadají jako gumové potrubí s mnoha větvemi a různým průsvitem. Tepny jsou na pohled růžové a na omak pružně gumové, žíly jsou namodralé a měkčí než tepny. Mízní cévy jsou nažloutlé. Tepny se větví v tenčí tepénky a nakonec ve vlásečnice.

Pod lupou

Cévní stěna se skládá ze tří vrstev. Vnitřek cévy tvoří výstelka z plochých nesmáčivých buněk (tzv. endotel, celá vnitřní vrstva má ještě další části a nazývá se intima). Střední vrstva (medie) je tvořená buňkami hladké svaloviny orientovanými kruhovitě a do spirály. Vnější vrstvou cévy je vazivo tvořící pružný obal (adventicie). Ve vazivu adventicie probíhají cévy a nervy určené pro výživu a ovládání hladké svaloviny cév. Tepny mají silnější vrstvu svaloviny než žíly. Stěna vlásečnic je tvořená jen jednou vrstvou buněk, endotelem. V žilách tvoří endotel na určitých místech malé kapsičky, chlopně, které brání zpětnému toku krve. Mízní cévy mají podobnou stavbu jako žíly.

Srovnávací anatomie

Člověk má uzavřený krevní oběh. Např. měkkýši (škeble, hlemýžď), členovci (hmyz) a pláštěnci (medúzy), ale mají otevřený krevní oběh. Jejich „krev“ neboli hemolymfa se z cév, pokud je vůbec mají, vylévá přímo mezi tělní orgány. U hmyzu nejsou cévy vyvinuty, má jen jednoduché trubicovité srdce.

Anatomie

Cévy jsou od srdce rozvedeny ke všem orgánům a buňkám. Srdečnice (aorta), vychází z levé srdeční komory, sestupuje hrudníkem do břicha a v pánvi se větví na dvě tepny, které vedou krev do dolních končetin. Od aorty průběžně odstupují další tepny, které vedou krev do hlavy, horních končetin, všech vnitřních orgánů a kůže. Tepny se větví na menší tepénky a nakonec ve vlásečnice. Tepenné vlásečnice přecházejí v žilní vlásečnice, které se dále sbíhají v žilky, žíly a nakonec v dolní a horní dutou žílu. Horní dutá žíla vede krev k srdci z dolních končetin, břicha a trupu a horní dutou žílu, která vede krev z hlavy a horních končetin. Mízní cévy vznikají slepě mezi buňkami, stékají se do silnějších kmenů a ústí do žil.

Funkce

Krevní cévy slouží k transportu krve v těle. Člověk má tzv. uzavřený krevní oběh. To znamená, že krev proudí pouze v cévách a nevylévá se náhodně do těla. Tepny vedou krev od srdce. Většina takové krve je okysličená, kromě krve, která je vedená plicní tepnou z pravé komory do plic. Žíly vedou krev k srdci. Až na krev v plicních žilách, která je okysličená a teče do levé srdeční síně, proudí v žilách krev odkysličená.

V těle rozlišujeme dva krevní oběhy, propojené srdcem. „Malý“ oběh, neboli plicní, kdy je odkysličená krev vedená plicní tepnou z pravé komory srdeční do plic, tam se okysličí a plicními žilami se vrací do levé srdeční síně. A „velký“ oběh, kde okysličená krev z levé síně putuje do levé komory srdeční a odtud srdečnicí do dalších tepen a k orgánům. Tam se krev odkysličí a putuje žilami zpět k srdci. Žíly se stékají do horní a dolní duté žíly, jež ústí do pravé srdeční síně. Mízní cévy sbírají mízu v mezibuněčných prostorách a odvádějí ji do žil.

Když nefunguje

Poruší-li se hladký povrch endotelu, krevní destičky a vlákénka fibrinu se ho snaží zacelit. Může tak vzniknout nerovnost v cévní stěně, která přitahuje bílé krvinky a tukové částice. Ty se v ní usazují, čímž se zužuje průsvit cévy a může dojít až k jejímu ucpání nebo naopak utržení vzniklé sraženiny. Poškození vaziva a svaloviny v cévní stěně vede ke vzniku různých výdutí. Cévy mohou být postiženy také zánětem, který poškozuje všechny vrstvy jejich stěny. Trhliny v cévní stěně mohou postihnout jak všechny vrstvy napříč (říznutí nožem), tak jen endotel. V takovém případě krev proniká ke svalovině a může dojít k podélnému oddělení vnitřní a svalové vrstvy. Při přerušení mízních cév je poškozen odtok mízy z postiženého úseku.

Jak to poznám?

Usazeniny ve stěnách cév mají na svědomí kornatění tepen. Projeví se to buď uzávěrem cévy s následnou poruchou prokrvení (srdce - infarkt) nebo se může usazenina utrhnout a ucpat jinou cévu (mrtvice, plicní embólie). Výdutě na velkých tepnách hrozí prasknutím a silným krvácením, na žilách je známe jako žilní městky (varixy). Narušení celé cévní stěny např. pořezáním stěny vede ke krvácení. Zánět cévní stěny, vaskulitida, se projeví poruchou prokrvení na postižených místech a často také krvácením do podkoží a tvorbou vředů. Poškození mízních cév se projeví otoky v postižené oblasti.