Díky biologické léčbě se tělo může lépe bránit
Biologická terapie používá v boji proti rakovině nebo autoimunitním zánětům imunitní systém pacienta a cílí přímo na jednotlivé „škodlivé“ buňky.
Účinky biologické terapie jsou velmi rozsáhlé:
- Posílení „zabijáckých buněk“ imunitního systému.
- Změna způsobu růstu nádorových nebo poškozených buněk.
- Zvýšení reparační schopnosti těla opravit nebo nahradit normální buňky poškozené nebo zničené při konvenční léčbě.
- Snížení schopnosti nádorových buněk migrovat z oblasti primárního nádoru.
- Do léčby se tak zapojuje celý imunitní systém, kde každý typ bílých krvinek má svou vlastní specifickou úlohu:
- B-buňky produkují protilátky, které napadají další buňky,
- T-buňky útočí na změněné buňky přímo a zároveň vysílají signál k aktivaci ostatních složek imunitního systému,
- NK-buňky produkují chemické látky, které se váží na patogeny a pomáhají je zabít,
- monocyty jsou bílé krvinky, které spolknou a stráví cizí částice.
Tyto buňky vylučují dva typy látek, protilátky přímo napadající cizí buňky a cytokiny, které fungují jako poslíčci mezi jednotlivými částmi imunitního systému.
Nejčastěji se požívají následující druhy biologické léčby:
- Interferony (IFN) jsou přirozeným typem modifikátoru biologické odpovědi, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Interferony zpomalují růst poškozených buněk a kromě toho stimulují i imunitní systém.
- Interleukiny (IL) stimulují aktivitu a růst buněk imunitního systému.
- Kolonie stimulující faktory (CSF) jsou proteiny podávané pacientům na podporu kmenových buněk v kostní dřeni, které tak produkují více krevních buněk.
- Monoklonální protilátky jsou prostředky, které se vážou k rakovinným buňkám a pomáhají je zničit. Zdravým buňkám však neškodí.
- Cytokinová terapie využívá proteiny (cytokiny) k rozpoznání a označkování škodlivých buněk pro ostatní složky imunitního systému.
O tom, která z typů biologické léčby je pro pacienta vhodná, rozhodne ošetřující lékař na základě povahy nemoci a také zdravotního stavu pacienta.
(kam)
