Jak předejít hluboké žilní trombóze?

Když v žilách tuhne krev

Hluboká žilní trombóza je stav, který vzniká, když se z nějaké příčiny vytvoří uvnitř žíly krevní sraženina, která žilní řečiště úplně či částečně ucpe. Následkem žilního uzávěru nemůže krev proudit postiženým úsekem a hromadí se před překážkou, což se většinou (ale ne vždy!) projevuje otokem, bolestivostí a zarudnutím či zfialověním postiženého místa. Trombóza vzniká nejčastěji v oblasti hlubokých žil dolních končetin, ale může postihnout i žíly na paži nebo velké žíly v hrudní a břišní dutině.

Mezi rizikové faktory pro vznik onemocnění patří dědičný sklon ke vzniku sraženin, vyšší věk, úraz, operace, užívání hormonální antikoncepce, těhotenství, kouření, obezita, nedostatek pohybu, nádorové onemocnění, sepse nebo srdeční selhání. Na vzniku tohoto onemocnění se většinou podílí hned několik faktorů najednou, přičemž některé z nich lze ovlivnit a jiné nikoliv.

Prevencí lze riziko snížit

Některé faktory zvyšující riziko hluboké žilní trombózy nelze ovlivnit; jedná se například o vyšší věk nebo dědičné sklony ke vzniku sraženin, mezi něž patří tzv. leidenská mutace. Další rizika související se životním stylem ale již ovlivnit lze. Mezi preventivní opatření snižující riziko vzniku krevní sraženiny patří:

1. Pohyb. Riziko hluboké žilní trombózy vzniká při delším sezení nebo pobytu na lůžku. Pokud například sedíte více než 2 hodiny, měli byste každou hodinu na chvíli vstát a protáhnout se. Máte-li vysoké riziko vzniku trombózy, cvičení by mělo trvat 5 až 10 minut.
2. Pitný režim. Dostatečný příjem tekutin zlepšuje průtok krve žilním systémem a brání vzniku krevních sraženin. Ideálním nápojem je neperlivá, nízce mineralizovaná voda.
3. Přiměřená hmotnost. Nadváha a obezita zvyšují riziko trombózy nejenom kvůli zhoršenému odtoku krve z končetin, ale také zvýšenou srážlivostí krve. Udržování přiměřené hmotnosti pravidelným pohybem a zdravým jídelníčkem je tak významnou součástí prevence hluboké žilní trombózy.
4. Zanechání kouření. Kuřácký zlozvyk také zvyšuje srážlivost krve a způsobuje tzv. aterosklerózu a oboje významně přispívá ke vzniku hluboké žilní trombózy.
5. Preventivní vyšetření. Pravidelné prohlídky u vašeho lékaře pomohou odhalit stavy spojené se zvýšenou srážlivostí krve včas. Může se jednat například o dědičný sklon ke vzniku sraženin, nádorové onemocnění nebo choroby srdce a cév. Lékař může pravidelně sledovat váš stav, případně nasadit léčbu. U žen s vrozeným sklonem ke vzniku sraženiny krve také není vhodné užívání některých typů hormonální antikoncepce. O této skutečnosti je třeba informovat ošetřujícího gynekologa a poradit se s ním o vhodnosti vybrané antikoncepce.

Nebezpečné komplikace

Hluboká žilní trombóza má v zásadě dvě nejčastější zdravotní komplikace. První a závažnější je plicní embolie. Krevní sraženina se v tomto případě uvolní a žilním řečištěm doputuje do plic, přičemž zhoršený průtok krve plicemi může přetížit srdce, což může vést až k srdečnímu selhání. V některých případech může dojít i k takzvané paradoxní embolii. Jedná se o stav, kdy se krevní sraženina dostane neuzavřeným otvorem mezi srdečními síněmi z pravé srdeční síně do levé a následně do mozku, vnitřních orgánů nebo končetin, kde ucpe přítok krve a způsobí problémy spojené s nedostatečným přívodem krve. Tímto způsobem může vzniknout například cévní mozková příhoda.

O něco méně závažná, ale velmi nepříjemná komplikace je tzv. posttrombotický syndrom. V případě nedostatečné léčby může neodstraněná krevní sraženina ztěžovat odtok krve směrem k srdci a přispět k rozvoji žilní nedostatečnosti a vzniku křečových žil.

(holi)

Zdroje:

https://emedicine.medscape.com/article/1267714-overview

https://www.thrombosisadviser.com/venous-thrombosis/prevention/