O čem svědčí zvýšené jaterní testy a která další témata spojená se ztukovatěním jater vás zajímají

Zvýšené jaterní testy nemusí značit jen problém s játry

Aby si naši čtenáři dokázali zkontrolovat, že jim lékař nechal vyšetřit vše, co patří do základního souboru jaterních testů, ptali se na jeho přesné složení. Měl by obsahovat vyšetření:

• ALT (alaninaminotransferázy),
• AST (aspartátaminotransferázy),
• ALP (alkalické fosfatázy),
• GMT (gamaglutamyltransferázy)
• bilirubinu.

V závislosti na tom naše čtenáře zajímalo, jaké jsou normální hodnoty výsledků těchto jaterních testů, a v jakých případech jsou tedy považovány za zvýšené, resp. se kterými onemocněními je jejich zvýšení spojeno. 

ALT

• Normální hodnoty ALT v dospělé populaci se pohybují v rozmezí 0,05–0,85 ukat/l (dle věku).
• Mezi možné příčiny zvýšení ALT patří zánětlivá onemocnění jater (hepatitidy různého původu, infekční mononukleóza), zánět žlučových cest, celkové zánětlivé onemocnění organismu, šokové stavy, nádorová onemocnění jater, dekompenzace jaterní cirhózy nebo srdeční selhání. 
• Zvýšení ALT se liší dle diagnózy: u karcinomu jater bývá 5–10× vyšší, u akutní virové hepatitidy (žloutenky) 2–100× vyšší, u infekční mononukleózy max. 20× vyšší, při dekompenzaci jaterní cirhózy 4–5× vyšší, při ztukovatění (steatóze) jater je zvýšení jen nepatrné, v případě srdečního selhání jsou hodnoty 10–50× vyšší. 

AST

• Normální hodnoty AST v dospělé populaci se pohybují v rozmezí 0,05–0,98 ukat/l (dle věku).
• Mezi možné příčiny zvýšení AST patří zánětlivá onemocnění jater (hepatitidy různého původu, infekční mononukleóza), zánět žlučových cest, celkové zánětlivé onemocnění organismu, šokové stavy, nádorová onemocnění jater, dekompenzace jaterní cirhózy, srdeční selhání, akutní srdeční infarkt, stavy po operaci srdce, onemocnění kosterních svalů (dlouhotrvající fyzická námaha, zhmoždění svalů, svalové dystrofie), onemocnění štítné žlázy, polékové změny. 
• Zvýšení AST se liší dle diagnózy: u karcinomu jater bývá 5–10× vyšší, u akutní virové žloutenky 10–100× vyšší, při dekompenzaci jaterní cirhózy 4–5× vyšší, při ztukovatění jater je pozorovatelné jen nepatrné zvýšení, v případě srdečního selhání jsou hodnoty AST 10–40× vyšší a při městnání žluči 2–4× vyšší. 

GMT

• Normální hodnoty GMT v dospělé populaci se pohybují v rozmezí 0,05–1,77 ukat/l (dle věku).
• Mezi možné příčiny zvýšení GMT patří přítomnost kamene žlučníku či žlučových cest, požití alkoholu, ztukovatění jater, nádor jater či slinivky, onemocnění štítné žlázy.
• Zvýšení GMT se liší dle diagnózy: při neprůchodnosti žlučových cest bývá v průměru 10× vyšší, při chronické alkoholové hepatitidě asi 10× vyšší, při ztukovatění jater 2× a vícekrát vyšší, u infekční mononukleózy asi 2× vyšší. 

ALP

• Normální hodnoty ALP v dospělé populaci se pohybují v rozmezí 0,58–6,51 ukat/l (dle věku).
• Mezi možné příčiny zvýšení ALP patří onemocnění jater a žlučových cest, požití alkoholu, nemoci kostí, nádory kostí, plic aj. 
• Zvýšení ALP se liší dle diagnózy: u alkoholové hepatitidy bývá 3–5× vyšší, při městnání žluči až 5× vyšší.

Bilirubin 

• Normální hodnoty bilirubinu (žlučového barviva) v dospělé populaci se pohybují do 17 umol/l.
• Mezi možné příčiny zvýšení hladiny bilirubinu patří nemoci jater, žlučových cest a žlučníku, slinivky břišní, nemoci červených krvinek aj.
• Zvýšení hladiny bilirubinu se obvykle liší dle diagnózy a záleží na rozsahu postižení, hodnoty nad 43 umol/l bývají provázeny žlutým zbarvením sliznic, kůže a bělma.

Zvýšení hodnot jaterních testů se v některých případech nemusíte obávat

Naši čtenáři se ptali, v jakých případech mohou být hodnoty jaterních testů zvýšené jen přechodně. Může to nastat po prodělaném infekčním onemocnění, např. po běžné viróze nebo nachlazení, ale může to být i následkem užívání některých léků.

Několik dotazů v poradně se týkalo fenoménu dlouhodobě zvýšené hladiny bilirubinu v podobě tzv. Gilbertova syndromu. Touto vrozenou poruchou trpí 2–10 % západní populace. Dochází při ní ke zvýšení hladiny bilirubinu, zatímco jaterní testy jsou celkově v normě. Tento stav není spojen s žádnými potížemi, v některých případech se může objevit mírné zežloutnutí očního bělma. Fáze mírného zežloutnutí očí se obvykle shodují s fázemi zvýšeného stresu a sníženého příjmu potravy. Jsou-li jaterní testy v normě a pacient se cítí dobře, není obvykle třeba dalšího vyšetřování k hledání jiné diagnózy ani není doporučena žádná léčba. Není známo, že by tento stav vedl ke zkrácení délky života. 

Nemoci jater se mohou skrývat za příznaky, které byste si s nimi nespojili

Naši čtenáři hledali informace také o atypických projevech jaterních chorob, např. průjmech či zvýšené plynatosti.

U jaterních onemocnění se sice mohou rozvinout změny ve vyprazdňování (změny barvy či konzistence stolice), obvykle však nebývají dominujícím příznakem nemocí jater.

Častý dotaz zahrnoval souvislost mezi pobolíváním v pravém podžebří a jaterními nemocemi – bolest v pravém podžebří však častěji svědčí pro žlučníkové obtíže, případně se jedná o přenesené bolesti z pohybového aparátu.

Dotazy dále směřovaly na příznak hořkosti v ústech a poruchu polykání. Tyto obtíže mohou souviset s játry či spíše produkcí žluči, avšak příčinou může být i návrat žaludečních šťáv (někdy s příměsí žluči) do jícnu, resp. ústní dutiny (reflux). Též nazelenalý povlak jazyka může mít původ v nemoci žlučníku či žlučových cest, může se však jednat i o zánět hltanu. 

Platí, že nemoci jater se zpravidla neprojevují bolestí, prosté ztukovatění jater se v drtivé většině případů nijak neprojevuje. Z tohoto důvodu jsou velmi důležité pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, jejichž součástí bývá i laboratorní vyšetření.

Pokud u vás byly zvýšené hodnoty jaterních testů zaznamenány, nemusíte sedět se založenýma rukama. Způsobů, jak je pozitivně ovlivnit, existuje hned několik: 

• dietními opatřeními zejména s omezením tučných jídel,
• redukcí váhy u osob s nadváhou či obezitou,
• pravidelnou fyzickou aktivitou
• léčbou vysoké hladiny cholesterolu,
• užíváním léků na podporu regenerace jater.

Zdroje:

https://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/biochem/text5.htm

https://www.nempt.cz/files/lab_prirucka/HVEZDAAAGP.htm

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2018/04/06.pdf