První skupina žen nevolnosti ve svém těhotenství nikdy nezažila, ale vyjádřila alespoň empatii vůči těm méně šťastným. Jedna maminka napsala: „Vždy jsem litovala těhulky, které zvracejí a nehnou se od záchodu.“ Jiná se přiznala: „Když slýchám příběhy o ženách, které se tři měsíce nemohly zvednout z postele, vůbec si to neumím představit a je mi to líto, měla jsem krásné těhotenství.“ Druhá skupina sice těhotenské nevolnosti zažila, ale ty odezněly tak rychle, že nebylo třeba proti nim nic podnikat.
Některé ženy si vystačily s obecnými i vlastními doporučeními
Třetí okruh zkušených maminek si vystačil s obvykle doporučovanými režimovými opatřeními. Nabádaly ostatní jíst malé porce, zato častěji, a ve stravování udržovat pravidelnost. Jedna žena to shrnula ve stručnou poučku: „Nikdy nemít hlad.“ Některé ženy uvedly, že jim pomohlo jíst hned po probuzení, případně se vyhýbat dráždivým jídlům. Část dotazovaných se svěřila i s vlastními recepty na těhotenskou nevolnost.
Bylo to těžké období, pomohlo až porodit
Mezi odpověďmi byla řada žen, které nevolnosti donutily přehodnotit jejich dosavadní životní rytmus a zanechaly na jejich zdraví známky. Jedna z žen napsala: „Během této fáze jsem zhubla 4 kila, nemohla jsem ani vstát z postele, nefungovaly mi nohy.“ Další dodala obdobnou zkušenost: „V prvním trimestru jsem ztratila 10 kilo, zvracela jsem, ze všeho mi bylo zle, nemohla jsem do kuchyně ani strčit nos.“ Jiná maminka do diskuse přispěla takto: „No to byla jízda, neudržela jsem v sobě ani kapku vody. Dělalo se mi zle úplně ze všeho, přežila jsem jen na suchém pečivu, piškotech a sušenkách.“
Řada žen se shodla, že jim proti těhotenským nevolnostem nepomohlo nic a musely vše přečkat až do porodu. Je s podivem, že navzdory takto závažným omezením některé ženy vydržely bez jakéholiv zásahu až do konce těhotenství. Jedna maminka například přiznala: „Při druhém těhotenství (holka) to byl skoro horor, bylo mi příšerně zle, od začátku až do porodu…“ Jako úlevu popisuje mnoho dotázaných až porod, objevilo se např. tvrzení: „Porod byl osvobozující, rázem mi bylo dobře.“ Škoda, že se v těchto případech nesvěřily svému gynekologovi, mohly prožít své těhotenství mnohem příjemněji.
Radu lékaře vyhledal jen zlomek žen s omezujícími nevolnostmi
Ženy většinou popisovaly, že na své těhotenské nevolnosti zkusily ledacos, ale pomohlo jim až doporučení od lékaře. Často vnímají výrazný kontrast mezi stavem před poradou s lékařem a po přijetí jeho řešení. Jedna napsala: „Jo, měla jsem ji fakt špatnou, neudržela jsem nic v sobě, byla jsem nepoužitelná. […], pak jsem byla schopná víceméně normálně fungovat.“ Jiná žena stav stav před terapií a po její akceptaci přiblížila následovně: „Jinak jsem zvracela po každém jídle, někdy i jen tak uprostřed noci, zhubla jsem 6 kg za týden. Bylo to dost nepříjemné. […] Pak jsem mohla střídmě jíst normálně, i když porce byly tak jako ,poloviční dětská porce‘, ale mohla jsem i výživné věci, což pomohlo můj stav zlepšit.“
Mezi maminkami se vyskytly ty, kterým doporučení od lékaře ulevilo téměř okamžitě. Jedna uvedla: „Asi od 5. týdne mě ve 2. těhotenství provázely celodenní nevolnosti ,na zvracení bez zvracení‘ […] znemožňovalo mi to starat se o dvouletou dceru, kamkoliv jezdit – nebyla jsem schopná zvládat každodenní věci. Běžné/babské rady nefungovaly.“ Když popisovala důsledek doporučení, dodala: „Druhý den mi nic nebylo.“
Z odpovědí maminek v aplikaci Mamio jasně vyplynulo, že těhotenské nevolnosti se týkají většiny žen, kromě obecných opatření na ně ženy zkoušejí i vlastní praxí osvědčené recepty. Často však neúspěšně nebo jen s krátkodobou úspěšností. Velká část z těch, které omezují nevolnosti dlouho a intenzivně, zbytečně volí strategii jejich přežití, namísto aby se svěřily svému lékaři a spolu s ním vybraly jejich vhodné řešení. Není třeba čekat tak dlouho, až žena začne hubnout, má potíže běžně fungovat, nebo dokonce její stav vyžaduje hospitalizaci. Trápit se nevolnostmi už není v těhotenství nutné. Lékaři znají účinnou a bezpečnou cestu, jak vám od nevolností ulevit, nemusíte se obávat, že budou vaše problémy bagatelizovat. Existují i jiné způsoby, jak nevolnosti utlumit, než skončit vyčerpaná v nemocnici na infuzích. Nebojte se včas požádat o pomoc svého lékaře. Jen tak lze spolehlivě zmírnit vaše obtíže a předejít tomu, aby se rozvinuly do závažnější formy.
(pok)
