Infarkt jako varování, že se o své srdce musíme začít lépe starat

Že za nevolností stál infarkt, by nikdo nečekal

Kristina (69 let) je matka dvou dětí, která má za sebou úspěšnou kariéru baletky v Národním divadle. Dodnes si živě vybavuje únorové ráno před třemi lety, kdy se jí z ničeho nic udělalo nevolno a současně cítila nezvyklou bolest zad. Obtíže neustupovaly ani po krátkém odpočinku, a tak se jí manžel rozhodl přivolat sanitku. Záchranáři Kristinu vyšetřili a převezli ji do nemocnice, kde byla následně hospitalizována na pozorování.

V nemocnici nastala nenadálá ztráta vědomí

Na nemocničním pokoji se však situace závažně zkomplikovala. Paní Kristině se zamotala hlava a následně ztratila vědomí. „Odjela jsem do jiného světa,“ komentuje další vývoj událostí, který zná však už pouze z vyprávění. Bylo velké štěstí, že se tato příhoda stala v nemocnici. Sloužící lékařka paní Kristinu dvacet minut resuscitovala a nakonec se jí podařilo ji oživit. S diagnózou srdečního infarktu byla Kristina převezena na kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce. 

Infarkt nemusí vůbec bolet a může se projevovat různě

Než budeme v příběhu pokračovat, pojďme si připomenout, jak se může (a nemusí) srdeční infarkt projevit:

• jako klidová dlouhotrvající bolest na přední straně hrudi, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin. Může být v zádech nebo oblasti břicha, 
• nevolnost, případně až zvracení, 
• malátnost, slabost, úzkost,
• bledost, opocení,
• dušnost,
• ztráta vědomí.

S infarktem přišlo i akutní srdeční selhání

Vývoj spojený s infarktem byl opravdu dramatický, jak dále popisuje prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce: „Už nešlo zachránit infarktem kriticky postiženou svalovinu srdce, pacientka se dostala do kardiálního (pozn.: srdečního) šoku, kdy srdce akutně selhává, nepřečerpává potřebné množství krve a musí se podpořit léky.“ Ke zlepšení stavu paní Kristiny přispěly nejenom správně zvolené léky, prakticky záhy zavedený implantabilní defibrilátor, ale zvláště neodkladná kardiorehabilitace (o ní bude řeč dále). Echokardiografické vyšetření, které lékaři provedli časně po prodělaném infarktu, prokázalo snížení ejekční frakce levé komory (pozn.: toto číslo hodnotí schopnost srdce správně přečerpávat krev) na 30 %, přičemž norma se pohybuje v rozmezí 50–70 %.

Kardiorehabilitace znamenala nový začátek

Když se Kristina vrátila po třítýdenní hospitalizaci domů, stále ji trápilo zadýchávání se při sebemenší námaze a celková slabost. „Příbuzní mě do domu skoro vynesli. Ten další půlrok byl opravdu hrozný, byla jsem otřesená, vyklepaná. Měla jsem ale nasazené léky, které mi úžasně pomohly. Bez nich bych to nezvládla,“ svěřila se. 

Pacientka dále docházela na pravidelné kontroly k profesoru Neužilovi, který jí doporučil začít ihned s kardiorehabilitací – speciálním cvičením se systémem stupňované zátěže za přítomnosti fyzioterapeutek. Kristina zařadila do svého každodenního režimu pravidelný pohyb, v rámci kardiorehabilitace jezdila na kole, a dokonce zvládala i cvičení na veslařském trenažéru. Také po 50 letech přestala kouřit. 

„I přesto, že se u paní Kristiny rozvinulo chronické srdeční selhání, což je u pacientů po infarktu časté, v kombinaci s léčbou jí nakonec pravidelné cvičení pomohlo dostat se na 35–37 % ejekční frakce, což výrazně zlepšilo její výkonnost. A to je úžasné!“ komentuje další vývoj profesor Neužil. Dále také připomíná, že pětileté přežití pacientů se srdečním selháním bez vhodné léčby je bohužel stále dost nízké, a to pouze 50 %.

Infarkt jako impuls změnit životní styl

Díky kardiorehabilitaci mohou kardiologičtí pacienti významně zvýšit pravděpodobnost, že se i se sníženou srdeční funkcí budou cítit dobře a udrží si kvalitu života a kondici. Spolu s tím je samozřejmě také velmi důležité užívat pravidelně předepsané léky, zanechat kouření, snížit váhu (pokud trpíte nadváhou či obezitou), pohlídat si hladinu cukru a cholesterolu a také krevní tlak. Všechna tato opatření se prokazatelně pojí s delší dobou přežití.

Kristinin příběh je důkazem, že když budete po srdečním infarktu konat rychle, můžete zlepšit vyhlídky svého srdce, předejít rozvoji dalších onemocnění, případně projevu jejich příznaků. Velmi osobní zpověď Kristiny Maarové o jejím infarktu, který s sebou přinesl i akutní srdeční selhání, můžete zhlédnout v následujícím videu.

Udělejte si test a projděte si jednotlivé symptomy se svým lékařem - ZDE.

(mhod)

Zdroje a použitá literatura:

https://www.ikem.cz/cs/infarkt-myokardu/a-429/

https://www.boehringer-ingelheim.cz/srdecni-selhani/kardiovaskularni-medicina/kdyz-srdce-selhava-pribeh-pani-kristiny