Když srdce ztrácí svoji sílu… Může to dlouho unikat pozornosti
Když se u člověka rozvine srdeční selhání, znamená to, že srdce není schopno přečerpat takové množství krve, kolik ho je potřeba pro normální fungování organismu. Krev se hromadí před srdcem (v plicích, orgánech a dolních končetinách) a současně jsou orgány nedostatečně zásobovány kyslíkem a potřebnými živinami, což se projeví výše popsanými příznaky. Ty se zprvu projevují jen při větší námaze, postupně však omezují dotyčného v jeho každodenních aktivitách. Navíc pacienti si problémy často nespojují se srdcem a hledají pro ně jiná odůvodnění, případně je zaměňují s jinými nemocemi. I proto se na toto závažné onemocnění většinou přijde až v jeho pozdějších stadiích.
Srdeční selhání není infarkt. Může se ale rozvinout po něm
Únavu spojuje většina lidí se stářím nebo s aktuálním fyzickým stavem. Oteklé kotníky přisuzují věku nebo cestování a nedostatek dechu dávají za vinu špatné fyzické kondici.
Velký problém také tkví v tom, že lidé diagnózu srdečního selhání vůbec neznají. Téměř polovina Čechů se domnívá, že srdeční selhání je jen jiným označením pro infarkt (myokardu). Přitom jde o dvě zcela odlišná onemocnění srdce s jinými příznaky. Na rozdíl od srdečního selhání je infarkt způsoben uzávěrem cév vyživujících srdeční svalovinu. Pro infarkt bývá typická klidová bolest na hrudi s možným vystřelováním do ramene, krku či dolní čelisti. Doprovodnými příznaky mohou být také nedostatek dechu, pocit úzkosti, únava, zvýšené pocení či bušení srdce. Na druhou stranu se srdeční selhání může rozvinout po prodělaném infarktu, pokud při něm dojde k odumření části srdeční svaloviny.
Pozor! Ne vždy typické příznaky signalizují srdeční selhání
Příznaky typické pro selhávající srdce se mohou objevovat i u jiných vážných či nezávažných nemocí (lékaři je označují jako nespecifické), a proto je před stanovením samotné diagnózy vždy důležité pacienta pořádně vyzpovídat a provést všechna potřebná vyšetření.
- Otoky nohou totiž mohou být přítomny při onemocnění ledvin či jater, ale také při sníženém množství bílkovin v krvi.
- Pocit nedostatku dechu je velmi častý u plicních chorob, mezi něž patří například chronická obstruktivní plicní nemoc, astma, nádorové onemocnění nebo zánět plic, ale také krevní sraženina v plicních cévách, zlomeniny žeber či jiné úrazy hrudníku, otravy a mnoho dalších stavů.
- Bušení srdce způsobují některé léky, emoční rozpoložení, iontová nerovnováha, případně alkohol či kofein.
- Za únavou může stát široká škála onemocnění a stavů, od onkologických diagnóz, autoimunitních a infekčních onemocnění až po deprese, psychické vypětí či chronický únavový syndrom.
Jak zjistíte kondici svého srdce? Napoví ukazatel ejekční frakce
Pokud nakonec veškerá vyšetření ukážou na selhávající srdce, zaměřují se lékaři na takzvanou ejekční frakci. Jedná se o důležitý ukazatel, kterým lze posoudit, s jakou účinností pumpuje srdce krev z komory do tělního oběhu. Část krve po každém srdečním úderu zůstává v srdci, u zdravého člověka se jedním úderem dostane do oběhu více než 55 % srdeční náplně. Čím méně krve srdce do oběhu přečerpá, tím je srdeční selhání závažnější. U obzvlášť závažného poškození srdeční svaloviny může ejekční frakce dosahovat pouze 20 či 30 %. Nejčastěji je ejekční frakce měřena při ultrazvukovém vyšetření srdce.
Srdeční selhání je závažné a velmi rozšířené onemocnění, o kterém se však mezi lidmi stále moc nemluví. Jeho typické příznaky mohou na srdeční problémy včas upozornit, důležité je však potíže neignorovat a nebagatelizovat, ale svěřit se s nimi co nejdříve lékaři. Jen důkladné vyšetření odborníka dokáže tuto diagnózu spolehlivě vyloučit či potvrdit.
(mraf)
Zdroje:
https://www.stlukes-stl.com/health-content/medicine/33/000402.htm
https://www.webmd.com/heart-disease/heart-failure/heartfailure-common-conditions
https://www.mayoclinic.org/ejection-fraction/expert-answers/faq-20058286