Jak vzniká rýma? Můžou za to nervy!

Ucpaný nos, výtok, kýchání a svědění v nose – to jsou základní příznaky provázející rýmu. Mnohdy jsou však navíc provázené nepříjemnými bolestmi hlavy, neschopností soustředit se a zhoršeným spánkem. 

Nos představuje vstupní bránu dýchacího ústrojí. Nosní sliznice hraje důležitou funkci v ochraně organismu, neustále musí reagovat na vlivy zevního prostředí s cílem zabránit průniku škodlivin do těla. 

Za vším hledejme nervy 

K tomu, aby nos mohl plnit své obranné funkce, je jeho sliznice hojně prostoupena četnými nervovými vlákny. Pokud jsou příslušná nervová vlákna vystavena ve zvýšené intenzitě zánětlivým faktorům, alergenům či dráždivým látkám, spustí se obranné mechanismy. Jejich důsledkem jsou pak uvedené typické příznaky rýmy. Dráždivé, alergické a zánětlivé vlivy způsobí vyplavení specifických látek, které vyvolají rozšíření cév v nosní sliznici. V důsledku větší propustnosti cév a zvýšeného prokrvení sliznice nepříjemně zbytní a žlázy v nose začnou produkovat větší množství hlenu. Dráždění nervových zakončení také vyvolává svědění v nose a kýchání.

Ztráta čichu při rýmě nebo při covidu-19 

Zbytnělá nosní sliznice brání průniku pachových látek k čichovým receptorům v horních partiích nosní dutiny. Trochu jiný mechanismus se však podílí na ztrátě čichu v případě onemocnění covid-19. Při nákaze novým koronavirem ztrácíme čich náhle. Podle některých vědeckých vysvětlení přítomnost viru v blízkosti nervových buněk v čichové tkáni vede k silné imunitní reakci, která mění aktivitu těchto čichových receptorů.

Jak rýma začíná… a končí?

První fází rýmy je tzv. suché stadium, které je provázené zvýšenou únavou, pocity chladu či horkosti, bolestmi hlavy, pocity sucha v nosní dutině a jejím svěděním. Po několika hodinách následuje stadium katarální, charakterizované vodnatou sekrecí, slzením, pocitem ucpaného nosu, narušením čichu a huhňavostí. Za několik dní se objevuje stadium hlenovité sekrece, při němž místní i celkové obtíže postupně mizí. Obvyklá doba trvání nekomplikované rýmy je sedm dní. Pokud však na virový zánět nasedne bakteriální infekce, nosní sekret se mění v hnisavý (žlutě zabarvený) a celková doba rýmy se prodlužuje. Sliznice dutiny nosní vytváří jeden celek se sliznicemi vedlejších dutin nosních, jejichž zánět může být komplikací běžné rýmy.

Jak vyléčit běžnou rýmu

Známé úsloví říká, že neléčená rýma trvá týden a léčená sedm dní. Ovšem přiměřenou léčbou si můžeme ulevit od nepříjemných příznaků rýmy a předejít přechodu k chronickým obtížím či jiným komplikacím. Doporučuje se dodržovat přiměřený klidový režim a přijímat dostatek tekutin. K úlevě od nepříjemných příznaků mohou napomoci léky snižující otok nosní sliznice. Ty se nejčastěji podávají v lokální formě, tedy jako spreje či kapky do nosu. Ke snížení otoku mohou přispět i některé léky dostupné ve formě tablet, např. přípravky užívané ke zklidnění alergických projevů (antihistaminika). 

Role vitaminu C při léčbě rýmy

Vědecké studie dokazují, že vitamin C dokáže snižovat v organismu hladiny histaminu, tedy jedné z hlavních látek, jež se uplatňuje při vzniku zánětlivých a alergických projevů. Některá vědecká zjištění navíc odhalila, že lidé s alergickými projevy mají nižší hladiny vitaminu C v krvi. Kromě toho snižuje vitamin C oxidační stres, čímž pozitivně ovlivňuje zánětlivé procesy v těle. Lze tedy tvrdit, že vitamin C je významnou látkou jak v prevenci, tak v léčbě zánětlivých a alergických projevů.

Vitamin C (kyselina askorbová) si lze samozřejmě doplňovat ve formě tablet či šumivých nápojů, které jsou volně prodejné v lékárně. Variantou je také lék Ascorutin, který kromě kyseliny askorbové obsahuje ještě flavonoid rutosid, využívaný v léčbě otoků (zejména žilních). Zapomínat bychom neměli ani na přírodní zdroje. Vitamin C je v hojné míře obsažen například v černém rybízu, kiwi, papáje či citrusovém ovoci. Zastoupen je také v paprikách, kapustě, květáku, brokolici či bramborách.

(tich)

1) https://www.solen.cz/pdfs/int/2004/02/05.pdf

2) https://nyulangone.org/news/mechanism-revealed-behind-loss-smell-covid-19

3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6136002/

4) https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92149.aspx