Proč jsou diabetici v riziku vzniku chronického onemocnění ledvin (chronic kidney disease, CKD)?
Přes 50–60 % všech případů nezánětlivých onemocnění ledvin, tzv. nefropatií, souvisí s hůře kompenzovanou (léčenou) cukrovkou (odtud diabetická nefropatie) či špatným dodržováním režimových opatření v její léčbě. Dalším z mého pohledu významným faktorem zvýšeného výskytu onemocnění ledvin u diabetiků je pozdní předepisování některých moderních léků na cukrovku, protože je pouze v kompetencích specialistů, nikoliv praktických lékařů. Pro ilustraci – čtvrtina až třetina léčených diabetiků trpí diabetickou nefropatií různého stupně, která může postupně vyústit až v selhání ledvin.
Po jak dlouhé době se u pacientů s cukrovkou CKD obvykle rozvíjí?
Výskyt onemocnění ledvin při cukrovce stoupá s věkem. Poškození ledvin je přítomné zejména u pacientů se špatně kompenzovanou cukrovkou, kteří se s nemocí léčí již déle.
Jak se onemocnění ledvin v počátcích projevuje?
Prakticky nijak, je bezpříznakové, proto je velmi důležité sledovat funkce ledvin (renální) pomocí krevních ukazatelů – odhadované glomerulární filtrace (estimated glomerular filtration rate, eGFR), koncentraci kreatininu a urey v séru, navíc je třeba monitorovat koncentraci albuminu v moči. Obrovskou výhodou je, že výsledek tohoto vyšetření v ordinaci máme „na stole“ do pouhých 5 minut, a to díky využití speciálních přístrojů, tzv. POCT (point-of care testing) analyzátorů.
Proč je důležité diabetickou nefropatii zachytit včas a co hrozí, pokud se zanedbá?
Diagnostikovat a sledovat onemocnění ledvin u diabetiků je nezbytné kvůli riziku selhání ledvin 4.–5. stupně, které je spojeno s výrazně zhoršenou kvalitou života. Pacienti musejí být v tomto případě odesláni k odborníkům na léčbu ledvin, do nefrologické ambulance, eventuálně na hemodialýzu (čistění krve mimo tělo pomocí dialyzátoru, lidově označovaného jako umělá ledvina), která je pro ně však velmi omezující a limitující.
Kdo z pacientů s cukrovkou by měl screening absolvovat?
Praktičtí lékaři se řídí tzv. doporučenými postupy k léčbě daných onemocnění, k dispozici jsou také k léčbě cukrovky (diabetes mellitus). V rámci nich jsou vypracované algoritmy vyhledávání a zachycení diabetiků s poškozením ledvin i monitoringu jejich snížených funkcí ledvin, včetně sledování koncentrace albuminu. Tyto doporučené postupy jsou vytvářeny a následně jsou aktualizovány SVL ČLS JEP ve spolupráci s Českou diabetologickou společností ČLS JEP.
Jak screening probíhá a v čem spočívá?
Na funkce ledvin se zaměřujeme nejen u diabetiků, ale i u pacientů s jinými chronickými onemocněními, např. vysokým krevním tlakem (arteriální hypertenzí). U všech těchto skupin je velmi vhodné monitorovat funkce ledvin častěji – dvakrát až čtyřikrát ročně, od 65 let věku pacienta dle hodnoty eGFR a dalších parametrů funkcí ledvin.
Jaký je další postup v případě, že se při screeningu nemoc ledvin zachytí?
Pokud zachytíme zvýšenou koncentraci albuminu (albuminurii) a zároveň snížení koncentrace eGFR pod 30 ml/min 1,73 m2, měli bychom případ rovnou konzultovat s nefrologem nebo odborníkem na vnitřní lékařství (internistou). Tito specialisté mohou pacientům s nefropatiemi nabídnout a předepsat další léčbu. Kromě pravidelného monitorování funkcí ledvin by měl být pacient s diabetickou nefropatií vybaven adekvátní moderní léčbou a jeho hodnoty krevního tlaku by se měly pohybovat v rozmezí 120–129 / 70–79 mmHg.
Do jaké míry lze poškození ledvin u diabetiků zvrátit, pokud se na něj přijde včas?
Slovy klasika – čím dříve, tím lépe pro pacienta. Od 2. stupně ledvinné nedostatečnosti (insuficience) bychom měli diabetika monitorovat a včas zasáhnout, pokud se funkce ledvin zhoršují.
Jak by vypadala pacientova prognóza, kdyby se v tomto případě s ledvinami vůbec neléčil?
S neřešenými zhoršujícími se funkcemi ledvin se bude zvyšovat riziko dalších komplikací v oblasti drobných i velkých cév (mikro- i makrovaskulárních), a hlavně se bude snižovat diabetikova kvalita života a délka dožití.
(pok)
