Virová onemocnění a vitamin D – proč a kolik ho potřebujeme?

Nízké hodnoty vitaminu D v zemích s nejvíce nakaženými

Možnými souvislosti mezi hladinou vitaminu D v krvi a výskytem koronavirové infekce (onemocnění covid-19) se začali odborníci zabývat již v počátku epidemie. Nízké hladiny tohoto vitaminu totiž podle dřívějších poznatků přispívají k větší náchylnosti k akutním onemocněním dýchacích cest. Z dat sesbíraných ve 20 evropských zemích vyplynulo, že mezi nízkou hladinou vitaminu D v krvi, počtem případů nemoci covid-19 a počtem úmrtí na tuto infekci lze pozorovat zřetelné souvislosti – čím nižší hladina vitaminu D, tím více pacientů s infekcí covid-19 i případů úmrtí souvisejících s ní.

• Odborníci poukazují na skutečnost, že například v Itálii u tří čtvrtin žen starších 70 let dosahovala hladina vitaminu D v krvi na konci zimního období hodnoty nižší než 30 nmol/l. To je výrazně méně, než kolik se doporučuje.
• Ve Španělsku byla zjištěna obdobná čísla jako v Itálii a právě v těchto zemích byl výskyt onemocnění covid-19 výrazně vyšší než v dalších evropských státech.

Jak dopadly kontroly hladiny „déčka“?

Průměrná hladina vitaminu D ve dvacítce sledovaných evropských zemích činí 56 nmol/l, což je výrazně pod doporučovanou úrovní, která dosahuje 100 až 125 nmol/l. Deficit vitaminu D se týká i České republiky, kde nedostatkem trpí až 75 % populace. V evropském srovnání jsou na tom sice Češi lépe než například Italové, Španělé a Britové, ale k pomyslným vítězům patří zejména severské státy a také Slovensko.

Jak si vysvětlit nižší hladinu vitaminu D u jižních národů, přestože se jedná o státy, kde svítí slunce více než v severních oblastech Evropy, a kde tedy mají více možností získat vitamin D ze slunečního záření? Obyvatelé jižní Evropy mnohdy preferují pobyt ve stínu před místy na přímém slunci. Jejich kůže je navíc tmavší, více pigmentovaná a nevytváří se v ní tolik vitaminu D jako u osob se světlejší kůží.

Různé formy vitaminu, různé možnosti jeho získání

K dosažení doporučované hladiny „déčka“, jejíž úroveň lze zjistit z laboratorního vyšetření krve, je potřeba přijmout denně až 2000 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D. Pokud bychom se spoléhali jen na příjem ze stravy, bylo by nutné denně zkonzumovat několik set gramů lososa a téměř čtvrt kila ementálu nebo 300 g sardinek. V praxi je tento způsob získávání vitaminu D nereálný, a proto je vhodné doplňovat ho pomocí doplňků stravy. Vhodnější formou vitaminu D je cholekalciferol (D₃), který svými účinky převyšuje jinou formu vitaminu D – ergokalciferol (D₂). 

• V doplňcích stravy lze vitamin D kombinovat s dalšími důležitými vitaminy a stopovými prvky, jako je například zinek a selen. V kombinaci s dalšími látkami (minerály, výtažky z bylin aj.) představuje vhodnou a účinnou podporu imunitního systému a přispívá k prevenci před respiračními onemocněními. Vyzkoušet můžete například SOS Vitamin komplex od Orlingu.
• Dalším zdrojem vitaminu D je výše zmíněné sluneční záření, díky jehož působení na kůži se v organismu vitamin D vytváří.
• V některých evropských státech lze běžně koupit také potraviny obohacené o vitamin D. Takzvaná fortifikace se týká například mléka a mléčných výrobků.

(pak)

Zdroje:

Kasper H. Výživa v medicíně a dietetika. Grada: Praha, 2015.

Karlson P. et al. Pathobiochemie. Academia: Praha, 1987.

Martineau A. R., Jolliffe D. A., Richard H. L. et al. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis of individual participant data. BMJ 2017; 356: i6583.

Lips P., Cashman K., Lamberg-Allardt C. et al. Current vitaminD status in European and Middle East countries and strategiesto prevent vitamin D deficiency: A Position Statement of the European Calcified Tissue Society. Eur J Endocrinol 2019 Apr; 180 (4): 23–54.

Isaia G., Giorgino R., Rini G. B. et al. Prevalence of hypovitaminosis D in elderly women in Italy: clinical consequences and risk factors. Osteoporos Int 2003 Jul; 14 (7): 577–582.