#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Dnes 14. 10. slavíme Světový den zraku

Redakční článek 14.10.2021

Věděli jste, že je Facebook modrý, protože jeho zakladatel Mark Zuckerberg trpí barvoslepostí? Pro odstíny modré se tak rozhodl z toho důvodu, že je rozpozná nejlépe ze všech. Právě na toto a mnohá další onemocnění očí upozorňuje v pořadí již 31. ročník Světového dne zraku, který se koná vždy druhý čtvrtek v říjnu. Letos tak připadá právě na 14. října.

paní má krásné oči
Světový den zraku

Zajímavostí je, že porucha barevného vidění oka byla poprvé popsána již na konci 18. století britským přírodovědcem Johnem Daltonem, který na ni trpěl také. Právě podle něho se pro barvoslepost ustálilo označení daltonismus. Dnes tato oční vada postihuje přibližně 8 % mužů. Porucha se ale u každého člověka projevuje jinak. Lidé mají nejčastěji problém rozlišit mezi zelenou a červenou barvou, některým chybí ve spektru žlutá či již zmiňovaná modrá.

Na pravidelnou kontrolu zraku chodí pouze každý třetí Čech

Kromě barvosleposti upozorňuje letošní ročník Světového dne zraku, jenž se slaví od roku 1990, na globální kampaň, která má motivovat k pravidelným preventivním kontrolám očím. Přestože je česká oftalmologie na špičkové úrovni, k očnímu lékaři se opakovaně vydává méně než jedna třetina Čechů. Přitom taková to včasná návštěva dokáže zachytit drtivou většinu očních vad, kterých si člověk nemusí všimnout.

Ačkoliv by si každý z nás měl minimálně jednou za čtyři roky nechat zkontrolovat zrak, a tím pádem předejít celé řadě problémů, ruku na srdce, kdo z nás tak opravdu činí. „Preventivní prohlídka by se neměla týkat jen těch, co už problém se zrakem mají. Některé závažné oční choroby dlouho probíhají téměř nepozorovaně a pacient je sám doma neodhalí. Příkladem může být i zelený zákal, který obvykle bývá zcela bez příznaků a bolesti. Proto je dobré pravidelně navštěvovat očního lékaře, popřípadě si nechat vyšetřit zrak u specialistů v rámci očních optik," doporučuje Martin Slaný, odborný oční garant optik Fokus.

Polovina obyvatel má přitom problém se zrakem

Oční vady mají mnohé příčiny. Za velkou částí z nich může náš způsob života ovlivněný nejen obrazovkami chytrých přístrojů, ale také umělým osvětlením. Jiné vznikají na základě dědičnosti a objevují se častěji kvůli celkovému stárnutí populace. Právě krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus jsou snad nejčastějšími očními vadami, které odborníci každoročně diagnostikují u téměř poloviny Čechů. S nimi souvisí také přidružené problémy jako rozostřené vidění, nebo bolesti hlavy, které jsou častým vedlejším jevem nediagnostikovaných očních vad.

Do ordinace lékařů zavítají nejčastěji lidé trpící myopií, tedy krátkozrakostí. V poslední době se hovoří o takzvané epidemii krátkozrakosti, v roce 2020 bylo toto onemocnění zastoupeno v celosvětové populaci počtem 31,5 % osob.  „Ano, třetina obyvatel nevidí dobře do dálky. Odhaduje se, že v roce 2050 bude mít nějakou zrakovou vadu až polovina populace, z toho 70 % bude krátkozrakých. Může za to dlouhodobá práce na blízko v kombinaci s časem stráven uvnitř budov. Absence přímého slunečního světla způsobuje nedostatek dopaminu, což vede k postupnému přizpůsobování oka novým podmínkám. Oko se při aktivitě na střední vzdálenost již tolik nenamáhá, ale obětuje za to ostrost vidění na dálku," vysvětluje Martin Slaný.

Dalším onemocněním je hypermetropie neboli dalekozrakost, pro niž je typické velmi rozostřené vidění na blízko. Oko toho, kdo trpí touto vadou, bývá příliš krátké nebo má jeho optické prostředí menší lomivost, což posouvá ohnisko až za sítnici. V mládí se nemusí projevit, protože oči mají ještě schopnost zaostřit, v pozdějším věku ale souvisí s bolestmi hlavy, obou očí, přechodně zamlženým viděním nebo únavou. 66 % dalekozrakých obvykle nosí brýle, dalších 5 % osob postižených touto vadou používá čočky a zbytek zrak koriguje střídáním čoček a brýlí.

S krátkozrakostí nebo dalekozrakostí přichází ruku v ruce také astigmatismus, způsobující rozostřené vidění. Čočka v tomto případě nemá ideální zakřivení, ale připomíná spíše elipsoidní tvar. Pokud jde o lehkou formu astigmatismu, nemusí být v počátcích vůbec rozpoznána. Příznaky se násobí ve zhoršeném osvětlení, kdy má člověk větší problém vnímat drobné detaily, a také věkem.

Ať už je řeč o krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu, vždy platí, že pravidelnými prohlídkami můžete minimalizovat dopady těchto onemocnění a přejít na účinnou léčbu, která eliminuje případné další komplikace.

Tisková zpráva Fokus optik, 14. 10. 2021

Doporučujeme

Čtěte více

Dlouhodobé „pití“ poškozuje nejen játra, ale i srdce!

Pod pojmem onemocnění srdce si většina z nás představí především infarkt myokardu,...

Dlouhodobě nemocní potřebují ve svém jídelníčku více bílkovin (proteinů)

Naše tělo potřebuje bílkoviny především k výstavbě svalové tkáně. Dostatečný...

Dlouhodobé pití většího množství alkoholu nenávratně poškozuje játra

Pití alkoholu patří k naší civilizaci odnepaměti. Dobře také víme, že silní...

Dlouhodobé poruchy spánku zvyšují riziko vzniku deprese až sedmdesátkrát

Nespavci ale neohrožují pouze sebe. Podle statistik totiž za přibližně jednu...

Dlouhodobé změny v kostní denzitě a struktuře

Věkem podmíněné změny v kostní denzitě a organizaci kostní tkáně se u žen a...

Dlouhodobý stres může oslabit imunitu

Stres je považován za jedno z největších rizik 21. století. Samozřejmě, určitý...

Dlouhodobý stres může skončit drogovou závislostí

Dnešní doba je charakterizována svou uspěchaností a stresem. K pracovnímu vytížení...

Dlouholetí kuřáci mají větší sklon k depresím

Finsko je zemí s největším počtem sebevražd na obyvatele. Finští vědci nyní...

Dna

Dna, podagra, pakostnice neboli uratická artritida, je zánětlivé kloubní onemocnění...

Dnes je Světový den hemofilie. Jaký je život hemofiliků?

Každoročně je 17. duben Světovým dnem hemofilie. Upozorňuje na závažné vrozené...

Dnes uhašená cigareta může již zítra znamenat úlevu pro vaše klouby

Kouření škodí zdraví a vyvolává rakovinu – to je obecně známý a neoddiskutovatelný...

Dnes vaříme pro Parkinsona. Jak splnit nutriční nároky a omezení spojené s nemocí?

Skladba jídelníčku sice nedokáže Parkinsonovu nemoc vyléčit, ale může do značné...

Dnešní chirurgické možnosti u artritidy drobných kloubů ruky

Revmatoidní artritida ale i osteoartritida postihují často zánětlivým procesem...

Dny slunce aneb zdarma vyšetření od lékáren BENU

Dbejte o své zdraví! I sluníčko může být nepřítel! Přijďte si nechat zdarma...

Do bazénu s lupénkou? Proč ne!

K létu patří pobyt u vody. Jednou z možností, kam vyrazit za plaváním, je i...

Do cestovní lékárničky přibalte i homeopatika

Dovolená v běžných, ale také v exotických destinacích s sebou může přinést celou...

Do fitness centra raději večer nechoďte

Moderní život se odehrává rychle a každý den je naplněn činnostmi. Vypravit...

Do hor vyrazte jen s patřičným vybavením

Pobyty na horách, zdolávání výškových překážek, vůně čerstvého vzduchu a nádherné...

Do jaké míry ovlivňuje inkontinence kvalitu života?

Močová inkontinence je velice stresující stav, který zasahuje snad do všech...

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#